ECLI: ECLI:CZ:OSLI:2026:28.C.3.2026.1 Datum: 2026-07-10 Předmět: o zaplacení částky 110 200 Kč Ustanovení: § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 75 z. č. 262/2006 Sb., § 87 z. č. 262/2006 Sb., § 9 z. č. 145/2010 Sb., § 588 z. č. 89/2012 Sb., § 1958 z. č. 89/2012 Sb., § 1968 z. č. 89/2012 Sb. náklady řízeníneplatnost smlouvylhůtysmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: o zaplacení částky 110 200 Kč (§ 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 75 z. č. 262/2006 Sb., § 87 z. č. 262/2006 Sb., § 9 z. č. 145/2010 Sb., § 588 z. č. 89/2012 Sb., § 1958 z. )
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, z titulu neuhrazeného úvěru.2. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným dne , datum, uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, ve výši , částka, skládající se z půjčené částky , částka, a souhrnného poplatku , částka, , podle které měl žalovaný splácet , částka, týdně. Žalovaný uhradil částku , částka, , kterou žalobkyně započetla na úhradu nákladů na soudní či mimosoudní vymáhání dlužné částky, dále na úhradu sjednaných a vyměřených smluvních pokut, dále na úhradu poplatků za prodlení se splácením, dále na úhradu poplatku za zpracování a doručení úvěru, dále na úhradu poplatku za hotovostí inkaso splátek úvěru, dále na úhradu jistiny ve dílem výši , Anonymizováno, % na úrok za poskytnutí úvěru dílem ve výši , datum3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhnul její zamítnutí, dostal se do těžké životní situace a snížil se mu příjem v zaměstnání, nezvládal hradit své závazky a myslel, že to vyřeší spotřebitelským úvěrem, což byla chyba a on se dostal ještě do větších problémů. Poukázal na neplatnost uzavřené smlouvy, neboť žalobkyně nesplnila povinnost posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost dlužníka. V okamžiku uzavření úvěrové smlouvy již měl jiné úvěry, nebyl schopen správně odhadnout své platební schopnosti a správně vyhodnotit dopady podmínek nabízeného úvěru. Žalobkyně si například o něj nevyžádala výpisy z účtu, úvěruschopnost posoudila pouze z výplatních pásek, žalovaný má za to, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná a je na místě přiznat žalobkyni pouze částku , částka, , neboť žalovaný uhradil žalobkyni částku , částka, a žalobkyně mu vyplatila částku , částka, . V současné době žalovaný má příjem pouze z invalidního důchodu okolo , částka, a je schopen dlužnou částku uhradit žalobkyni pouze ve splátkách po , částka, .4. Žalobkyně se splátkami po , částka, měsíčně souhlasila.5. Z listinných důkazů předložených účastníky byly zjištěny následující skutečnosti.6. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě částky , částka, do sedmi dnů, jinak se obrátí na soud.7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr , částka, v hotovosti při podpisu smlouvy, který se žalovaný zavázal spolu s poplatkem uhradit v , Anonymizováno, týdenních splátkách po , částka, . Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky, v nichž jsou uvedeny práva a povinnosti smluvních stran, zejména k uzavírání smluv, splácení úvěru, ukončení smluvního vztahu, poplatkům a následkům porušení povinností.8. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byly zjištěny parametry poskytnutého úvěru, zejména výše poplatku za zpracování a doručení úvěru v částce , částka, .9. Z protokolu o informační a posuzovací návštěvě klienta bylo zjištěno, jak proběhla návštěva u klienta a zaznamenáno, že byl klient poučen a seznámen s údaji o poskytovateli úvěru, o smluvních podmínkách, byl vyžádán souhlas klienta s předsmluvními informacemi, smlouvou, smluvním podmínkami a zodpovězeny dotazy klienta.10. Z evidenční karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný je , Anonymizováno, , má , Anonymizováno, vzdělání, je , Anonymizováno, , počet členů domácnosti , Anonymizováno, , není majitelem vozu, je majitelem , Anonymizováno, , není , Anonymizováno, , Anonymizováno, , nebyl , Anonymizováno, , měl někdy úvěr u společnosti, má příjem z , Anonymizováno, , částka, a , Anonymizováno, , částka, , celkem , částka, , životní výdaje na bydlení , částka, , životní minimum na ověření , částka, , nebankovní závazky , Anonymizováno, , nemá , Anonymizováno, ani úvěr s , Anonymizováno, .11. Z platební historie bylo zjištěno, že žalovaný uhradil částky , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , , částka, , celkem uhradil , částka, .12. Z podacího archu bylo zjištěno, že předžalobní upomínka žalovanému byla podána dne , datum, .13. Z ústřižků poštovních poukázek (č. l. 18) bylo zjištěno, že žalovaný je příjemcem důchodu ve výši , částka, (, Anonymizováno, ) a , částka, (, Anonymizováno, ).14. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje, že peněžní prostředky vrátí a zaplatí úroky.15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. s. ú.“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná věřiteli.16. Podle § 75 odst. 1 z. s. ú. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.17. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Předmětem podnikání žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú., žalobkyně byla povinna podle § 75 odst. 1 z. s. ú. při posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče je obezřetnost, která poskytovatele úvěru vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z , datum, , č. j. , spisová značka, , který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do , datum, , avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Ze shora uvedeného vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování úvěruschopnosti nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoliv.20. Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá, že by s odbornou péčí posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Pokud by se žalobkyně dostavila k jednání, byla by v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o tom, že dosud nenavrhla důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení ohledně platného sjednání úvěrové smlouvy a kvalifikovaného prověření úvěruschopnosti žalované. Svou neúčastní na jednání však žalobkyně znemožnila soudu poskytnout jí poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., a současně se tohoto dobrodiní soudu vzdala (např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 175/04 či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, ), když vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. sp. zn. , spisová značka, ), potřebná poučení poskytuje soud pouze při jednání. Z žalobkyní předložených důkazů vyplývá pouze to, že žalobkyně zjistila výši příjmů žalovaného, cca , částka, měsíčně, jak dospěla žalobkyně k výši výdajů žalovaného, např. výdajů na bydlení již zřejmé není. Žalobkyně neprověřila výdajovou stránku žalovaného, není zřejmé, jaké měl žalovaný náklady na bydlení, jídlo, ošacení, telefon, dopravu atd. Žalobkyně sice tvrdila, že žalovaného prověřovala v různých databázích, ale netvrdila ani nedoložila žádný výstup z uvedených databází. Na základě shora uvedeného má soud za to, že prověření úvěruschopnosti žalovaného proběhlo pouze formálně, jako nutný mezikrok mezi žádostí o úvěr a uzavřením úvěrové smlouvy, které však neodpovídá zákonným požadavkům dle ustanovení § 86 z. s. ú.21. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, neboť žalobkyně se zavázala žalovanému posky