16 C 183/2014-771 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném určení vlastnického práva k nemovitým věcem v k.ú. [část obce] (vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku). Uváděla, že žalovaný koupil od žalobkyně podíl ½ na předmětných nemovitých věcech kupní smlouvou z 24. 4. 2013. Žalovaný podle této smlouvy nabyl vlastnické právo, nikdy však nesplnil svou povinnost podle kupní smlouvy zaplatit žalobkyni kupní cenu v částce 1.200.000 Kč. Žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy dopisem se dne 21. 3. 2014. Žalovaný s tím však nesouhlasí a vlastnické právo žalované (k celým nemovitým věcem) neuznává. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Na předžalobní výzvu reagoval tak, že disponuje doklady o zaplacení kupní ceny. K žalobě se vyjádřil tak, že odstoupení bylo učiněno vůči právnické osobě [právnická osoba], nikoli vůči žalovanému. Žalovaný splnil svou platební povinnost v souladu s kupní smlouvou (a může to doložit). Podáním z 30. 7. 2014 (č.l. 22) uvedl, že převzetí kupní ceny 1.200.000 Kč podepsala žalobkyně žalovanému na pěti příjmových pokladních dokladech. S ohledem na zaplacení kupní ceny nemohlo vzniknout právo žalobkyně na odstoupení od kupní smlouvy. Při jednání soudu dne 17. 9. 2014 (č.l. 33) zástupce žalovaného uvedl, že předání peněz a podpisu výdajových pokladních dokladů byli přítomni svědci [jméno] a [jméno] [příjmení], kupní cena byla uhrazena v hotovosti před pobočkou České pošty v K. Varech [část obce] ([ulice a číslo]). V průběhu řízení dále upřesňoval podle požadavku soudu zdroj peněz a postup při předání (o zdroji peněz hovořil podle pokynu soudu po prvním rozhodnutí soudu II. stupně). 3. Soud I. stupně již ve věci třikrát rozhodoval (a zamítl žalobu), jeho rozhodnutí byla (dosud) rušena pro nepřezkoumatelnost. V posledním rozhodnutí soud II. stupně vymezil problémové okruhy, kterými by se měl soud I. stupně zabývat a které by měl v odůvodnění svého konečného rozhodnutí vyřešit. a) Vypořádat se s měnícími se verzemi žalovaného, pokud jde o zaplacení kupní ceny (e-mail z 14. 3. 2014, č.l. 12; podán z 21. 7. 2014, č.l. 18; podání z čl. 22; přednes při jednání soudu dne 17. 9. 2014, č.l. 32 an.; stanovisko v účastnické výpovědi z 8. 10. 2014, č.l. 38 an., vyjádření z 22. 12. 2014, č.l. 56), b) provést důkazy, ze kterých vycházel Krajský soud v Plzni ve svém rozsudku z 25. 4. 2018, č.j. 156 ICm 3770/2014-296, protože předmět řízení byl odchylný od předmětu sporu mezi účastníky (řešení podmínek pro vyloučení ½ nemovitých věcí z majetkové podstaty); k provedeným důkazům by se měli mít možnost vyjádřit účastníci i v tomto řízení, c) náležité vyhodnocení písmoznaleckého posudku (žalovaný tvrdil podpis výdajových pokladních dokladů v jeden okamžik, znalkyně v incidenčním sporu uvedla ve své výpovědi, že dva podpisy mohly být učiněny za změněných podmínek), d) provedení důkazů ke zdroji finančních prostředků žalovaného, e) vypořádání se s návrhem na výslech Mgr. [jméno] (neuznání dokladů žalovaného v insolvenčním řízení), f) vypořádání se s námitkou žalobkyně, že žalovaný manipuloval s listinou„ dohoda smluvních stran“, kterou měl žalovaný k dispozici v jiném znění, g) vypořádání se s odlišnostmi ve výpovědích svědků [příjmení] a výpovědích těchto svědků oproti jednotlivým verzím žalovaného, h) provedení důkazu výslechem manžela žalobkyně [jméno] [příjmení] k otázce odstoupení od kupní smlouvy bez zbytečného odkladu, i) řešení důsledků podnikatelských aktivit pro případné uzavření kupní smlouvy jako způsobu řešení neshod mezi účastníky, j) řešení otázky naléhavého právního zájmu na určení vlastnického práva k oběma polovinám předmětných nemovitých věcí (žalovaný je evidován jako vlastník ½, žalobkyně také). 4. Mezi účastníky bylo nesporné: a) uzavření kupní smlouvy z 24. 4. 2013, b) existence dopisu z 21. 3. 2014 s odstoupením od uvedené kupní smlouvy, u kterého bylo sporné, zda se dostal do dispoziční sféry žalovaného. 5. Mezi účastníky bylo sporné a) zda kupní cena podle uzavřené kupní smlouvy byla žalovaným žalobkyni uhrazena, b) zda žalovaní jsou spoluvlastníci, nebo zda je výlučným vlastníkem nemovitých věcí žalobkyně. Soud se soustředil na dokazování a) zda (kdy) žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy (s ohledem na posouzení jeho včasnosti, pokud kupní smlouva měla nějakou souvislost s podnikáním obou smluvních stran), b) zda žalovaný splnil svou povinnost zaplatit žalobkyni kupní cenu (tedy zda je vůbec splněna tato podmínka pro vznik práva žalobkyně na odstoupení od kupní smlouvy). 6. K otázce podnikání soud vyslechl účastníky a svědka [celé jméno svědka], manžela žalobkyně. K podnikání v předmětné nemovitosti se vztahuje dohoda smluvních stran (příloha B/), nájemní smlouva z 1. 5. 2013 (příloha 3/) a konečně též předmětná kupní smlouva z 24. 4. 2013. Účastníci a svědek [celé jméno svědka] se (ve svých výpovědích: žalobkyně ve výpovědi dne 9. 5. 2022, č.l. 500, žalovaný ve výpovědi dne 9. 5. 2022, č.l. 503, [celé jméno svědka] ve výpovědi z 12. 7. 2021, č.l. 341 p.v.) shodovali, že v předmětných prostorách měl podnikat žalovaný ve spolupráci s žalobkyní a [celé jméno svědka], s ohledem na nájemní smlouvu (a i obsah výpovědi žalovaného z 9. 5. 2022 o provozování podnikání v posledku prostřednictvím [právnická osoba], [IČO]) a dohodu smluvních stran jako přílohy B/ se zdá být evidentní, že restauraci měl provozovat žalovaný prostřednictvím [právnická osoba], pro to svědčí též angažování svědkyně [jméno] [příjmení] (za [právnická osoba]) v souvislosti s přípravou provozu restaurace v předmětných nemovitých věcech. Z výpovědí účastníků ani z výpovědi svědka [příjmení] konkrétní parametry angažování žalobkyně a jejího manžela v podnikání v předmětných věcech (provozování uvažované restaurace v jejích prostorách) nevyplývaly (žalobkyně hovořila při svém výslechu 17. 9. 2014, č.l. 37 o pracovním poměru svém a manžela, při výslechu dne 9. 5. 2022, č.l. 499 o společném podnikání a současně o účasti na provozování restaurace [právnická osoba], žalovaný ve výpovědi dne 9. 5. 2022, č.l. 503 p.v. o společném podnikání s žalobkyní a jejím manželem, [celé jméno svědka] při svém výslechu 12. 7. 2021, č.l.341 o společném podnikání účastníků a svědka, při výslechu 20. 7. 2022, čl. 574 p.v. o podnikání žalovaného a [jméno] [příjmení]). Do úprav předmětné nemovitosti investoval (podle výpisů z účtu a výdajového pokladního dokladu žalovaný osobně i prostřednictvím [právnická osoba]). Z uvedených výpovědí účastníků, svědka [příjmení], dohody smluvních stran (přílohy B/) a nájemní smlouvy z 1. 5. 2013 tak lze dovodit plán, že žalobkyně a její manžel se na provozu restaurace budou nějak podílet, pravděpodobně formou pracovněprávního vztahu k [právnická osoba]; nebyla totiž uzavřena žádná smlouva o společném podnikání [právnická osoba] na straně jedné a žalobkyní a jejím manželem na straně druhé. Z provedených důkazů nevyplývá, že by žalovaný v souvislosti se svým podnikáním a v souvislosti s plánovaným provozem restaurace uzavíral kupní smlouvu s žalobkyní v souvislosti s jejím podnikáním. Kupní smlouva sice měla mít vztah k plánovanému provozu, šlo však spíše o kompenzaci investic žalovaného a žalovanému a současné zajištění výsledků jeho angažování při úpravě nemovité věci, nikoli o realizaci společného podnikatelského plánu účastníků. Dohoda smluvních stran sice vymezuje i konkrétní práva a povinnosti při provozu restaurace, současně však normuje existenci pracovního vztahu. 7. I když dohoda smluvních stran existuje ve dvou podobách (příloha B/ v originále, příloha 5/ z 30. 4. 2013 (dále též na č.l. 291 spisu Krajského soudu v Plzni sp. zn. 156 ICm 3770/2014 pouze ve fotokopii s doplněním části o zaplacení kupní ceny), je k dispozici pouze originál podepsaný před podpisem kupní smlouvy (a sporným zaplacením kupní ceny). Uvedená listina má nezpochybnitelnou podobu, ostatně je mezi účastníky co do svého vzniku a obsahu nesporná. Žalovaný disponuje kopií listiny (bez originálních podpisů), kterou podle jeho tvrzení mělo dojít ke změně původní podoby smluvních stran po zaplacení kupní ceny. U této listiny není realizované přezkoumání, včetně případného ověření pravosti podpisů. Existence úprav listiny a její podpis v upravené podobě byl mezi účastníky sporný. Ostatně úpravy listiny nedávaly dobrý smysl, pokud žalovaný disponoval originály výdajových pokladních dokladů s podpisy žalobkyně. Soud nemá za prokázané, že by účastníci podepsali novou podobu smluvních stran. Protože neprokázání této skutečnosti nevedlo k vyvrácení obrany žalovaného, soud žalovaného nepoučoval dle § 118a odst. 3 z. č. 99/1963 Sb. 8. Další významnou, dá se říci nejpodstatnější, otázkou bylo zaplacení kupní ceny a s tím související zhodnocení dokazování k (ne) zaplacení kupní ceny žalovaným. Řešení této otázky se rozpadalo na tyto problémové okruhy: a) vyhodnocení důkazů, které účastníci k (ne) zaplacení kupní ceny označili (a které také soud převážně provedl), b) vyhodnocení změn obrany žalovaného na věrohodnost jeho tvrzení a věrohodnost provedených důkazů, c) vyhodnocení jednání žalobkyně (po