7 C 244/2023-63 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svojí žalobou a doplněním ze dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 43 364 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka č. , číslo, z , datum, poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 35 000 Kč převodem na účet č. , č. účtu, dne , datum, , žalovaný ničeho neuhradil, ani v dodatečné lhůtě, žalobkyně ke dni 14. 4. 2023 úvěr zesplatila. Žalovaná částka je tvořena součtem nesplacené jistiny úvěru ve výši 35 000 Kč, smluvní pokuty z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je v prodlení, od zesplatnění do dne uplatnění žaloby ve výši 6 965 Kč, smluvní pokuty ve výši 499 Kč a nesplaceným poplatkem za upomínky ve výši 900 Kč a činí tak celkem 43 364 Kč a dále příslušenství kapitalizovaného úroku ve výši 111,33 % p.a. od prodlení do zesplatnění ve výši 16 713,95 Kč a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného zejména po nahlédnutí do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí vedených státními orgány nenašla žádný negativní záznam. Dle údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr, tj. čistý příjem, náklady na obživu, náklady na bydlení a ostatní náklady žalovaný deklaroval měsíční příjem ve výši , částka, . Výši příjmů žalobkyně ověřila z výpisu z účtu manželky žalovaného, výplatní pásky žalovaného. Dle údajů uvedených na internetové stránce ČSÚ průměrná měsíční výše výdajů na člena průměrné české domácnosti činní 13 253 Kč, s touto částkou 13 253 Kč žalobkyně počítala jako s výdaji, k této byly připočítány náklady na úhradu pravidelné splátky ve výši 3 491 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka dne 25. 9. 2023, žalovaný dlužnou částku neuhradil.2. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti účastníků, když zástupce žalobkyně se omluvil z jednání a souhlasil s projednáním věci bez jeho přítomnosti a žalovaný se k jednání nedostavil.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka ze dne , datum, č. , číslo, , smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 35 000 Kč na bankovní účet uvedený žalovaným ve smlouvě, celková výše spotřebitelského úvěru byla 104 730 Kč, doba trvání spotřebitelského úvěru byla 30 měsíců, měsíční splátka byla ve výši 3 491 Kč v počtu 30 měsíčních splátek, úhrada první splátky byla 7. 12. 2022, zápůjční úroková sazba byla ve výši 111,33% p.a. V centrálním registru exekucí byla na žalovaného registrována jedna exekuce pod sp. zn. , spisová značka, . Z výplatní pásky za měsíc září , rok, bylo zjištěno, že čistá mzda žalovaného v tomto měsíci činila , částka, . Žalovanému byly adresovány upomínka č. I ze dne 12. 12. 2022, upomínka č. II ze dne 27. 12. 2022, upomínka č. III ze dne 8. 1. 2022. Ze zprávy , právnická osoba, . bylo zjištěno, že na účet uvedený v úvěrové smlouvě je účtem žalovaného, na tento účet dne , datum, byla připsána částka 35 000 Kč z účtu společnosti , právnická osoba, Z výpisů z účtu vedeného u , právnická osoba, . na jméno žalovaného č. , č. účtu, za měsíce srpen–říjen , rok, bylo zjištěno, že zůstatky na tomto účtu byly záporné, a to za měsíc srpen ve výši -, částka, , za měsíc září -, částka, a za měsíc říjen -, částka, , ve výpisech je evidovaný příjem od , právnická osoba, jako invalidní důchod pro , jméno FO, a čerpaný kontokorent, výdaje jsou identifikovány jako výběr v hotovosti, debetní úrok, úhrada kontokorentu. Z výpisů z účtu vedeného na jméno , jméno FO, u , banka, za měsíc říjen , rok, byl zjištěn konečný zůstatek ve výši , částka, , výdaje jsou identifikovány jako platba kartou za potraviny, výběr v hotovosti a odchozí úhrady bez specifikace výdajů nebo bez ověření důvodů evidovaných výdajů, nájemné, trvalý příkaz na pojištění, příjem od zaměstnavatele žalovaného ve výši , částka, , další příjmy od , právnická osoba, ., ošetřovné od , právnická osoba, , další příjmy identifikované jako půjčka, platby od osob bez uvedení důvodu poskytnuté platby.4. V posuzovaném případě byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyní předložené důkazy, a to smlouva o spotřebitelském úvěru a výplatní páska žalovaného za měsíc září , rok, , výpisy z účtů žalovaného se zápornými zůstatky, výpis z účtu manželky se zůstatkem ve výši , částka, za jeden měsíc, na který byla poukázaná mzda žalovaného v měsíci říjnu , rok, , splnění této povinnosti při posuzování úvěruschopnosti neprokazují, když nebyly předloženy doklady potvrzující příjmy a výdaje žalovaného za delší období se specifikací těchto příjmů a výdajů. Pokud jde o další ve výpise manželky žalovaného uvedené příjmy, není zřejmé, zda se jedná o příjmy pravidelné, případně o jednorázový příjem. Z informací získaných od žalovaného, z výpisů účtu bez předložení dokladů vztahující se k poměrům žalovaného a ke konkrétním výdajům žalovaného při záporném zůstatku na účtu žalovaného a zůstatku ve výši , částka, na účtu jeho manželky, nelze dospět k závěru o jeho schopnosti úvěr řádně splácet, tedy platit měsíčně splátku ve výši 3 491 Kč.5. Soud odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.6. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku.) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Prověření úvěruschopnosti dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v