20 C 113/2023-18 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala částky 10 979 Kč z titulu nájmu bytu, kterou odůvodnila tím že, žalobkyně jako spoluvlastník domu v ulici [adresa], uzavřela s žalovaným nájemní smlouvu ze dne [datum]. Žalovaný se stal nájemcem bytu [číslo] o velikosti [anonymizováno] v 5. nadz. podlaží. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou jednoho roku, a to od [datum] do [datum]. Po ukončení nájmu pokračoval žalovaný v užívání bytu, a to až do [datum], kdy byt vyklidil a předal žalobkyni. Nájemné a úhrady za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytu byl žalovaný dle smlouvy povinen platit žalobci ve výši stanovené evidenčním listem, příp. oznámením pronajímatele o změně výše těchto plateb, a to jednou měsíčně nejpozději do 25. dne příslušného měsíce. Žalobkyně provádí jednou ročně vyúčtování úhrad za služby. Vyúčtováním úhrad za služby poskytnuté v roce [rok] bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil na zálohách za tyto služby o 10 979 Kč (po zaokrouhlení) méně, než kolik za ně byl ve skutečnosti povinen uhradit. Žalovaný dne [datum] písemně uznal svůj shora uvedený dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše. Tento svůj dluh však žalovaný dosud ani částečně nezaplatil a dluží tak žalobkyni na nedoplatku zjištěném vyúčtováním nákladů na služby za rok [rok] částku ve výši 10 979 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky dopisem ze dne [datum]. 2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, proti žalobě ničeho nenamítal. 3. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaným i žalobkyni, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil a žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá žalovaný námitek a souhlasí s ním. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Informací z katastru nemovitostí bylo doloženo, že žalobkyně je spoluvlastníkem domu (velikost podílu [číslo]) spolu se [územní celek] (velikost podílu [číslo]), v němž se nachází předmětný byt. 5. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] má soud za zjištěné, že účastníci tuto uzavřeli o užívání předmětného bytu [číslo] o velikosti [anonymizováno] s příslušenstvím umístěném v 5. nadzemním podlaží domu [číslo] v ulici [ulice], na dobu určitou od [datum] do [datum], ujednali výši kauce ve výši 10 200 Kč a výše nájemné bude stanovena v rámci předpisů služeb a evidenčním listu, s tím, že rozúčtování a vyúčtování záloh provede pronajímatel jedenkrát ročně, a to nejpozději do 3 měsíců od skončení zúčtovacího období. Nájemné spolu se zálohami na služby byl žalovaný povinen platit předem na každý měsíc. Z evidenčního listu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému bylo stanovena měsíční platba ve výši 5 400 Kč, když tato částka se skládá z výše nájemného (3 293 Kč, TV 140 Kč, úklid 136 Kč, teplo 865 Kč, voda 150 Kč) tj. pevné platby 3 418 Kč a zálohové platby 1 982 Kč. 6. Z předávacího protokolu soud zjistil, že žalovanému byl dne [datum] předán předmětný byt na adrese [adresa]. 7. Z vyúčtování služeb za rok [anonymizováno] [rok] – [anonymizováno] [rok] k bytové jednotce [číslo] soud zjistil, že žalovaný jako uživatel bytu [číslo] zaplatil na zálohách částku 11 538 Kč, když celkově byly služby vyúčtovány ve výši 22 517 Kč, tj. rozdíl je 10 979 Kč. Celkově tedy žalovaný na zálohách za toto období má nedoplatek ve výši 10 979 Kč. Současně byl vyzván k zaplacení nedoplatku do jednoho měsíce od doručení vyúčtování. 8. Z výstrahy před podáním žaloby a podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu ze dne [datum]. V dané výzvě byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 11 924 Kč, a to nejpozději do [datum]. 9. Z dohody o uznání dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uznal vůči žalobkyni svůj závazek ve výši 11 251 Kč, který vznikl z titulu nezaplaceného vyúčtování služeb u bytu, jehož je žalovaný nájemcem. Žalovaný se zavázal svůj dluh zaplatit včetně úroku ve výši 272 Kč. 10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Dle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Tam, kde nájemní smlouva zavazuje pronajímatele přenechat nájemci byt nebo dům k zajištění bytových potřeba (k bydlení), tak jako v daném případě, se na nájem bytu použijí zvláštní ustanovení § 2235 až 2301 o. z. 11. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř.), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 12. Účastníci v dané věci uzavřeli nájemní smlouvu na byt na dobu určitou od [datum] do [datum] dle ustanovení § 2285 o. z.. Je povinností nájemce v den, kdy nájem končí odevzdat, odevzdat bytu pronajímateli (§ 2292 o. z.), neučinil-li tak žalovaný, užívá jej bez právního důvodu, neprávem jej tak žalobkyni zadržuje ve smyslu ustanovení § 1040 o. z. Žalovaný neplatil zálohy na služby pravidelně, když dluh k dnešnímu dni činí 10 979 Kč. Žalobkyně prokázala existenci pohledávky i její výši a vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, neunesl břemeno tvrzení, pokud jde o zaplacení dlužné částky z vyúčtovaných služeb či jiný způsob zániku dluhu. Soud shledal pohledávku žalobkyně oprávněnou do nezaplacených záloh za služby. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 13. Nárok žalobkyně na zaplacení záloh na služby za dobu trvání nájmu je dán. Byť ujednání účastníků v nájemní smlouvě (čl. VI. odst. 1) korespondující s ustanovením § 4 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“, zakládá žalobkyni právo požadovat po žalovaném placení záloh na služby, současně jim ustanovení § 7 téhož zákona ukládá povinnost po skončení zúčtovacího období vyúčtovat žalovanému skutečnou výši nákladů na služby a záloh na ně. Může proto žalobkyně požadovat zaplacení záloh na služby pouze do doby, kdy dojde k vyúčtování skutečné výše nákladů na služby a záloh na ně, případně nejpozději do 3 měsíců od skončení zúčtovacího období, kdy je povinností pronajímatele vyúčtování provést. Je totiž výsledkem vyúčtování rozdíl mezi tím, co má povinný zaplatit a co již zaplatil formou záloh, a může proto obstát požadavek na zaplacení záloh. Po dobu, kdy žalobkyně byla oprávněna požadovat zaplacení sjednaných záloh na služby, jim nelze upřít nárok na zaplacení úroku z prodlení. Soud proto žalobě vyhověl co nároku na zaplacení záloh za služby a s tím spojeného úroku z prodlení. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 400 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 15. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty před středníkem.