11 C 269/2025-15 — Okresní soud v Karlových Varech

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 20 009 Kč (jistina + poplatek), náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 602 Kč s tím, že žalobkyně s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřely dne 2. 5. 2024 smlouvu o zápůjčce na poskytnutí částky 16 300 Kč. Žalobkyně částku poskytla, žalovaná však svoji povinnost podle smlouvy splnila pouze z části, na svůj dluh uhradila 1 950 Kč (o tuto částku žalobkyně ponížila smluvní pokutu). Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě konstatovala, že před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalované, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Na základě tohoto prověření žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce.2. K výzvě soudu, aby žalobkyně doplnila svá tvrzení v žalobě, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalované splácet úvěr a označila důkazy k prokázání doplněných tvrzení, žalobkyně písemným podáním doručeným soudu dne 15. 9. 2025 sdělila, že žádná skutková tvrzení doplňovat nebude.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala pasivní.4. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).5. Protože žalovaná ve věci ničeho nenamítala, provedl soud k důkazu pouze listiny předložené žalobkyní.6. Z listiny nazvané jako smlouva o zápůjčce ze dne 2. 5. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce ve výši 16 300 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 709 Kč do 1. 6. 2024 s tím, že v případě včasného splacení a současně v případě poskytnutí zápůjčky v rámci marketingové akce měl být poplatek 0 Kč a úrok 0 %, aniž by však bylo zřejmé, zda k takovému poskytnutí došlo. Smlouva obsahovala údaj o RPSN 2 969 %, o sjednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně; účastníci jednali ceny poplatků za výzvy od 30 Kč (SMS upomínka), přes 500 Kč za písemnou upomínku a výzvu úhradě po 750 Kč za předání spisu inkasní agentuře a až 1 800 Kč na účelné náklady spojené s vymáháním inkasní agenturou. Poplatek za prodloužení lhůty splatnosti činil pro 7 dnů 15 % z aktuálně dlužné jistiny, pro 15 dnů a 20 % z aktuálně dlužné jistiny a pro 30 dnů 25 % výše aktuálně dlužné jistiny. Pro případ prodlení klienta přirůstaly poplatky a úroky k jistině zápůjčky. Smlouva odkazovala na Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], s.r.o.; smlouva obsahovala ujednání o prodloužení splatnosti o 7 dnů (při zaplacení poplatku 15 % z výše aktuálně dlužné jistiny), o 15 dnů (při zaplacení poplatku 25 % z výše aktuálně dlužné jistiny) a o 30 dnů (při zaplacení poplatku 32,5 % z výše aktuálně dlužné jistiny).7. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně soud zjistil odepsání částky 16 300 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] (účet žalované podle smlouvy), datum odepsání 2. 5. 2024.8. Žalobkyně předložila písemné upomínky (opakované výzvy) z 8. 6. 2024, 15. 6. 2024, 22. 6. 2024, 1. 7. 2024 a 16. 7. 2024, kterými byla žalovaná urgována o zaplacení dluhu podle smlouvy. Z předložených listin nevyplývalo odeslání, popř. doručení dopisů žalované.9. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzývala před podáním žaloby žalovanou k dobrovolnému splnění dluhu ve lhůtě tří dnů (s odesláním výzvy k 19. 3. 2025, jak vyplývalo z podacího lístku).10. Soud převzal svá skutková zjištění výše za skutkový závěr ve věci.11. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouvou o zápůjčce přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.13. Podle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce (dále též jen„ zákon č. 257/2016 Sb.“ či„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.17. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.18. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 věta první občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.19. Podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Podle § 2993 věty první občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.21. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena spotřebitelská smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě žalobkyně poskytnula žalované zápůjčku ve výši 16 300 Kč a žalovaná se ji zavázala splatit včetně poplatku ve výši stanovené smlouvou. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, žalobkyni uhradila toliko částku 1 950 Kč (jak tvrdila sama žalobkyně). S ohledem na uvedené má žalobkyně nepochybně právo na vrácení jistiny, nicméně smlouvu musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele, včetně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyní.22. Úvěrová smlouva (smlouva o zápůjčce) může být platná jen tehdy, pokud poskytovatel úvěru (zápůjčky) řádně zkoumal úvěruschopnost spotřebitele a po tomto zkoumání zjistil, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr (zápůjčku) splácet.23. K procesu posuzování úvěruschopnosti žalované žalobkyně v žalobě uvedla, že před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalované (kdy žalovaná je dle § 84 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. povinna poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Na základě tohoto prověření žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované ú