29 C 108/2022-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 250 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila především tím, že mezi předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], a.s., [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobkyně“), a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), a to za použití prostředků komunikace na dálku, prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] a e-mailových zpráv. Na základě této Smlouvy poskytl předchůdce žalobkyně žalované dne [datum] peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč, což žalobkyně doložila výpisem z účtu předchůdce žalobkyně. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit nejpozději do [datum] spolu s poplatkem ve výši 250 Kč za poskytnutí zápůjčky. Žalovaná však zápůjčku v dohodnutém termínu neuhradila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne [datum], došlo k převedení pohledávky na žalobkyni. Žalovaná doposud neuhradila ničeho. Žalobce se domáhá zaplacení částky 1 250 Kč, která představuje jistinu poskytnuté zápůjčky a poplatek za poskytnutí zápůjčky. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byla žalovaná žalobkyní vyzvána k zaplacení dlužných částek. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalobce a jím navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. 3. Protože věc bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání ve stanovené lhůtě nevyjádřili, a proto soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud má z (předložených) listinných důkazů za prokázané, že předchůdce žalobkyně se smlouvou o zápůjčce [číslo] zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 1 000 Kč a žalovaná se na druhé straně zavázala vrátit žalobci tuto částku i s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 250 Kč, a to nejpozději do [datum]. Z výpisu z účtu předchůdce žalobkyně bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně žalované poskytl zápůjčku ve výši 1 000 Kč převodem ze dne [datum] na bankovní účet žalované uvedený ve Smlouvě Smlouva o postoupení pohledávek byla mezi žalobkyní a [právnická osoba], a.s. uzavřena dne [datum]. Žalovaná byla následně vyzvána dopisem ze dne [datum] k zaplacení celkem 9 945 Kč s příslušenstvím s tím, že byla upozorněna na možnost vymáhání dlužné částky v rámci soudního řízení. 5. Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení smlouvy o zápůjčce podle zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“). Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Mezi žalovaným a předchůdcem žalobcem byla distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku (§ 1824 o. z.) uzavřena smlouva o zápůjčce. Dle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle 1881 odst. 1 občanského zákoníku lze postoupit pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dle 1882 odst. 1 občanského zákoníku dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 6. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 7. Předchůdce žalobkyně se žalovanou uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které ji poskytl částku 1 000 Kč. Dle Smlouvy se žalovaný zavázal vrátit žalobci 1 250 Kč do sjednaného data. Žalovaná však neuhradila ničeho. Žalovaná netvrdila, že celý dluh, popř. větší část, než tvrdila žalobkyně, uhradila, nebo že by jeho závazek zanikl zaplacením či jiným způsobem. Žalovaná porušila ve Smlouvě sjednané podmínky a půjčenou částku nevrátila. Předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou posléze řádně postoupil žalobkyni. 8. Žalobkyně prokázala existenci pohledávek i jejich výši, včetně aktivní legitimace. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, neuvedla na svoji obranu ničeho, nesporovala tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdila jiný způsob zániku dluhu. Jelikož soud shledal pohledávku žalobkyně oprávněnou jak do jistiny, tak do příslušenství, skládajícího se ze zákonného úroku z prodlení, zavázal žalovanou uhradit pohledávky žalobkyně, tedy částku 1 250 Kč spolu s příslušenstvím specifikovaným ve výroku rozsudku. 9. Protože se žalovaná svým jednáním dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobci úrok z prodlení jak uvedeno ve výroku rozsudku. 10. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč, sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 12. Při posouzení oprávněnosti náhrady nákladů řízení bylo rozhodnuto podle vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. Soud aplikoval § 14b vyhlášky, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vpisuje a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně podávané návrhy v druhově totožných věcech, tj. vymáhání dluhů ze smluv o úvěru, mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalobkyně vychází při sepisování návrhu na vydání platebního rozkazu ze vzoru, který je u něj ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b. 13. Protože jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).