ECLI: ECLI:CZ:OSKV:2023:18.C.92.2023.2 Datum: 2023-05-03 Předmět: 18 805 Kč / zápůjčka Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 z. č. 549/1991 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 588 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2993 ["peněžité plnění""smlouva o úvěru""smlouva o zápůjčce"]
O co šlo: 18 805 Kč / zápůjčka (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2 z. č. 549/1991 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 S)
1. Žalobkyně se domáhala podanou žalobou vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 18 805 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně požadovala po žalované konkrétně zaplacení částky 18 805 Kč (zůstatku zápůjčky a poplatku, smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky) s tím, že žalobkyně se žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřeli dne 28. 1. 2022 smlouvu o zápůjčce na poskytnutí částky 10 000 Kč. Žalobkyně částku poskytla, žalovaná však svoji povinnost podle smlouvy ani zčásti nesplnil. Žalobkyně se domáhala vrácení zápůjčky, poplatku za poskytnutí, dalších poplatků a pokut (10 000 Kč jistiny, 2 725 Kč poplatku, 2 500 Kč nákladů na uplatnění pohledávky, 3 580 Kč smluvní pokuty).
2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:
5. Ze smlouvy o zápůjčce z 27. 1. 2022 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 275 Kč do 27. 2. 2022 s tím, že v případě včasného splacení a současně v případě poskytnutí zápůjčky v rámci marketingové akce měl být poplatek 0 Kč a úrok 0 %, aniž by však bylo zřejmé, zda k takovému poskytnutí došlo. Smlouva obsahovala údaj o RPSN 2969 %, o sjednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně; účastníci jednali ceny poplatků za výzvy od 30 Kč (SMS upomínka), přes 500 Kč za písemnou upomínku a výzvu úhradě po 750 Kč za předání spisu inkasní agentuře a až 1 800 Kč na účelné náklady spojené s vymáháním inkasní agenturou. Poplatek za prodloužení lhůty splatnosti činil pro 7 dnů 15 % z aktuálně dlužné jistiny, pro 15 dnů a 20 % z aktuálně dlužné jistiny a pro 30 dnů 25 % výše aktuálně dlužné jistiny. Pro případ prodlení klienta přirůstaly poplatky a úroky k jistině zápůjčky. Smlouva odkazovala na Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], s.r.o.; smlouva obsahovala ujednání o prodloužení splatnosti o 7 dnů (při zaplacení poplatku 15 % ze zápůjčky), o 15 dnů (při zaplacení poplatku 25 % za zápůjčky) a o 30 dnů (při zaplacení poplatku 32,5 % za zápůjčky).
6. Z dodatku ke smlouvě o úvěru č. 0140470671 z 14. 2. 2022 vyplývalo navýšení zápůjčky o 3 000 Kč a poplatek 450 Kč s ujednáním o nezvýšení poplatku, pokud dojde k včasné úhradě zápůjčky do 27. 2. 2022 a současně pokud došlo k poskytnutí zápůjčky v rámci marketingové akce.
7. Z potvrzení o platbě žalobkyně soud zjistil (postupné) odepsání částky 20 000 Kč (v návaznosti na dodatky smlouvy) ve prospěch účtu [bankovní účet] (účtu žalované podle smlouvy).
8. Žalobkyně předložila písemné upomínky z 6. 3. 2022, 13. 3. 2022, 20. 3. 2022, 29. 3. 2022 a 13. 4. 2022, kterými byla žalovaná urgována o zaplacení dluhu podle smlouvy vyzývána k úhradě dluhu; z předložených listin nevyplývalo odeslání, popř. doručení dopisů žalované.
9. Žalobkyně vyzývala před podáním žaloby žalovanou k dobrovolnému splnění dluhu prostřednictvím svého zástupce (s odesláním výzvy dne 23. 1. 2023, jak vyplývá z podacího lístku).
10. Soud převzal svá skutková zjištění výše za skutkový závěr ve věci.
11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2390 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanského zákoníku“) smlouvou o zápůjčce přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
12. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.
14. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.
15. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věta první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
16. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
17. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně (postupně) poskytnula žalované zápůjčku postupně ve výši 10 000 Kč a žalovaná se ji zavázal splatit včetně poplatku ve výši stanovené smlouvou a jejími dodatky. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, žalobkyni za dobu trvání smlouvy ničeho neuhradila. S ohledem na uvedené má žalobkyně nepochybně právo na vrácení jistiny, nicméně smlouvu a její jednotlivá ujednání musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele (včetně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyní) a rozhodovací praxe Ústavního soudu.
18. Podle § 86 odst. 1, odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. je věřitel před poskytnutím úvěru povinen zkoumat úvěruschopnost žalovaného, tj. ověřovat, zda poměry úvěrového jsou natolik dobré, že je dobrovolné splnění smluvních povinností pravděpodobné (byť se třeba jedná o krátkodobý úvěr). Kromě zkoumání příjmové stránky je na místě zkoumat (a ověřovat) i stránku výdajovou. Žalobkyně však svým povinnostem podle názoru soudu nedostála. Nikterak nedoložila ověření příjmů na straně žalované ani jejich výdajů. Podle názoru soudu je tak již z tohoto důvodu úvěrová smlouva dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. neplatná (jde o neplatnost absolutní – viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie /druhého senátu/ z 5. 3. 2020, zn. C -679/18 ve věci OPR-Finance).
19. Soud dále zvažoval, zda tato smlouva jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu z 11. 12. 2014 sp. zn. III. ÚS 4084/12 a nález Ústavního soudu z 26. 1. 2012 sp. zn. I. ÚS 199/11 (www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako př
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.