7 C 164/2022-59 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 25 539 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum], na základě, které byla žalované poskytnut v hotovosti jistina úvěru ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit spolu s jistinou příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 900 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za správu úvěru, případně poplatku za uzavření smlouvy splatném při uzavření smlouvy a poplatku za hotovostní inkaso splátek. Žalovaná se zavázala úvěr původnímu věřiteli splatit ve 14měsíčních splátkách ve výši 1 992,86 Kč, přičemž první splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena, splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru pak připadala na den 17. 10. 2019. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Před uzavřením smlouvy o úvěru posuzoval věřitel schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to zejména na základě dostatečných informaci získaných od žalovaného, uvedených v žádosti žalovaného o poskytnutí spotřebitelského úvěru, správnost údajů žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaná zaplatila částku ve výši 8 600 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení nesplacené jistiny ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 300 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 473,97 Kč od 18. 10. 2019 do 11. 6. 2021 z jistiny 15 000Kč, poplatky ve výši 3 000 Kč (nesplacené poplatky za poskytnutí úvěru ve výši 1 200 Kč a nesplacené poplatky za hotovostní výběr splátek ve výši 1800 Kč), účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání s uplatněním pohledávky ve výši 39Kč, smluvní pokutu ve výši 7 500 Kč, zákonný úrok z jistiny od 20. 7.2021 do zaplacení. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu původního věřitele tvořená divizí spotřebitelských úvěrů převedena na společnost [právnická osoba], [IČO], v důsledku koupě části závodu se tak věřitelem pohledávky evidované za žalovaným stala spol. [právnická osoba], [IČO] (přechodný věřitel“). Z přechodného věřitele byla pohledávka za žalovaným následně postoupena na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k témuž dni, změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původního věřitele ze dne 5. 8. 2021. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky upomínkou ze dne 18. 10. 2021. 2. Ve věci byl vydán zdejším soudem elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 3. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně sebe a žalobkyni omluvil z jednání a souhlasil s rozhodnutím soudu v jejich nepřítomnosti. Žalovaná se k jednání nedostavila. 4. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 17. 8. 2018, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], předpisu splátek ke smlouvě o úvěru, notářský zápis sp. zn. [spisová značka] [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] – koupě části závodu,, potvrzení o platbě, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalované smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], věřitel poskytl žalované finanční prostředky 15 000 Kč v hotovosti. Celkovou částku ve výši 27 300 Kč zahrnující jistinu ve výši 15 000 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 300 Kč se žalovaná zavázala zaplatit ve 14 splátkách měsíčních splátkách po 1 950 Kč. V žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 17. 8. 2018 a formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru podepsané žadatelem je označen zaměstnavatel žalované, v domácnosti dvě osoby výdělečně činné, příjem ve výši 13 940 Kč, jiný příjem ve výši 15 000 Kč, výdaje na bydlení 4 000 Kč, stravování, výživné 2 000Kč, ostatní výdaje 1 000 Kč. Doložení dokladů o příjmech a výdajích žalované zde není uvedeno. Dopisem ze dne 5. 8. 2021 předaného k poštovní přepravě stejného dne byla žalované oznámena změna věřitele, rovněž postoupení pohledávky na žalobkyni a žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky. Výzvou ze dne 18. 10. 2021 zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, zásilka byla podána k poštovní přepravě dne 20. 10. 2021. 5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně s žalovanou uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 15 000 Kč. Žalovaná částku převzala a zavázala se celkovou částku ve výši 27 300 Kč zahrnující jistinu ve výši 15 000 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 300 Kč zaplatit ve 14 splátkách měsíčních splátkách po 1 950 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě převodu část závodu původního věřitele tvořené divizí spotřebitelských úvěrů na společnost [právnická osoba], [IČO] a následně na základě o postoupení pohledávky na žalobkyni. Z provedeného dokazování vyplývá, že původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalované dle informací uvedených žalovanou. Toto prověření dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně, když není zřejmě jaké konkrétní doklady byly k tvrzeným příjmům a výdajům předloženy a jaká byla jejich skutečná výše. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Žalobkyně soudu nepředložila žádné doklady, které by měly být při zjišťování poměrů žalovaného doloženy, z předložených listin ani doložení takových dokladů nevyplývá. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti jsou pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, věřitel nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr 7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 ods