17 C 213/2023-68 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 32 478 Kč s příslušenstvím (22 478,20 Kč nová jistina úvěru včetně přirostlého úroku 3 773,98 Kč, 998 Kč smluvní pokuta dle bod 6.1. úvěrové smlouvy, 9 002 Kč smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy) z titulu smlouvy o úvěru [číslo] podepsané žalovaným 29. 9. 2019, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Poskytnutý úvěr měl žalovaný vrátit ve formě 24 měsíčních splátek po 1 740 Kč spolu s úrokem 124,6 % (vyjádřeným jako efektivní úroková sazba), celkem mělo být zaplaceno 41 760 Kč. Žalovaný uhradil 2 000 Kč dne 15. 10. 2019 a po zesplatnění dále 544,76 Kč, 71,51 Kč a 334,57 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.2. Žalovaný potvrdil uzavření smlouvy. Povinnosti podle smlouvy neplnil, protože se dostal do finančních obtíží (měl více závazků, které musel plnit). Insolvenční řízení jeho problémy nevyřešilo, protože nebyl schopen plnit jeho podmínky. Aktuálně je žalovaný zaměstnán s příjmem cca 20 000 Kč (z toho 5 000 Kč měsíčně platí na výživné pro nezletilé dítě). Žalovaný bydlí u matky (s manželkou se rozešel) a je schopen platit na umoření dluhu 2 000 – 3 000 Kč měsíčně (bez zohlednění povinnosti hradit další dluh vůči žalobkyni z jiného úvěrového vztahu).3. Soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům:a) Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného (totožnost žalovaného byla ověřována z občanského průkazu – č.l. 25, 26) a zjištěné údaje zaznamenala do Hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru [číslo] (č.l. 18). Žalovaný byl zaměstnán u OK STS Toužim, a.s. na dobu určitou s pravidelným čistým měsíčním příjmem 19 000 Kč (zaměstnání bylo ověřováno ze smlouvy č.l. 29 a jejího dodatku z 27. 8. 2019; příjem byl ověřovány z výplatních pásek 7/2019 a 8/2019 – č.l. 23, 31 a snímku obrazovky MBT – č.l. 16 a 30), jeho výdaje byly ohodnoceny na životní minimum 3 410 Kč, náklady na bydlení činily 1 800 Kč a splátky jiného úvěru poskytnutého žalobkyní ve výši 3 663 Kč. Žalovaný bydlel u rodičů, byl svobodný, se základním vzděláním. Výsledek lustrace žalovaného v registru SOLUS byl negativní k 29. 9. 2019 (č.l. 32); výpis z NRKI byl též negativní k 18. 9. 2019 se skóre 271 (tedy pásmo vyššího rizika nesplácení).b) Mezi účastníky bylo nesporné uzavření smlouvy o úvěru: z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru z 29. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaný požádal žalobkyni (jako osobu oprávněnou poskytovat nebankoví spotřebitelské úvěry – č.l. 37) o poskytnutí úvěru 20 000 Kč a podle akceptační doložky na smlouvě z 1. 10. 2019 byla žádost právním předchůdce žalobkyně akceptována (to vyplývalo též z oznámení o schválení z 2. 10. 2019, č.l. 9 a dodejky z 3. 10. 2019, č.l. 13). Právní předchůdce žalobkyně měla žalovanému poskytnout uvedenou částku, kterou měl žalovaný vrátit v 24 splátkách po 1 740 Kč včetně úroku (vyjádřeného jako efektivní úroková sazba, ke které se vyjadřoval znalec v listině z 25. 10. 2018, č.l. 38: sazbě 125 % p.a. odpovídala nominální úroková sazba 83,8958 % p.a.) ve výši 124,6 % ročně (RPSN 124,6 %) s tím, že měla být celkem vrácena částka 41 760 Kč. Úroky byly limitovány 120 % celkové částky, kterou má žalovaná podle smlouvy zaplatit. K zajištění (utvrzení) dluhu žalované byly sjednány smluvní pokuty pro případ prodlení (499 Kč za každou dlužnou splátku s délkou prodlení přesahující 30 dnů; maximálně 2.999 Kč za každý kalendářní rok; 200 Kč za každé prodlení s úhradou splátky v délce 15 dnů). Při prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části v délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru (s povinností věřitele předtím ve třicetidenní lhůtě žalovaného ke splnění dluhu vyzvat). Zesplatněním se součástí jistiny stávala dosud nezaplacená jistina, úroky a smluvní pokuty a náklady nákladů. Pokud nová jistina (vzniklá zesplatněním) nebyla uhrazena v den zesplatnění, vznikala povinnost k úhradě smluvní pokuty 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Výše smluvních pokut neměla přesáhnout 50 % celkové částky, která měla být podle úvěrové smlouvy zaplacena (nejvýše 200.000 Kč). Účastníci ujednali poplatky za předčasné zesplatnění úvěru (0,5 %, popř. 1 % z předčasně uhrazené částky, a to podle míry předčasnosti). Smlouva měla být uzavřena tak, že žalovaný bude žalobkyní písemně vyrozuměna o akceptaci svého návrhu na uzavření smlouvy. Uvedeným podmínkám odpovídal předsmluvní formulář (č.l. 20).c) Z Databáze časových řad ARAD (č.l. 63) vyplývala průměrná sazba spotřebitelských úvěrů v prosinci 2021 ve výši 8,35 % p.a. Z detailu insolvenčního řízení (č.l. 49) a usnesení o zrušení schváleného oddlužení (č.l. 51) vyplývalo, že oddlužení žalovaného bylo pravomocně zrušeno (pro neplnění podmínek).d) Mezi účastníky nebylo sporné vyplacení úvěru, to vyplývalo i z dokladu o vyplacení úvěru z 1. 10. 2019 (č.l. 34) soud zjistil, že žalovanému byla uvedeného dne převedena částka 20 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě jako účet žalované.e) Z karty klienta (č.l. 11) soud zjistil, že žalovaný uhradil 2 000 Kč dne 14. 10. 2019, v rámci insolvence byly uhrazeny částky 71,51 Kč, 544,76 Kč, 334,57 Kč.f) Z oznámení z 23. 2. 2020 (č.l. 12) soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění dluhu podle smlouvy (pro prodlení delší 65 dnů).g) Předžalobní upomínkou ze dne 4. 6. 2021 (č.l. 35) má soud za prokázané, že žalobkyně upomenula žalovaného o dobrovolné splnění dluhu před podáním žaloby (podle podacího archu byl dopis odeslán 14. 11. 2023).4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 z. č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věta první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.7. Podle § 110 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je