5 C 173/2022-109 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně, která uzavřela s žalovaným dne [datum] Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] kterou poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení částky 58 585,37 Kč, která se sestává se zbývající části jistiny 17 745,94 Kč, zbývající části úroků ve výši 11 578,13 Kč, zbývající části inkasní služby ve výši 4 674 Kč, zbývající části doplňkové služby PODPORA – podklad 3 777 Kč, zbývající části doplňkové služby PODPORA – nemoc ve výši 5 928 Kč, zbývající části doplňkové služby PODPORA – práce ve výši 5 928 Kč, nákladů za upomínkování ve výši 1 000 Kč, smluvní úroky za prodlení z úvěru ve výši 47,60 Kč, smluvní úroky za prodlení inkasní služby ve výši 1,72 Kč a smluvní pokuty ve výši 8 872,97 Kč. 2. Žalovaný s návrhem nesouhlasil, s ohledem na výši úvěru je nárok žalobkyně nepřiměřeně vysoký. 3. Soud provedl listinné důkazy, na základě kterých zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou poskytla žalobkyně žalovanému částku 20 000 Kč, úvěr byl sjednán na dobu určitou, v délce 72 měsíců a celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná ke dni 15. 6. 2026. Účastníci si sjednali zápůjční úrokovou sazbu ve výši 23 % p.a., roční procentní sazbu nákladů za spotřebitelský úvěr ve výši 38,64 % p.a. Žalovaný se zavázal hradit splátky úvěru v celkové výši 514 Kč měsíčně, splatných vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Součástí smlouvy o úvěru byla jako doplňková služba i Smlouva o inkasní službě, na jejíž výkon měl žalovaný po dobu trvání úvěru zaplatit částku celkem 5 904 Kč v měsíčních splátkách ve výši 82 Kč s tím, že se jedná o jednorázové náklady žalobkyně na zřízení inkasní služby a náklady na zajištění inkasování plateb od spotřebitele. Další součástí byla Smlouva o zřízení doplňkové služby PODPORA, na základě které měl žalovaný zaplatit po dobu trvání úvěru celkem 19 368 Kč v měsíčních splátkách ve výši 269 Kč s tím, že mohl žalovaný využít možnost odkladu tří splátek úvěru ročně vždy o jeden kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě vážných zdravotních potíží, možnost přerušit splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Krátce před touto smlouvou uzavřel žalovaný s totožnou žalobkyní dne [datum] rovněž Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na základě které mu byl poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který se zavázal rovněž hradit formou 72 splátek ve výši 257 Kč po dobu trvání úvěru, nejpozději splatného ke dni 15. 6. 2026. Zápůjční úroková sazba i sazba RPSN byly sjednány ve stejné výši. Žalobkyně doložila doklady k prokázání zkoumání úvěryschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, z listinných důkazů nelze zjistit, zda tyto důkazy byly zjišťovány v souvislosti s úvěrem ze dne 16. 6. či s úvěrem ze dne [datum], ze kterého je žalováno. Žalobkyně v žalobním návrhu neuvedla žádné skutečnosti, ze kterých by bylo možné dovodit, jakým způsobem zkoumala úvěryschopnost žalovaného před uzavřením Smlouvy o úvěru. Následně písemným podáním ze dne [datum] v článku IX uvedla, že úvěryschopnost žalovaného jako spotřebitele splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru podle Dotazníku o posouzení bonity žalovaného posoudila na základě dokumentů, doložených žalovaným, a to občanským průkazem žalovaného [číslo] řidičským průkazem žalovaného číslo [anonymizováno], dokladem o příjmech žalovaného – mzdovým listem za měsíc duben 2020, podle kterého pracoval žalovaný s čistým příjmem 28 275 Kč a za měsíc květen 2020, podle kterého dosahoval žalovaný čistého příjmu 38 104 Kč. Dále žalovaný doložil výpis ze svého bankovního účtu, vedeného u [právnická osoba] číslo účtu [bankovní účet], podle kterého za dobu od 1. 5. do 31. 5. 2020 činil počáteční zůstatek 234,64 Kč, konečný zůstatek 4 360,60 Kč, na účet byla připsána částka 20 344,09 Kč a odepsána částka 16 218,13 Kč. Žalobce si dále obstaral na žalovaného výpis z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a databáze neplatných dokladů, vše s negativním výsledkem. Na základě těchto dokladů dospěla žalobkyně k závěru, že při uzavření smlouvy je u žalovaného koeficient DSTI 2,27 % a DTI 016, tj. naprosto vyhovující a v mezích dle doporučení ČNB, neexistovala pochybnost, že žalovaný, jenž má příjem 38 104 Kč nebude splácet. Žalovaný je svobodný a nemá žádné vyživovací povinnosti. Není vlastníkem žádných nemovitostí, pracoval u společnosti [právnická osoba] Na základě uzavřené smlouvy uhradil žalovaný dne [datum] na účet žalobkyně částku 10 Kč, na základě této platby byla žalovanému žalobkyní obratem poukázána částka na jeho účet ve výši 5 577 Kč s tím, že částka 20 000 Kč, získaná z úvěru, byla použita na úhradu zůstatku dluhu žalovaného z předchozího úvěru [číslo] uzavřeného dne [datum] ve výši 10 423 Kč, částka 5 577 Kč byla vyplacena na účet spotřebitele – žalovaného a částka 4 000 Kč byla započtena na náklady žalobkyně, specifikované v bodu 4.8 smlouvy, tj. náklady spojené s lustrem žalovaného v centrálních evidencích, náklady na zaslání, odměnu za sjednání smlouvy zástupce žalobkyně ve výši 800 Kč a ostatní blíže neurčené administrativní náklady ve výši 3 270 Kč. Na základě rozdělení plateb vydala žalobkyně dne [datum] žalovanému potvrzení o doplacení úvěru [číslo] dnem [datum]. Žalovaný nedodržel splátkový kalendář a dostal se do prodlení se splátkou, splatnou dne 15. 10. 2021 ve výši 865 Kč. Na základě této skutečnosti žalobkyně žalovaného upomínkou [číslo] vyzvala k úhradě dlužné částky 865 Kč + 300 Kč za upomínku, tj. 1 165 Kč, nejdéle do 4. dne následujícího kalendářního měsíce od vystavení tohoto dopisu. Dopis byl vystaven dne [datum] a byl podán k poštovní přepravě jako druh zásilky [anonymizováno] dne [datum]. Žalovaný na výzvu nereagoval, důsledně tomu dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného upomínkou [číslo] k úhradě dluhu ve výši celkem 1 665 Kč, sestávajících se ze splátky ve výši 865 Kč, nákladů za prvou upomínku ve výši 300 Kč a druhou upomínku ve výši 500 Kč, a to nejdéle do [datum]. Upomínka byla podána k poštovní přepravě pod podacím číslem [anonymizováno] dne [datum]. Dne [datum] sdělila žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému, že dne [datum] došlo k zesplatnění úvěru [číslo] s tím, že byla vyčíslena celková dlužná částka ve výši 59 253,36 Kč, žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku zaplatil nejpozději do [datum]. Podle podacího lístku byla výzva předána k poštovní přepravě pod podacím číslem [anonymizováno] dne [datum]. Ze systému ISAS [název soudu] bylo zjištěno, že proti žalovanému byly vedeny do doby poskytnutí úvěru celkem tři exekuce, prvá v roce [rok] a dvě v roce [rok], následně poté dvě exekuce v roce [rok]. Žalobkyně dále doložila, že vlastní licenci ČNB jako nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru. Doložila soudu analýzu trhu spotřebitelských úvěrů, zpracovanou pracovníky neziskové organizace Člověk v tísni, jejím výsledkem je Index odpovědného úvěrování v prosinci 2017, podle kterého se ve velkém srovnání poskytovatelů půjček – rozdíl v sankcích umístila žalobkyně na průměrném umístění mezi ostatními poskytovateli. Z auditní zprávy produktu – spotřebitelského úvěru, zpracovaného Institutem aplikovaného práva pod číslem ZSÚ257/2016 se dovozuje, že v případě porušení závazku spotřebitelem společnosti nic nebrání, aby požadovala na základě smlouvy celkovou cenu poskytnuté doplňkové služby. V případě takto nabízených služeb se nejedná o pojišťovací činnost a přebírání pojistných rizik, proto není ani potřeba příslušného oprávnění ze zákona. Dále byl učiněn závěr, že způsob uzavírání smlouvy, užívaný společností – žalobkyní, zcela splňuje požadavek na dodržení písemné formy podle § 104 ZSÚ. Žalobkyně dále doložila Metodiku a vysvětlivky k vyhodnocení úvěryschopnosti klienta jako přílohu A a doložila certifikáty, že byla v systému [webová adresa] prověřena shledána vhodným s požadavky normy k poskytování spotřebitelských úvěrů. Žalobkyně dále doložila vyjádření České národní banky ohledně metodiky posuzování úvěryschopnosti spotřebitele. 4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Po právní stránce soud posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To