21 C 100/2022-31 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by žalovaném byla uložena povinnost zaplatit částku 5 668 Kč s příslušenstvím a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že na žádost žalovaného uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru a poskytla mu úvěr 3 000 Kč splatný původně dne 26. 5. 2022. Žalovaný se podpisem smlouvy zavázal úvěr vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 1 768 Kč. Žalovaný však úvěr ve lhůtě splatnosti nevrátil, žalobkyně proto odeslala žalovanému dvě upomínky, za které mu vznikly prokazatelné náklady stanovené paušální částkou ve výši 450 Kč resp. 650 Kč. Dále byla pohledávka za žalovaným předána k inkasnímu řízení, za které byla žalované účtována náhrada nákladů tohoto pověření ve výši 1 500 Kč. Žalovanému byla rovněž účtována smluvní pokuta za porušení povinností ze smlouvy ve výši 2 × 450 Kč, tj. celkem 900 Kč. Žalovaný se podpisem smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku zavázal tento úvěr vrátit společně s poplatkem za poskytnutí ve výši 1 768 Kč. Žalobkyně dne 3. 6. 2022 zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Celková dlužná částka tak činí 5 668 Kč, skládající se z 3 000 Kč jako jistiny úvěru, 900 Kč jako smluvní pokuty a 1 768 Kč jako poplatku za poskytnutí úvěru a rovněž z částky 2 600 Kč, představující náklady spojené s uplatněním pohledávky. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné, že mezi účastníky sporu byla dne [datum] uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru. V této smlouvě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se na druhé straně zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 768 Kč. Ve čl. 7 smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 15 % z jistiny úvěru pro případ nesplnění povinnosti pravidelně dokládat trvání zaměstnání a potvrzením že proti klientovi nejsou vedena soudní řízení. V [číslo] smlouvy byla sjednána povinnost klienta zaplatit poplatek ve výši 450 Kč za první upomínku k úhradě dlužné částky po sedmi (7) dnech prodlení s úhradou úvěru, poplatek ve výši 650 Kč za druhou upomínku k úhradě dlužné částky po dvaceti (20) dnech prodlení s úhradou úvěru a poplatek ve výši 1 500 Kč za náklady spojené s přádáním a úhradou ceny za vymáhání pohledávky cestou inkasní agentury. Žalobce žalovanému zaslal upomínku dne 3. 6. 2022 a 16. 6. 2022. Dne 27. 6. 2022 byla žalovanému zaslána upomínka inkasní agenturou [právnická osoba] 5. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Žalobce poskytl žalovanému částku 3 000 Kč, žalovaný ji ve sjednaném termínu nevrátil. Poplatek za poskytnutí úvěru soud posoudil jako úrok stanovený pevnou částkou. Smluvní pokuta je v souladu s ustanovením § 2048 o. z., dle ketrého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Žalovaný nesplnil své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru, žalobce má proto vůči žalovanému nárok na smluvní pokutu v celkové výši 900 Kč Náklady na vymáhání úvěru jsou požadovány v souladu se smlouvou za odeslání upomínek. 6. Dle ustanovení § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 8. Bylo na dlužníkovi, aby prokázal, že k prodlení s placením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že peněžní prostředky vrátil, popř. že dluh jinak zanikl, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 1. 2002 sp. zn. 25 Cdo 98/2000 a ze dne 24. 7. 2008 sp. zn. 29 Odo 475/2006, jež jsou použitelné i nadále). Dlužník nic takového v řízení netvrdil, ani neprokázal a vůči uplatněným nárokům žádné námitky nevznesl. 9. Žalobce předloženými listinnými důkazy prokázal všechna svá tvrzení, zatímco žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a nebylo zjištěno, že by žalobci zaplatil uvedenou částku, nebo že by nárok žalobce jinak zanikl. Soud proto důvodné žalobě vyhověl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč. 11. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění 12. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 3 o. s. ř., podle kterého v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání. 13. Soud neshledal důvod pro postup podle právního názoru vysloveného v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ani pro aplikaci § 150 o.s.ř.