Žalující strana (dále označená též jako věřitel) se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí , částka, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalující strana (dále označená též jako věřitel) tvrdila, že předchůdkyně žalující strany společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, se žalovanou stranou (dále označená též jako dlužník) uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, a následně smlouvu č. , hodnota, za účelem prodloužení splatnost úvěru. Touto smlouvou byl dlužníku poskytnut úvěr ve výši , částka, . Dlužník se zavázal vrátit jistinu úvěru spolu s příslušenstvím v podobě kapitalizovaného smluvního úroku a poplatku za poskytnutí úvěru do , datum, . Žalovaný však na svůj dluh uhradil pouze částečně. Žalující strana se touto žalobou domáhá uhrazení dlužné jistiny , částka, a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.3. Pohledávka za žalovanou byla právní předchůdkyní postoupena na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , která je následně postoupila na žalobkyni.4. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala nečinná. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o.s.ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o.s.ř.). Za situace, kdy žalovaná strana zůstala v řízení nečinná, tak soud vycházel z tvrzení žalující strany a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu. Přičemž při zjišťování skutkového stavu soud postupuje v součinnosti s účastníky tak, aby sporné skutečnosti byly podle míry procesní účasti účastníků zjištěny (§ 6 o.s.ř.). Tomu odpovídá i zásada vyjádřená např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. 22 Cdo 89/2002, že: „V občanském soudním řízení, které je založeno na procesní aktivitě účastníků, se uplatňuje projednací zásada, podle které mají účastníci ohledně skutečností, ze kterých vyvozují pro sebe příznivé právní následky, břemeno tvrzení a důkazní povinnost. Soud není povinen prověřovat z úřední povinnosti tvrzení, které druhá strana nepopírá a nezpochybňuje.“5. Protože věc bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání (§ 115a o.s.ř.) a stanovil jim lhůtu k vyjádření. Současně soud k výzvě připojil doložku, že nevyjádří-li se účastník v určené lhůtě, bude se předpokládat, že nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili a jejich souhlas s takovým postupem je proto předpokládán.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ve spojení se smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, kdy právní předchůdkyně se zavázala žalovanému poskytnou finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím vrátit nejpozději do , datum, .7. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že na bankovní účet žalované č. , č. účtu, byly dne , datum, právní předchůdkyní zaslány finanční prostředky ve výši , částka, .8. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky a zároveň byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky , částka, .9. Ze smluv o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovanou ze společnosti , právnická osoba, . na společnost , právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení ze dne , datum, , která ji následně postoupila žalobkyni (dříve s obchodní firmou , právnická osoba, ) na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .10. Další předložené listiny soud nepovažuje z hlediska posouzení věci za podstatné.11. Soud učinil následující skutkový a právní závěr.12. Žalující strana prokázala poskytnutí peněz dlužníkovi. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru (§ 2395 o.z.) vznikne dlužníkovi povinnost poskytnuté peníze vrátit. Žalovaná strana toto nesplnila, a proto jí bylo uloženo jistinu vrátit. Žalovaná byla vyzvána k vrácení, poskytnuté peníze ale nevrátila a je tak v prodlení a věřiteli vznikl nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.). Úrok z prodlení náleží ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dni okamžiku prodlení.13. Lhůta k plnění byla stanovena zákonná obecná, neboť nebyly zjištěny skutečnosti odůvodňující stanovení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách.14. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval dle § 142a o.s.ř., přičemž při tom přihlédl k názoru vyjádřenému v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalující strana měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči žalované straně.15. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku. Dále k ní patří odměna za zastupování, jelikož byla žalující strana zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby byla stanovena dle § 14b AT , částka, . Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý do podání návrhu činí dle § 14b AT , částka, . Zástupce poskytl celkem , hodnota, úkony právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, výzva k plnění). Soud aplikoval § 14b AT, neboť z obsahu návrhu je zřejmé, že jde po obsahové stránce o formulace, které žalobce opakovaně, ve skutkově a právně obdobných věcech do formuláře vepisuje. Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).