20 C 170/2021-22 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 10 000 Kč spolu s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne [datum] požádala žalovaná o změnu adresy pro výplatu rodičovského příspěvku, který požadovala posílat na adresu [adresa žalované]. Žádost byla zaslána elektronicky na adresu [anonymizována tři slova] pobočku v [obec], kontaktní pracoviště [obec]. Z důvodu administrativní chyby však došlo ke změně adresy u jiné osoby, a to [jméno] [příjmení], [datum narození], která taktéž pobírala rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč, který byl zasílán poštovní poukázkou na adresu v [obec]. Administrativní chybou došlo k situaci, kdy byl paní [jméno] [příjmení], [datum narození], zaslán příspěvek na adresu [adresa žalované]. [ulice] poukázka byla neprávem vyplacena dne [datum] žalované v [obec], a to po předložení občanského průkazu a potvrzení převzetí poukázané částky jejím podpisem. Dne [datum] byla žalovaná vyslechnuta, kde také potvrdila, že osobně na poště v [obec] po předložení občanského průkazu vyzvedla rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč, který ovšem náležel paní [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalovaná se dne [datum] dostavila na [anonymizována dvě slova], kde uvedla, že neoprávněně přijala výplatu rodičovského příspěvku paní [jméno] [příjmení], [datum narození], když složenka nebyla adresována na její jméno. Žalovaná tím uznala svůj dluh ve výši 10 000 Kč a zavázala se k řešení situace. Dne [datum] Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, ve které ji stanovila termín k zaplacení dlužné částky do 30. 8. 2021. Žalovaná pohledávku neuhradila. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky 10 000 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení v dané výši a úroku z prodlení v zákonné výši. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, proti žalobě ničeho nenamítala. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovanou, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná ani žalobkyně se k této výzvě nevyjádřily. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek a souhlasí s ním. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná podala dne [datum] žádost o změnu adresy na předpřipraveném tiskopise [anonymizována dvě slova], přičemž tato listina byla doručena na [anonymizována dvě slova], pracoviště [obec], dne [datum], ve které žalovaná požádala o změnu adresy pro výplatu rodičovského příspěvku, když současně uvedla adresu [adresa]. Dne [datum] došlo k výplatě rodičovského příspěvku na základě předloženého občanského průkazu žalované, když poštovní poukázka na výplatu tohoto příspěvku byla odeslána [anonymizováno] pobočkou [anonymizována dvě slova] v [obec] se sídlem [adresa]. Daná poukázka zněla na jméno žalované a na základě této poukázky mělo být vyplaceno jejímu adresátovi 10 000 Kč. Dne [datum] byl sepsán protokol o ústním jednání uskutečněném na oddělení SSP a dávek pěstounské péče, [anonymizována dvě slova] ČR – [anonymizováno] [pobočka] – za přítomnosti zástupce dané pobočky [anonymizována dvě slova] a žalované. Žalovaná do tohoto protokolu uvedla že:„ rodičovský příspěvek byl vyplacen na adresu [adresa], a to dne [datum]. Dále přijala další výplatu rodičovského příspěvku, a to na adresu [adresa žalované], avšak na jméno [příjmení] [jméno] [rodné číslo], tato dávka byla ale vyplacena neoprávněně, neboť nebyla adresována na její jméno a ani rodné číslo. Obě dávky žalovaná přijala za měsíc [anonymizováno] [rok]“ Žalovaná v rámci tohoto protokolu uznala, že jí dávka byla vyplacena neoprávněně a je sdílná tuto skutečnost napravit navrácením částky, a to ve výši 10 000 Kč, která jí byla neoprávněně vyplacena [příjmení] [příjmení]. Dne [datum] byla Policií ČR vyrozuměna paní [jméno] [příjmení] [datum narození], bytem [adresa], která podala dne [datum] podání označené jako„ [příjmení] oznámení o nevyplacení podpory na dítě ul. [adresa]“, ve kterém oznámila podezření ze spáchání možného [anonymizováno] podvod dle § 209 odst. 1 trestního zákoníku, když se dle jejího názoru měl neznámý pachatel dopustit tím, že nahlásil neoprávněně na [anonymizována dvě slova] v [obec] změnu bydliště oznamovatelky ve věci výplaty rodičovského příspěvku a následně vybrat poštovní poukázku na tento příspěvek ve výši 10 000 Kč, který náležel oznamovatelce. Ve výše uvedeném vyrozumění bylo uvedeno, že dle zjištěných informací byla následně k věci vyslechnuta také [celé jméno žalované], [datum narození], která k věci uvedla, že jí přišla složenka na rodičovský příspěvek na který má nárok a to od [anonymizováno] [rok], když jí tato poukázka přišla na její adresu, tak si ji převzala a následní s ní zašla na pobočku České pošty, kde provedla výběr peněz z poukázky. Dále žalovaná uvedla, že si nekontrolovala zapsané údaje na poukázce, a tedy si sama nevšimla skutečnosti, že její jméno je zapsáno chybně tedy s „ ů“ (dále jen žalovaná). Žalovaná dále uvedla, že když si vyzvedávala na poště peníze, tak předložila svůj platný doklad totožnosti, který pracovnice pošty kontrolovala. Předmětné peníze, se kterými žalovaná disponovala, utratila, když s nimi disponovala, jako by byly její vlastní. Dne [datum] Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k vrácení částky 10 000 Kč, když tuto výzvu zaslala na adresu [adresa]. Tato výzva byla vhozena do domovní schránky dne [datum] a bylo v ní obsaženo, že žalované byl rodičovský příspěvek vyplacen za měsíc [anonymizováno] [rok] dvakrát a to dne [datum] a dne [datum], když první příspěvek ale žalované nenáležel, když byl odeslán na jiné jméno, než je jméno žalované. V obou případech byl žalované vyplacen příspěvek 10 000 Kč. V předžalobní výzvě žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení onoho příspěvku, jenž představuje neoprávněně vyplacenou dávku rodičovského příspěvku za měsíc [anonymizováno] [rok] a aby bezdůvodné obohacení vrátila. Žalované byla stanovena lhůta k vrácení příspěvku, respektive bezdůvodného obohacení do [datum] a byla upozorněna, že pokud nebude příspěvek vrácen, bude muset žalobkyně uplatňovat svůj nárok soudní cestou. 5. Rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory, kterou vyplácí [anonymizována dvě slova] ČR na základě zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodné obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Dle § 3003 o.z. nepoctivý příjemce vydá, co nabyl v době, kdy obohacení získal. 9. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 10. Skutková podstata bezdůvodného obohacení získaného plněním bez právního důvodu spočívá v tom, že mezi obohaceným a ochuzeným chybí právní vztah, který by zakládal nárok na poskytnuté plnění. Neoprávněný majetkový prospěch nastává v případě, dostalo-li se obohacenému plněním bez platného právního titulu majetkové hodnoty, což se v majetkových poměrech obohaceného projevilo buď zvětšením majetku (zvýšením aktiv), nebo nezmenšením majetkového stavu, ke kterému by za běžných okolností došlo. O plnění bez právního důvodu jde tehdy, nebyl-li pro majetkový prospěch obohaceného dán právní titul od počátku. Klasickým příkladem je poskytnutí plnění ochuzeným v omylu o existenci dluhu, nebo splnění závazku nesprávné osobě, jež nebyla věřitelem ani subjektem oprávněným k převzetí plnění. K nabytí bezdůvodného obohacení dochází okamžikem přijetí plnění a v tomto momentu (zároveň) vzniká povinnost je vydat.  11. Bezdůvodné