10 C 119/2021-48 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit částku 22 036 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení s tím, že žalobce se žalovaným dne [datum] uzavřel prostřednictvím internetových stránek žalobce [webová adresa] úvěrovou smlouvu na částku 20 000 Kč. Při uzavírání smlouvy hodnotil i schopnost žadatele splácet dluh, a to zejména prostřednictvím registru NRKI a BRKI, SOLUS, centrální evidence exekucí a insolvenční rejstřík. Dále posuzoval u žalovaného věk, rodinný stav, splátky u jiných společností apod. Předmětný úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu 24 měsíců za poplatek ve výši 660 Kč, a částka 20 000 Kč byla žalovanému zaslána [datum] na jeho účet. Byly sjednány též další služby, a to poplatek za expres výplatu 199 Kč, poplatek za tzv. bezpečnou splátku 99 Kč, poplatek za SMS servis 49 Kč. Žalovaný si také prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky o jeden měsíc, a to tzv. korunovým odkladem podle smlouvy a žalobce mu za takové prodloužení splatnosti účtuje poplatek ve výši 1 980 Kč, k tomuto došlo [datum]. Žalovaný pak v průběhu smlouvy zaplatil celkem 7 846 Kč. Dále žalobce účtuje žalovanému též smluvní pokutu ke dni [datum] ve výši 500 Kč a ke dni [datum], též ve výši 500 Kč. Dále ještě došlo k vynaložení účelných nákladů v souvislosti s vymáháním dlužné částky ve výši 660 Kč Náklady za sdělení o ukončení smlouvy dne [datum] pak byly účtovány v částce 130 Kč. Úvěr byl zesplatněn k [datum] Smluvní pokuta ve výši 2 239 Kč byla účtována dne [datum], a to jako jednorázová smluvní pokuta 10 % z nezaplacené jistiny a úroku. Žalovaný pak na dluh již ničeho nezaplatil, a proto žalobce podal předmětnou žalobu. 2. Soud pod [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] vydal elektronický platební rozkaz. Tento nebyl žalovanému doručen do vlastních rukou, a proto byl zrušen. Vzhledem k tomu, že krajský soudem [obec] pod sp. zn [anonymizováno] [spisová značka] byl zjištěn úpadek žalovaného a na jeho majetek byl prohlášen konkurs, řízení bylo ze zákona přerušeno, když o tom bylo zasláno účastníkům usnesení ze dne [datum], s právní mocí [datum]. Vzhledem k tomu, že konkurs byl ukončen, soud pod č.j. 10 C 119/2021-42 dne 14. 8. 2023 vydal usnesení, které nabylo právní moci [datum], kterým jednak v řízení pokračoval a jednak řízení částečně zastavil na návrh žalobce, ohledně částky 6 122,66 Kč s 10 % úrokem ročně z této částky od [datum] do zaplacení s tím, že dále bude jednáno o částce 15 913,34 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a o 10 % úroku z prodlení z částky 6 122,66 Kč za dobu od [datum] do [datum]. 3. Soud pak ve věci nařídil jednání. 4. Soud ve věci provedl listinné důkazy. 5. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] s doručním listem bylo zjištěno, že žalovaný byl o dluh upomínán. 6. Z výpisu z banky žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka 20 000 Kč. 7. Dále byly soudu předloženy žalobcem další listiny jako formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, poslední výzva před zahájením vymáhání úvěru, kopie občanského průkazu, sazebník poplatků od [datum], z nich však nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti. <i>8. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>9. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen [příjmení]) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>10. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>11. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>12. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>13. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 14. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 15. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje (pouze si provedl lustraci žalovaného v různých dlužnických registrech a snad zjišťoval osobní poměry), že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalovaného splácet úvěr poskytnutý ve výši 20 000 Kč + dalších částek připadajících na úrok a další poplatky, a to v 24měsíčních splátkách. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy za delší období, výdaje, závazky apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. 16. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (například pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklých) je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, popř. v rámci svých možnosti jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr. 17. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 01.04.2015 sp. zn. 1As 30/2015 uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmů, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení k posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 20