1 C 243/2024-62 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne , datum, žalobu, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 23 188,86 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“) smlouvu o úvěru č. , hodnota, dne , datum, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se v uzavřené smlouvě zavázal zaplatit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr včetně úroku ve výši 29 % v částce 3 676 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky 4 130 Kč, poplatek za službu komfortní splácení ve výši 4 514 Kč, to vše v 18 měsíčních splátkách po 1 518 Kč do 30. 12. 2018. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a uhradil pouze 7 072 Kč. Žalobkyně má za to, že původnímu věřiteli vzniklo právo na úhradu úroků ve výši 29 % ročně z nesplacené jistiny 11 416,32 Kč ve výši 15 928,30 Kč od 31. 12. 2018 do 27. 9. 2023 a dále do zaplacení. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni. Dále žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce společnost , právnická osoba, IČO , IČO, uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, dne , datum, a na základě této smlouvy poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky včetně kapitalizovaných úroků ve výši 1 379 Kč odměny za zpracování ve výši 2 196 Kč, a platby za komfortní splácení v hotovosti ve výši 3 570 Kč, v 60 týdenních splátkách po 253 Kč do 22. 2. 2018. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil a uhradil ve prospěch pohledávek z této smlouvy pouze částku 11 264 Kč. Před uzavřením každé ze smluv posoudil právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě informací získaných od žalovaného ohledně jeho rodinných, majetkových, pracovních poměrů. Tyto ověřil doklady uvedenými v kartě zákazníka – jako jsou výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. V daném případě, pokud jde o příjmy žalovaného, vycházel právní předchůdce žalobkyně z informací žalovaného, které ověřil doklady uvedenými v zákaznické kartě. Žalovaný byl v době poskytnutí úvěru zaměstnán s příjmem z pracovního poměru ve výši 17 383 Kč, resp. 19 641 Kč. Žalovaný uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost ani úvěr z kreditní karty nebo zápůjčku u jiné společnosti. Na základě toho uzavřel právní předchůdce žalobkyně, že nejsou pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Pohledávka z této smlouvy byla původním věřitelem postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Žalobkyně proto uplatnila u soudu nárok na zaplacení pohledávky ve výši 19 307,86 Kč a částky 3 881 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení, když žalovaný pohledávky žalobkyně neuhradil ani na základě předžalobní výzvy zástupce žalobkyně ze dne 28. 3. 2024.2. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti žalovaného, který se k jednání bez omluvy nedostavil. Zástupce žalobkyně se k jednání dostavil.3. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, dne , datum, , soud zjistil, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli částku 27 320 Kč, jež představuje částku 15 000 Kč, součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 676 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 29 % ročně), odměny za administrativní zpracování ve výši 4 130 Kč a nákladů za komfortní splácení ve výši 4 514 Kč. Celkovou částku se zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 1 518 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal celou půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Smlouvou byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 29 % p.a. jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. V případě prodlení se zaplacením je zákazník zavázán k zaplacení, zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné částky, náhradě škody a k zaplacení nákladů řízení spojených se soudním vymáháním jeho dluhu dle čl. 6.6 smlouvy. Dle č.l. 9.1 smlouvy je smlouva uzavřena na dobu určitou do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, popř. prodloužené o udělené splátkové prázdniny. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, a oznámení o postoupení pohledávek vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a dopisem ze dne , datum, oznámil postoupení pohledávky žalovanému. Dopisem ze dne 28. 3. 2024 byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně. Z předloženého formuláře „Zákaznická karta“ podepsaného žalovaným bylo zjištěno, že žalovaný byl v době poskytnutí úvěru zaměstnán, své příjmy vyčíslil částkou 17 383 Kč, své výdaje odhadl částkou 6 500 Kč měsíčně včetně interních splátek ve výši 1 138 Kč.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, dne , datum, , soud zjistil, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli částku 15 145 Kč, jež představuje částku 8 000 Kč, součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 379 Kč za dobu řádného trvání smlouvy (úrok ve výši 28 % ročně), odměny za administrativní zpracování ve výši 2 196 Kč a nákladů za komfortní splácení ve výši 3 570 Kč. Celkovou částku se zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 253 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal celou půjčenou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Smlouvou byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 28 % p.a. jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. V případě prodlení se zaplacením je zákazník zavázán k zaplacení, zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné částky, náhradě škody a k zaplacení nákladů řízení spojených se soudním vymáháním jeho dluhu dle čl. 6.6 smlouvy. Dle č.l. 9.1 smlouvy je smlouva uzavřena na dobu určitou do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, popř. prodloužené o udělené splátkové prázdniny. Ukončení účinnosti smlouvy nemá vliv na nároky, práva a povinnosti, které vznikly za dobu jejího trvání. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z , datum, a oznámení o postoupení pohledávek vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a dopisem ze dne , datum, oznámil postoupení pohledávky žalovanému. Dopisem ze dne 28. 3. 2024 byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně. Z předloženého formuláře „Zákaznická karta“ podepsaného žalovaným bylo zjištěno, že žalovaný byl v době poskytnutí úvěru zaměstnán, své příjmy vyčíslil částkou 19 641 Kč, své výdaje odhadl částkou 7 000 Kč měsíčně.5. Pokud jde o nároky uplatněné v tomto řízení má soud po právní stránce za to, že byly mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřeny v souladu s ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) dvě smlouvy o úvěru, na které se vztahuje, zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Dle ustanovení § 84 – 89 zákona č. 257/2016 Sb. je věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, jinak je smlouva neplatná. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V daném případě bylo z provedených důkazů prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím každého z úvěrů vycházel při posouzení úvěruschopnosti žalovaného především z údajů, které mu žalovaný sdělil jak o svých příjmech, tak i o svých výdajích. Soustředil se na ověření jeho příjmů, ale z žádného předloženého důkazu nevyplývá, že by došlo k ověření tvrzených výdajů žalovaného. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Úst