21 C 336/2021-53 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a to v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku [částka] v 14 měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaná však sjednanou částku nehradila řádně, uhradila pouze část ([částka]). Následně právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] nesplacenou část úvěru na žalobkyni. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum]. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a kapitalizovaného úroku ve výši [částka] Vedle toho žalobkyně po žalované požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Před uzavřením předmětné smlouvy posoudila právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované a to na základě údajů uvedených v žádosti o úvěr, ve které byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové a pracovní poměry. S ohledem na výši příjmů žalované a výši požadovaného úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že žalované zůstává dostatek finančních prostředků pro řádné splácení požadovaného úvěru. 2. K jednání, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná dostavila a uvedla, že na základě předmětné smlouvy převzala částku [částka], přičemž na svůj dluh zpočátku hradila, později však hradit přestala. Zároveň žalovaná požádala soud o splátkový kalendář. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, se žalovanou, jako dlužníkem, uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalované poskytla peněžní prostředky v dohodnuté výši ([částka]) v hotovosti, které se žalovaná zavázala, včetně sjednaného navýšení na částku [částka] ([částka] jistina úvěru, úrok v celkové výši [částka], úhrada za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náklady na vyhodnocení úvěru ve výši [částka], inkaso poplatek ve výši [částka]) zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po [částka]. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je svobodná, bydlí v nájmu, má základní vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost a má několik dluhů, konkrétně dluh ve výši [částka] (zbývá doplatit [částka]) vůči [anonymizováno], dluh ve výši [částka] (zbývá doplatit [částka]) vůči [anonymizováno] a dluh ve výši [částka] (zbývá doplatit [částka]) vůči [anonymizováno] [obec] a dále uvedla, že výše jejích měsíčních příjmů činí [částka] a výše měsíčních výdajů činí [částka] ([částka] výdaje na bydlení a energie, [částka] výdaje na dopravu, jídlo a jiné osobní náklady a [částka] srážky ze mzdy, z těchto poskytnutých údajů pak právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalované. Právní předchůdkyně žalobkyně si nechala od žalované předložit výplatní pásky za leden až březen 2017 (v lednu 2017 dosahovala žalovaná čisté mzdy [částka], v únoru 2017 čisté mzdy [částka] a v březnu 2017 čisté mzdy ve výši [částka]) a kopii pracovní smlouvy ze dne [datum] včetně dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum], ze které právní předchůdkyně žalobkyně ověřila, že žalovaná je zaměstnána u zaměstnavatele [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem [adresa], jako dělník od [datum], s tím, že od [datum] se pracovní poměr žalované změnil z doby určité na dobu neurčitou. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za prokázanou z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího archu ze dne [datum], kdy uvedeným oznámením byla žalovaná informována o tom, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalované ze smlouvy o půjčce [číslo] to včetně příslušenství, byla postoupena na žalobkyni. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem [částka]. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě žalované částky výzvou ze dne [datum], danou k poštovní přepravě dne [datum]. 4. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. stanovuje výši úroku z prodlení. 12. Soud se z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum], a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] Consumer Finance proti [jméno] [příjmení] a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. (Dále též viz rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum], ve věci C [číslo], o žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě ve věci [právnická osoba] proti GK). 13. Právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele - žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se