28 C 218/2025-20 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím z titulu neuhrazeného úvěru (, částka, ) a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (, částka, ).2. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o , Anonymizováno, na základě níž poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni poplatek ve výši , částka, za poskytnutí zápůjčky. Jistina a poplatek byly splatné dne , datum, , žalovaný své závazky řádně a včas neuhradil. Smlouva byla uzavřena přes webové stránky žalobkyně , Anonymizováno, , kde si žalovaný přečetl nabídku na uzavření smlouvy a zvolil , Anonymizováno, , Anonymizováno, – splatnost a výši. Poté vyplnil formulář žádosti, zadal osobní údaje a tím učinil návrh na uzavření smlouvy, potvrdil, že se seznámil se zněním smlouvy, všeobecných obchodních podmínek a to, že dokumentům porozuměl a souhlasí s jejich zněním. Žalobkyně ověřila totožnost klienta dle dokladu a bezhotovostní korunové platby, smlouva o zápůjčce je podepsána elektronicky, , Anonymizováno, , který žalobkyně posílá na telefonní číslo , tel. číslo, . Před uzavřením smlouvy žalobkyně vyžádala od žalovaného informace o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, které ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, příp. nahlédnutím do relevantních databází, splnila tedy povinnost dle § 86 z. s. ú, když řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. V důsledku prodlení vznikla žalovanému rovněž povinnost uhradit úrok z prodlen dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a náhrada účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlení v celkové výši , částka, za písemné výzvy, které byly odeslány dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Dále žalobkyně požaduje uhrazení smluvní pokuty ve výši , Anonymizováno, denně z dlužné částky dle čl. , Anonymizováno, smlouvy o zápůjčce, jdoucí od , datum, do , datum, ve výši , částka, . Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky dne , datum, .3. Žalovaný nic netvrdil, k věci se nevyjádřil. K jednání konanému dne , datum, se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoliv k němu byl řádně předvolán, jednání tedy proběhlo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného.4. Z důkazů předložených žalobkyní byly zjištěny následující skutečnosti.5. Z výpisu z běžného účtu bylo zjištěno, že dne , datum, byla z účtu žalobkyně č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, zaslána platba , částka, .6. Z protokolu o ověření vlastnictví účtu bylo zjištěno, že dne , datum, bylo ověřeno, že na jméno žalovaného je veden běžný účet , IBAN, .7. Z podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně zasílala žalovanému dne , datum, zásilku.8. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně žalovaného vyzýval k úhradě částky , částka, z titulu smlouvy uzavřené dne , datum, .9. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku , částka, na jeho bankovní účet č. , č. účtu, , a žalovaný se zavázal zápůjčku spolu s poplatkem ve výši , částka, vrátit nejpozději do , datum, . Smlouva byla podepsána žalovaným prostřednictvím , Anonymizováno, .10. Z upomínek ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky.11. Z všeobecných obchodních podmínek byly zjištěny základní pojmy, proces uzavření smlouvy, podmínky zápůjčky a splácení, další práva a povinnosti.12. Ze zprávy , právnická osoba, . (č. l. 18) bylo zjištěno, že účet č. , č. účtu, je účtem žalovaného a dne , datum, na tento účet byla z účtu č. , č. účtu, společnosti , právnická osoba, , vyplacena pod VS , var. symbol, částka ve výši , částka, .13. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.15. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.16. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Předmětem podnikání žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalované postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do , datum, , avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.19. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání úvěrové smlouvy a kvalifikovaného prověření úvěruschopnosti žalovaného. Svou neúčastní na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ), když vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. , spisová značka, ), potřebná poučení poskytuje soud pouze při jednání. Žalobkyně k ověření identity žalovaného předložila pouze doklad, že provedla kontrolu vlastnictví účtu žalovaného, což nic nevypovídá o prověření úvěruschopnosti žalovaného.20. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o zápůjčce, kterou dle jejího obsahu lze posuzovat jako smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok (byť je v dané smlouvě nazýván poplatkem). Žalobkyně ovšem neprokázala, že by v rámci svých předsmluvních povinností postupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dle § 86 odst. 1 z. s. ú., a proto je třeba uvedenou smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného z úřední povinnosti, neboť uzavření uvedené smlouvy odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, smlouva je tedy absolutně neplatná dle § 588 OZ (k tomu rozsudek NS ČR sp. zn. , spisová značka, , nález ÚS ČR sp. zn. III ÚS 4129/18).21. V případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro nedostatečné zkoumán