21 C 450/2021-17 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala soudního rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 36 192,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 861,73 Kč od 20. 2. 2020 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 36 192,62 Kč od 29. 3. 2020 do zaplacení. Uvedl, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru vedenou na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] na částku 35 000 Kč. Spořitelna v době uzavření smlouvy posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí, na základě dostatečných informací získaných z dostupných databází, z vlastních systémů i od žalované, načež žalované úvěr poskytla, když z provedených zjištění bylo zřejmé, že žalovaná bude schopna úvěr řádně splácet. Žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobkyně splatit poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 14,9 % p.a.. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 629 Kč. Žalovaná však nedodržela svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostala se do prodlení. Dle smlouvy o úvěru má právní předchůdce žalobkyně právo, v případě, že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru, zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný a dále účtovat žalované poplatky s vymáháním dlužné částky dle aktuálně platného ceníku. Protože žalovaná nereagovala na výzvy právního předchůdce žalobkyně k zaplacení již splatných splátek úvěru, využil právní předchůdce žalobkyně svého práva a prohlásil ke dni 28. 3. 2020 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť žalovaná byla k tomuto dni v prodlení. Z výpisu z účtu žalované je patrné, že ke dni zesplatnění byla jistina vyčíslena na částku 36 192,62 Kč. Žalovaná po zesplatnění úvěru již neuhradila ničeho. Žalovaná částka tedy představuje dlužnou jistinu tak, jak byla vyčíslena žalobkyní ve výpisu z účtu žalované ke dni zesplatnění, tj. ke dni 28. 3. 2020. Žalovaná jistina představuje částku 36 192,62 Kč. Žalobce dále požaduje příslušenství z dlužné jistiny a to úrok z úvěru ve výši 14,9 % p.a. od 29. 3. 2020, tj. ode dne následujícího po dni, kdy se žalovaná do prodlení až do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ode dne 29. 3. 2020 do zaplacení. Ještě před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 15. 12. 2020. Žalobce svoji aktivní legitimaci ve sporu dovozuje ze smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 10. 7. 2020 mezi žalobkyní a původním věřitelem, společností [právnická osoba] 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalované, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaná se k této výzvě nevyjádřila. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud učinil následující skutkový a právní závěr: Soud z předložených listin zjistil, že dne [datum] byla mezi předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru k úvěrovému účtu č. [bankovní účet]. Podle této smlouvy poskytl předchůdce žalobkyně dne [datum] žalované na její účet č. [bankovní účet] úvěr bezhotovostním převodem ve výši 35 000 Kč, což bylo prokázáno výpisem z účtu. Žalovaná se dle smlouvy zavázala uhradit formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 629 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s hrazením pravidelných splátek, zaslal jí předchůdce žalobkyně upomínku k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění zbývající dlužné částky. Žalovaná na upomínku nereagovala a předchůdce žalobkyně jí dopisem ze dne 28. 3. 2020 oznámil, že celá zbylá dlužná částka byla ke dni 28. 3. 2020 zesplatněna. Před podáním žaloby pak žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku ze dne 15. 12. 2020 což žalobkyně doložila i podacím lístkem o odeslané zásilce. Žalovaná na upomínku nijak nereagovala. Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o úvěru a přenechání peněz žalované. Žalovaná měla ve sjednané době peníze vrátit se sjednaným úrokem. Bylo na žalované, aby prokázala, že k prodlení s placením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že peněžní prostředky vrátila, popř. že dluh jinak zanikl. Žalovaná nic takového v řízení netvrdila, ani neprokázala a vůči uplatněným nárokům žádné námitky nevznesla. 5. Žalobkyně je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimována k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Předmětná pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10. 7. 2020, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 10. 7. 2020. 6. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle ustanovení § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. 7. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 8. Nárok na úrok z prodlení vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaná neprokázala, že dluh splnila řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem. Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení a dále ve výši sjednané mezi účastníky ve smlouvě o úvěru. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 902,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 448 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 36 192,62 Kč sestávající z částky 2 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 580 Kč za předžalobní výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 2 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 640 Kč ve výši 1 814,40 Kč.