10 C 148/2022-24 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobci částku [částka] s kapitalizovanými úroky ve výši [částka], s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši [částka], s úroky z prodlení v zákonné výši 9% p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úroky ve výši 23,72% p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení s tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] se žalovaným uzavřela na [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, když zhodnotil zejména informace získané od žalovaného před uzavřením smlouvy. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka i s tím, že byly ověřeny příslušnými doklady v kartě uvedenými. Na základě smlouvy žalovanému byla poskytnuta částka [částka] a žalovaný se zavázal vrátit tuto spolu s úrokem za půjčené peněžní prostředky výši [částka] s úrokovou sazbou 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 smlouvy, odměnou za administrativní činnost výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] spolu s životním pojištěním ve výši [částka]. Celkovou částku se potom žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenní splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný na dluh pak uhradil [částka] Poslední platba byla uhrazena [datum]. Předmětná pohledávka byla pak na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] věřitelem postoupena žalobci. Vzhledem k tomu, že žalovaný již ničeho dalšího na dluh nezaplatil, žalobci nezbylo po bezúspěšné předžalobní upomínce, než se domáhat vydání požadovaného rozsudku. 2. Soud ve věci nařídil jednání. K jednání se účastníci se zástupce žalobce nedostavil po omluvě, žalovaný bez omluvy, a proto podle § 101, odstavec 3 o.s.ř. soud jednal v jejich nepřítomnosti. 3. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů. 4. Z karty zákazníka, respektive ze žádosti o zápůjčku bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že má vlastní bydlení. Je zde pak zaškrtnut doklad nájemní smlouva, dále samostatná domácnost s tím, že má manželku, kolonka počet nezaopatření dětí je prakticky nečitelná,, dále uvedl zaměstnavatele, kde je zaměstnán od [anonymizováno] [rok] s příjmem [částka], ověřených pracovní smlouvou, výplatními páskami a potvrzeními o příjmu a dále jsou zde uvedeny výdaje na bydlení [částka], osobní výdaje [částka] a splátky úvěrů - opět nečitelné číslo. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena dne [datum], když předmětem byla půjčená částka [částka], kterou žalovaný obdržel při podpisu smlouvy, když smlouva byla uzavřena na 58 týdnů. Žalovaný se zavázal celkovou částku ke splacení, tedy [částka] (úvěr [částka], [částka] náklady s úvěrem, položka za hotovostní inkaso splátek [částka], poplatek [částka], pojištění [částka]) splácet v 58 týdenních hotovostních splátkách á [částka]. 6. Z přehledu dluhu bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil celkem [částka]. 7. Z předžalobní upomínky vyplynulo, že byla žalovanému zasílána [datum], když k ní byl připojen podací lístek. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a ze soupisu pohledávek bylo zjištěno, že předmětná pohledávka byla postoupena na základě smlouvy ze dne [datum] věřitelem na žalobce. <i>9. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>10. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen [příjmení]) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>12. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>13. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>14. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 15. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 16. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje (pouze viděl výplatní pásky, pracovní smlouvu a potvrzení žalovaného), že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalovaného splácet úvěr poskytnutý ve výši [částka] + další částky připadající na úrok, poplatek za zpracování úvěru a za hotovostní inkaso splátek, tedy celkem [částka] v 58 týdenních splátkách po [částka], kdy z dokumentů, které žalobce soudu předložil vyplývá, že bylo ověřeno z pracovní smlouvy a výplatní pásky a potvrzení zaměstnavatele žalovaného, že žalovaný má čistý měsíční příjem [částka] a s odhadovanými měsíčními výdaji [částka], když jsou zde výdaje na bydlení [částka], osobní výdaje [částka] a splátky úvěrů v nečitelné výši, když navíc v kartě zákazníka je sice uvedeno, že bydlení má vlastní, avšak že bylo vycházeno z nájemní smlouvy. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy za delší období, výdaje, závazky, apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Zde je nutno ještě podoktnout, že frekvence splácení je týdenní, nikoliv měsíční, když za měsíc je to splátka [částka] ačkoliv žalobce vychází z měsíčního příjmu žalovaného a jeho použitelných příjmů právě na měsíc. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. 17. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěru