Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 48 750 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42 000 Kč od 26. 12. 2024 do zaplacení z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalobkyně tvrdila, že žalovaný smlouvu uzavřel prostřednictvím webových stránek žalobkyně, žalovaný smlouvu podepsal prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu, který mu byl zaslán na jím uvedené telefonní číslo. Na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, částku 2 000 Kč, dne , datum, částku 2 000 Kč, dne , datum, částku 11 000 Kč, dne , datum, částku 4 000 Kč, dne , datum, částku 6 000 Kč a dne , datum, částku 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně, úrok přirostlý za uplynulé období měl splácet vždy k 21. dni v měsíci, jistinu úvěru mohl splatit zcela či zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením a byl informován o zesplatnění úvěru ke dni 25. 12. 2024 a vyzván k jeho úhradě. Žalobou k zaplacení žalobkyně konkrétně nárokovala dlužnou jistinu úvěru ve výši 30 000 Kč a úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 12 000 Kč s tím, že tyto byly splatné nejpozději dne 25. 12. 2024, ode dne následujícího nárokovala i úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucí do zaplacení celkové dlužné částky ve výši 42 000 Kč. Rovněž nárokovala zaplacení smluvní pokuty sjednané pro případ prodlení se splácením úvěru ve výši 0,1 % denně z jistiny, a to za období od 26. 12. 2024 do 8. 8. 2025 ve výši 6 750 Kč.2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.3. Účastníci řízení byli soudem ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) vyzváni zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím že v případě že se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude souhlas s tímto postupem soudu předpokládán ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. Žalobkyně ani žalovaný se k postupu soudu nevyjádřili. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání, vycházeje z obsahu spisu a listinných důkazů.4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaný byla uzavřena smlouva, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky až do výše 20 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny, který měl splácet každý měsíc, a to nejpozději k 21. dni v měsíci a dále splatit jistinu úvěru z části nebo zcela kdykoliv během trvání smlouvy. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou. V čl. VI Smlouvy bylo sjednaná právo žalobkyně na zesplatnění úvěru. Pro případ prodlení byla ve smlouvě o úvěru sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky denně.5. Z potvrzeních o provedených platbách bylo zjištěno, že žalobkyně převedla na účet č. , č. účtu, dne , datum, částku 2 000 Kč, dne , datum, částku 2 000 Kč, dne , datum, částku 11 000 Kč, dne , datum, částku 4 000 Kč, dne , datum, částku 6 000 Kč a dne , datum, částku 5 000 Kč.6. Z listiny označené jako Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyrozuměla o zesplatnění úvěru ke dni 25. 12. 2024 a vyzvala ho k úhradě dlužné částky.7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.8. Dle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.9. Soud věc právně posoudil tak, že mezi žalobkyní a žalovaným, byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z., ve které se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky do výše úvěrového limitu a žalovaný se zavázal platit úroky a v průběhu trvání závazkového vztahu vrátit poskytnutou jistinu. Úvěr byl žalovanému poskytnut ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou závazků ze smlouvy, žalobkyně proto v souladu se smlouvou učinila celý úvěr splatný ke dni 25. 12. 2024. Tím, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splatného úvěru, vznikl žalobkyni nárok na úhradu smluvní pokuty. Žalobkyně prokázala existenci pohledávky i její výši. Žalovaný skutečnost, že by dluh zcela či částečně uhradil, že by tedy závazek žalovaného nevznikl či zanikl zaplacením či jiným způsobem, ani netvrdil. Soud proto důvodné žalobě v celém jejím rozsahu vyhověl.10. Požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení nachází oporu v ustanovení § 1970 o. z., kdy dlužník, který svůj dluh nesplní řádně a včas, je v prodlení. Je-li v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a ve sporu zcela úspěšnému žalobkyni přiznal jejich náhradu. Žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. tím, že žalovanému zaslal více než 7 dní před podáním žaloby výzvu ke splnění žalobou vymáhané povinnosti. Žalobkyni náleží na náhradě nákladů řízení 4 350 Kč sestávajících z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 950 Kč, odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející podání žaloby, podání žaloby) dle mimosmluvní sazby ve výši 3 x 700 Kč [§ 14b odst. 1 písm. c) bod 3, § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění] a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby ve výši 3 x 100 Kč [§ 14b odst. 5 písm. a), § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění]. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).12. Při rozhodování o nákladech řízení soud aplikoval § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť v daném případě je naplněn předpoklad pro určení snížené sazby odměny, a to skutečnost, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Z obsahu návrhu je zřejmé, že po obsahové stránce se v předmětném případě jedná o návrh, mající podobu využitého vzoru, jenž se od ostatních návrhů odlišuje jen v minimální míře, a to takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován. Základ právní argumentace, včetně její stylizace a formálního vyjádření je totožný či jen s drobnými odchylkami s ostatními návrhy žalobce podanými u zdejšího soudu. Totožnost spočívá i v jednotě v osobě žalobkyně a jejího advokáta. Z takových okolností je nutné uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. Výše odměny přiznané za takový úkon proto musí odpovídat faktické náročnosti provedení tohoto úkonu, nikoliv samotné výši peněžitého plnění.