29 C 70/2022-15 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 126 469,94 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]) [IČO] (dále jen„ předchůdce žalobce“) dne [datum] smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem byl závazek předchůdce žalobce poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 130 000 Kč. Součástí Smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky předchůdce žalobce (dále jen„ VOP“). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit formou 96 měsíčních splátek ve výši 2 325,39 Kč, kdy první splátka byla splatná [datum] a splatnost každé splátky připadala na 23. den v měsíci. Žalovaný si s předchůdcem domluvili ve smlouvě roční úrokovou sazbu ve výši 14,90 % z poskytnutého úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s hrazením úvěrových splátek, a proto předchůdce žalobce využil svého práva zesplatnit zbývající část úvěru a pohledávka se tak stala splatnou k [datum]. Předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky ve výši 126 469,94 Kč, která se skládala z nesplacené jistiny úvěru ve výši 111 295,80 Kč, splatného smluvního úroku ve výši 6 208,58 Kč, splatného úroku z prodlení ve výši 88,66 Kč a splatných smluvních poplatků ve výši 900 Kč. Žalovaný na výzvu nijak nereagoval. Předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným postoupil smlouvou o postoupení pohledávek na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění, a to dopisem ze dne [datum] ale ani na tuto žalovaný nijak nereagoval. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobce souhlasil s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Soud učinil následující skutkový a právní závěr: Soud z předložených listin zjistil, že dne [datum] byla mezi předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky předchůdce žalobce. Podle této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalovanému převodem na jeho účet úvěr bezhotovostní platbou finanční prostředky ve výši 130 000 Kč. Žalovaný se dle smlouvy zavázal splatit poskytnutý úvěr formou 96 měsíčních splátek ve výši 2 325,39 Kč splatnými vždy k 23. dni v měsíci a dále si ve Smlouvě sjednali roční úrokovou sazbu ve výši 14,90 % z jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet, za které se žalovaný zavázal platit 207 Kč měsíčně. Žalovaný se zavázal zaplatit celkem 224 357,94 Kč (prokázáno Smlouvou o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ze dne [datum]) Pohledávka za žalovaným byla předchůdcem žalobce postoupena na žalobce, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum] (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dopisem o oznámení postoupení pohledávek ze dne [datum]) Před podáním žaloby pak žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku ze dne [datum] (prokázáno Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] a podacím archem z [datum]) Žalovaný na upomínku nijak nereagoval. Žalobkyně prokázala uzavření smlouvy o úvěru a přenechání peněz žalovanému. Žalovaný měl ve sjednané době peníze vrátit se sjednaným příslušenstvím. Bylo na žalovaném, aby prokázal, že k prodlení s placením úvěru, jak bylo sjednáno, nedošlo, že peněžní prostředky vrátil, popř. že dluh jinak zanikl. Žalovaný nic takového v řízení netvrdil, ani neprokázal a vůči uplatněným nárokům žádné námitky nevznesl. 5. Žalobkyně je věřitelem pohledávky uplatněné v tomto řízení a je tedy aktivně legitimována k podání žaloby (§ 1879, § 1880 odst. 1 o. z.). Předmětná pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávky uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 6. Soud věc právně posoudil podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ustanovení § 559 o. z. má každý právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem. Dle ustanovení § 562 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. 7. Dle ustanovení § 1970 NOZ jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. 8. Předchůdce žalobce s žalovaným sjednali v mezích § 2758 odst. 1, o. z. pojištění schopnosti splácet, kdy se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Tuto skutečnost, však žalobkyně neuplatňovala. 9. Poskytovatel peněz s dlužníkem sjednali v mezích § 1 odst. 2, § 1746 odst. 2 o. z. poplatky za sankční upomínky. Žalovaný byl na dluh upomínán, a proto žaloba byla shledána po právu i o ohledně částky 900 Kč. 10. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 11. Nárok na úrok z prodlení vzniká ze zákona okamžikem prodlení s placením. Žalovaný neprokázal, že dluh splnil řádně a včas, a věřiteli tak vznikl rovněž nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.). Povinnost platit úrok z prodlení trvá až do zániku dluhu splněním nebo jiným způsobem. Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení a dále ve výši sjednané mezi účastníky ve smlouvě o úvěru. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 28 581,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 059 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 126 469,94 Kč sestávající z částky 6 180 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 6 180 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 6 180 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 19 440 Kč ve výši 4 082,40 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení. 13. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.