21 C 347/2021-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil zaplatit jí částku 11 040 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 11 040 Kč od 15. 10. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobkyně“), a žalovaným došlo k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl předchůdce žalobkyně žalovanému dne [datum] peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve Smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 8 000 Kč odpovídající jistině společně s poplatkem za zpracování žádosti a a poskytnutí zápůjčky ve výši 3 040 Kč, a to do [datum]. Žalovaný sjednané částky neuhradil řádně a včas. Pohledávku za žalovaným postoupil právní předchůdce žalobkyně na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 18. 2. 2021 a současně byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě a žalovaný se k výzvě soudu nijak nevyjádřil, proto soud rozhodl bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. 4. Soud vyšel z žalobcem předložených listinných důkazů a učinil následující závěry o skutkovém stavu. Ze Smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného uvedený ve Smlouvě (prokázáno smlouvou o zápůjčce [číslo]). Finanční prostředky žalovanému poskytla dne [datum] (prokázáno potvrzením o provedené platbě z [datum]) Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky spolu s poplatkem ve výši 3 040 Kč do 14. 10. 2019 Celkem se žalovaný zavázal předchůdci žalobce splatit částku 11 040 Kč. Z oznámení ze dne 18. 2. 2020 bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky ze smlouvy [číslo] na žalobce a žalovaný vyzván k zaplacení 12 872 Kč. Spolu s oznámením o postoupení pohledávky byla žalovanému zaslána Předžalobní upomínka ze dne 18. 2. 2021 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě dlužné částky). Smlouva o postoupení pohledávek byla mezi žalobcem a [právnická osoba] uzavřena dne 3. 2. 2021, součástí seznamu je i pohledávka za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 2. 2021). 5. Soud má za prokázané, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřel smlouvu o zápůjčce, kdy je tento závazkový právní vztah nutno posuzovat dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) upravujících smlouvu o zápůjčce. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta bezúročně (§ 2392 odst. 1 o. z.). Žalovaný měl zápůjčku vrátit ve sjednané době a zaplatit dohodnutý poplatek. Na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] byla žalovanému poskytnuta částka 8 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet. Žalobce potvrzení o vyplacení této částky doložil a žalovaný tento fakt nesporoval, když zůstal ve sporu pasivní. Dle smlouvy se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobkyně vedle jistiny také tzv. poplatek, tedy celkem částku 11 040 Kč. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s vrácením zápůjčky, jak bylo sjednáno, nedošlo, že ji vrátil a zaplatil úrok, popř. že dluh zanikl jiným způsobem. Že by žalovaný celý dluh, či větší část než tvrdil žalobce, uhradil, tedy že by jeho závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. 6. Žalobce prokázal existenci pohledávky i její výši, žalovaný skutečnost, že by část, popř. celý dluh uhradil, že by tedy jeho závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. Dle ustanovení § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle ustanovení § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. 8. Dle ustanovení § 1968 věty prvé o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Žalobkyně je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimována k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Předmětná pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 10. Na základě zjištěného skutkového stavu a předložených důkazů ze strany žalobce soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť se žalobci podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 040 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.