7 C 41/2023-80 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se domáhala podanou žalobou a jejím doplnění vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 21 500 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným dne [datum] o vydání kreditní karty [číslo]. Obsahem této smlouvy byl závazek banky poskytnut žalovanému úvěrový rámec až do výše 20 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty. Vyčerpaná část úvěru byla úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou měsíční minimální splátkou z čerpaných prostředků, současně byl dle obchodních podmínek povinen hradit veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty, přičemž výše a druh všech poplatků byl stanoven Ceníkem účinným k datu jejich splatnosti. Právní předchůdce žalobce žalovanému vydal kreditní kartu a poskytl mu úvěrový rámec. Žalovaný však svou povinnost splácet čerpaný úvěr neplnil, porušil smluvních povinnosti. V souladu s obchodními podmínkami banka přistoupila dopisem ze dne 18. 1. 2022 k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil částku 427 482, 04 Kč a vyčerpal 446 198, 56 Kč. Před poskytnutím úvěru původní věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací ([registr]), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěrového rámce 20 000Kč, z částky ve výši 2 345,38 Kč sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku, z částky 1 500 Kč sestávající z poplatků dle výpisu. Žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 23,99 % p.a. z částky 20 000 Kč od 14. 6.2022 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z částky 20 000 Kč od 14. 6. 2022 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. 3. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když žalobkyně se omluvila z jednání a souhlasila s projednáním věci bez její přítomnosti a žalovaný se k jednání nedostavil. 4. Z návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty [typ karty] [číslo] formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ve formě kreditní karty [typ karty], žádosti o poskytnutí informací o úvěru [číslo] čerpaného prostřednictvím kreditní karty bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o vydání kreditní karty [typ karty] [číslo] žalovanému byl poskytnutý úvěrový rámec až do výše 20 000Kč čerpaný prostřednictvím kreditní karty, vyčerpaná část úvěru byla úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr měsíčními splátkami. Dopisem ze dne 20. 1. 2022 předaným k poštovní přepravě téhož dne právní předchůdce žalobkyně z důvodu řádného a včasného nezaplacení finančních závazků žalovaným prohlásil všechny závazky žalovaného za okamžitě splatný ke dni 18. 1. 2022 a vyzval k zaplacení dlužné částky ve výši 23 849,46 Kč. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta, údajích o klientovi, souhrnného výpisu z účtu kreditní karty dat k žalovanému, žádosti o poskytnutí informací o úvěru jo bylo zjištěno, že žalovaný uvedl v žádosti zaměstnavatele, bydlení u rodičů, střední vzdělání, čistý měsíční příjem ve výši 22 000 Kč, žádné nezbytné výdaje, právní předchůdce při hodnocení úvěruschopnosti porovnal příjmy a výdaje, částku disponibilních zdrojů měl za dostatečnou pro poskytnutí úvěru. Ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty vyplývá čerpání úvěru žalovaným ve výši 446 198,56 Kč a úhrady v celkové výši 427 482,04 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], příloh smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], podacího lístku z [datum] vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávky žalobkyni a oznámil postoupení pohledávek žalovanému. Výzvou k plnění ze dne 14. 4. 2022 předané k poštovní přepravě dne 19. 4. 2022 byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně. 6. Soud má na základě provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru dne [datum] o vydání kreditní karty [číslo] se závazkem banky poskytnut žalovanému úvěrový rámec až do výše 20 000 Kč, žalovaný čerpal úvěr v celkové výši 446 198,56 Kč a uhradil celkovou částku ve výši 427 482,04 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávky. 7. V posuzovaném případě byly mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ občanský zákoník“) a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Důkazní břemeno k prověřování úvěruschopnosti leží na žalobkyni. Žalobkyně, která se k jednání nedostavila, nemohla být v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. soudem poučena o povinnosti označit důkazy k tvrzení o řádném prověřování úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyní předložené důkazy, splnění této povinnosti neprokazují, když právní předchůdce žalobkyně při prověřování úvěruschopnosti žalovaného neměl k dispozici žádné doklady potvrzující příjem žalovaného a jeho výdaje. Při prověřování úvěruschopnosti nelze se spokojit pouze s tvrzením žalovaného, že nemá žádné nezbytné výdaje. Předložení dokladů k ověření příjmů a výdajů žalovaného v listinných důkazech uvedeny nejsou. Prověření úvěruschopnosti žalovaného dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně. Žalovaný za období od 17. 1. 2020 do 9. 5. 2022, jak vyplývá ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty, vyčerpal celkovou částku 446 198,56 Kč jednalo se o výdaje tedy platby u obchodníka, bližší specifikace těchto výdajů není nijak konkretizována. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Z informací získaných od žalovaného bez předložení dokladů vztahující se k posouzení sdělení žalovaným o příjmech a výdajích, nelze dospět k závěru o jeho schopnosti úvěr řádně splácet. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývají pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, věřitel nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. 8. Soud odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku), když ji posoudil jako neplatnost absolutní. Vycházel z roz