Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí jistinu , částka, , smluvní úrok , částka, , smluvní pokutu , částka, a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalující strana tvrdila, že dne , datum, uzavřela , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) smlouvu o úvěru, kterou přenechala žalované straně částku , částka, , a kterou se žalovaná strana zavázala vrátit spolu s úrokem. Toto však žalovaná strana nesplnila a žalující strana se proto domáhá vedle vrácení jistiny s úrokem i úroku z prodlení a smluvní pokuty ve výši , Anonymizováno, % denně z dlužné jistiny za prodlení s vrácením od , datum, do , datum, . Žalobkyně nabyla pohledávku na základě postoupní smlouvy ze dne , datum, od společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , která ji nabyla postupní smlouvou ze dne , datum, od poskytovatele úvěru.3. Žalovaná strana byla v řízení zcela nečinná. K žalobě, která jí byla doručena, se nijak nevyjádřila.4. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili a ve světle výše uvedených ustanovení zákona je proto jejich souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládán.5. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že dlužníkovi bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, a , Jméno žalobkyně, , Anonymizováno, bylo zjištěno, že strany uzavřely smlouvu o postoupení.8. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že dlužník byl před podáním žaloby na dluh upomenut.9. Z , Anonymizováno, o podaji doporučenej zásielky bylo zjištěno, že obě zásilky byly podány dne , datum, .10. Z potvrzení o provedení platby bylo zjištěno, že dlužníkovi byla poskytnuta částka , částka, dne , datum, , , částka, dne , datum, a , Anonymizováno, dne , datum, .11. Z formuláře smlouvy o spotřebitelském úvěru a , Anonymizováno, obchodních podmínek bylo zjištěno, že strany sjednaly smlouvu o spotřebitelském úvěru.12. Z oznámení o zesplatnění zápůjčky ze dne , datum, bylo zjištěno, že dlužník byl vyzván k vrácení peněz.13. Soudu učinil následující skutkový a právní závěr.14. Na žalující stranu byla postoupena vymáhaná pohledávka. Dlužníkovi bylo postoupení pohledávky předchozím věřitelem oznámeno (§ 1879, § 1882 zákona č. 89/2012 Sb.). Tím bylo založeno oprávnění žalující strany vymáhat v soudním řízení postoupenou pohledávku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ).15. Žalovaný obdržel peníze. Protože se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, bylo povinnosti poskytovatele, aby posoudil schopnost dlužníka úvěr splácet (§ 86 zákona č. 257/2016 Sb.).16. Žalující strana, ač vyzvána, nijak nedoložila, jak byla posouzena schopnost dlužníka splácet úvěr. Předložila pouze kopii , Anonymizováno, průkazu žalovaného.17. Z rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne , Anonymizováno, , , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, plyne:Články , Anonymizováno, a , Anonymizováno, směrnice Evropského parlamentu a Rady , Anonymizováno, ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady , Anonymizováno, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku , Anonymizováno, této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku , Anonymizováno, . Články , Anonymizováno, a , Anonymizováno, směrnice , Anonymizováno, musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.18. Vzhledem k tomu, že poskytovatel neposoudil schopnost dlužníka úvěr splácet, je s ohledem na to, aby případná sankce za to byla dostatečně účinná ve smyslu výše uvedeného rozhodnutí, takovou smlouvu posoudit jako neplatnou dle § 580 odst. 1, § 588 o.z., § 87 odst. 1 z.s.ú. S ohledem na § 87 odst. 1 věta třetí z.s.ú. pak soud uložil dlužníku poskytnutou jistinu, která nebyla dosud splacena, vrátit (srov. NS , spisová značka, ). K jiným případným platbám ve smlouvě s ohledem na neplatnost smlouvy nemohlo být přihlédnuto.19. Vzhledem k tomu, že žalovaná strana byla v řízení nečinná, nebylo možné zjistit, v jaké době je schopna dluh splatit (§ 87 odst. 1 z.s.ú., srov. NS , spisová značka, , , spisová značka, ). Je proto třeba vycházet z obecných pravidel tak, že od okamžiku, kdy měla být částka vrácena, je dlužník v prodlení a věřiteli vznikl nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení. Ze stejných důvodů pak lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná.20. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, . O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Protože předmětem řízení (věcí samou) bylo vedle jistiny i příslušenství, počítá se procesní úspěch z celého předmětu řízení, tedy i z příslušenství (viz např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, sp. zn. , Anonymizováno, , usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Žalující strana byla úspěšná v rozsahu , Anonymizováno, %, náleží jí proto náhrada nákladů řízení v rozsahu , Anonymizováno, % - , Anonymizováno, %, tj. , Anonymizováno, % účelně vynaložených nákladů. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena dle § 14b AT ve výši , částka, . Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14b AT , částka, . Zástupce poskytl celkem , hodnota, úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepsání žaloby). Doplnění žaloby soud nehodnotí jako účelně vynaložený náklad, neboť tyto skutečnosti měly být uvedeny již v samotné žalobě. Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalující stranou podávané návrhy v druhově totožných věcech – tj. vymáhání dluhů ze smluv o úvěrech mají stejnou strukturu, stejné rozvržení vylíčení rozhodných skutečností a stejné formulační obraty. Je tak evidentní, že žalující strana vychází při sepisování návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze vzoru, který je u ní ustálený v těchto druhově shodných věcech. Samozřejmě je nezbytné vždy v každé věci změnit označení žalovaného a výši pohledávky, stejně jako označení smlouvy a den jejího uzavření. Toto je však pouze nezbytná individualizace ustáleného vzoru, bez níž by jinak vůbec návrh nemohl být podán. Tuto individualizaci je třeba učinit u každého návrhu. Pokud by provedení takovéto individualizace uplatněného nároku mělo vylučovat aplikaci § 14b AT, pak by ustanovení § 14b AT postrádalo jakýkoliv smysl (bylo od začátku obsolentní), neboť s ohledem na to, že každou pohledávku je třeba individualizovat, by v praxi nemohlo být nikdy použito, což tvůrce předpisu jistě nezamýšlel. Takový výklad by byl proti smyslu právní úpravy, což je nepřípustné (srov. analog. § 2 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.). Proto byl při rozhodování o náhradě nákladů řízení použit § 14b AT. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).