Žalobkyně podala u Okresního soudu v Lounech žalobu, kterou se domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 26 146,11 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě které byla žalované poskytnuta částka 11 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, a žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni poskytnutou částku spolu s poplatky. Žalovaná ničeho nezaplatila. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou pravidelných splátek a žalobkyně smlouvu vypověděla. Částka ve výši 26 146,11 Kč se skládá z nesplacené jistiny 11 000 Kč, smluvního úroku ve výši 14 071,20 Kč, poplatku za vyplacení 218,90 Kč, dalšího poplatku za službu „, Anonymizováno, “ v celkové výši 165 Kč, poplatku za službu „klidné spaní“ ve výši 109,80 Kč a poplatku za službu „informační SMS servis“ ve výši 28,80 Kč. Žalobkyně dála požadovala smluvní pokutu za prodlení žalované ve výši 552,41 Kč. Žalobkyně prověřovala před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalované.2. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. bez přítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila. K jednání se dostavila žalovaná, která uvedla, že smlouvu uzavřela a částku 11 000 Kč čerpala. Žalobkyni žádné doklady ke své majetkové situaci nepředkládala. Není schopna dlužnou částku splatit najednou. Nezvládá splácet své půjčky, doplatila již dvě exekuce, nyní přišla další, srážky ze mzdy činí cca 6 000 Kč. Má příjem ve výši , hodnota, Kč měsíčně, výdaje na bydlení činí cca , hodnota, Kč. Má dvě vyživovací povinnosti. S manželem mají závazky vůči paní , jméno FO, ve výši , hodnota, Kč měsíčně. Z tohoto důvodu mají postižený dům, který je ve společném jmění manželů. Též manžel splatil řadu exekucí, nyní očekává další. Byla by schopna splácet 500 Kč, když její starší dcera nastoupí v září do práce a pomohla by se splácením.3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , obecných principů posuzování, bankovního ID výpisu, autorizace ověření totožnosti žalované prostřednictvím náhledu na bankovní účet žalované, kopie občanského průkazu žalované, sdělení , banka, . ze dne , datum, soud vzal za prokázané, že mezi účastníky došlo k dohodě o poskytnutí úvěru s výší úvěrového rámce 21 100 Kč, RPSN činila 2 226,46 %, úroková sazba denní 1,066 %. Dle výpisu o posouzení úvěruschopnosti bez podpisu žalované činila výše ověřeného čistého příjmu žalované , hodnota, Kč, výše výdajů na půjčky , hodnota, Kč, výdaje na bydlení , hodnota, Kč, další nezbytné výdaje 0 Kč, ostatní zbytné výdaje , hodnota, Kč, vypočítané minimální výdaje , hodnota, Kč. Žalobkyně dále předložila listinu nazvanou identifikované příjmy, podle které výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované činí , hodnota, Kč. Dle přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a sdělení , banka, ., které soud vyžádal, byla na shora uvedený účet žalované uvedený též ve smlouvě připsána dne , datum, částka ve výši , hodnota, Kč. E-mailovou zprávou ze dne 16. 11. 2025 z důvodu prodlení žalobkyně vypověděla smlouvu s okamžitou platností a vyzvala žalovanou k úhradě. Dopisem ze dne 19. 4. 2026 podaným dle potvrzení o podání k poštovní přepravě byla vyzvána k zaplacení zástupkyní žalobkyně. Z vnitřního informačního systému bylo ověřeno tvrzení žalované o exekucích, když od roku 2019 do současnosti doplatila čtyři exekuce. Žalovaná s manželem jako povinní mají vedenu i exekuci zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech vůči oprávněné , jméno FO, k zajištění pohledávky vyplývající z vykonatelného notářského zápisu č. j. , sp.zn., ze dne , datum, , když exekuce je vedena jen pro splatnou splátku ve výši , hodnota, Kč.4. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované. Toto prověření dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně. Žalobkyně výdaje žalované neověřovala. Ze statistických výdajů nebo částek životního minima nelze vycházet, pokud nejsou porovnány z faktickými výdaji. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 tento soud uvedl, že údaje o životním minimu musí poskytovatel porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Nebylo prokázáno, že by byla žalovaná prověřována v dlužnických registrech, i když byly uvedeny výdaje na půjčky. Žalobkyně neprověřovala úvěruschopnost žalované řádně, neboť zde existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet (§ 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Z úvěrové smlouvy vyplývají další platební povinnosti jako úroky, poplatky apod. Úvěrová smlouva je v takovém případě neplatná absolutně v souladu s ustálenou judikaturou k zákonu č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (§ 87), která vychází z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Nad rámec výše uvedeného soud považuje smlouvu za absolutně neplatnou i pro rozpor s dobrými mravy, když sjednaný úrok ve výši 1,066 % denně (tj. 389,09 % ročně), RPSN 2 226,46 % naplňuje znaky lichevní smlouvy a taková ujednání jsou v rozporu s veřejným pořádkem. Žalobkyně má v takovém případě jen nárok na vydání bezdůvodného obohacení v podobě částky 11 000 Kč (dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku a § 2993 občanského zákoníku, když žalovaná na svůj závazek ničeho neplnila. V řízení byl prokázán spor o možnost žalované dlužnou částku zaplatit. Soud proto v souladu s ustanovením § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru určil tuto dobu podle možnosti žalované jako spotřebitele s přihlédnutím k jejím celkovým majetkovým poměrům ve splátkách po 500 Kč měsíčně, jak byly zjištěny. Při splátce 500 Kč měsíčně bude dluh uhrazen do dvou let, což je doba přiměřená jak možnostem žalované, tak oprávněnému zájmu žalobkyně na vrácení poskytnutých prostředků v rozumné době. Výrok, kterým soud při využití § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru určí lhůtu k plnění v budoucnu splatné části dluhu, má konstitutivní povahu. Proto nelze uvažovat o tom, že by spotřebitel z této části dluhu platil úrok z prodlení (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022). Z tohoto důvodu nelze uložit žalované ani ztrátu výhody splátek. Nebude-li žalovaná stanovené splátky řádně hradit, má žalobkyně k dispozici zákonné prostředky k vynucení splatných částek. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.5. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství. Dle nálezu Ústavního soudu ČR I ÚS 2717/08 při absenci výslovného pravidla soud vezme v úvahu výši úroku z prodlení požadovaného účastníkem „do zaplacení“ ve výši stanovené ke dni vyhlášení svého rozhodnutí. V řízení tak měla převážně úspěch žalovaná, která náhradu nákladů nežádala. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.6. Žalobkyně zaplatila z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 046 Kč, návrh nebyl soudem povolen, věc byla převedena z aplikace CEPR do sporného řízení, důsledně tomu je žalobkyně povinna doplatit část soudního poplatku ve výši 262 Kč, když soudní poplatek celkem činí 1 308 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Okresního soudu v Lounech.