10 C 313/2023-24 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částek a) ve výši 30 716,62 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 716,62 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 354,60 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, b) ve výši 300,80 Kč s tím že žalovaná dne [datum] uzavřela se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [země] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] když banka žádost žalované prověřila z hlediska její úvěruschopnosti. Žalované byla vydána platební karta s možností čerpání finančních prostředků až do výše 35 000 Kč, když mohlo být čerpáno až do maximálního úvěrového rámce ve výši 500 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr včetně sjednaného pojištění splácet bankovním převodem v pravidelných měsíčních splátkách, když první den splátky byl [datum]. Splátka byla ustanovena na částku 1 600 Kč měsíčně. Celková žalovanou vyčerpaná částka finančních prostředků byla ve výši 87 904 Kč. Roční úroková sazba pak byla sjednána ve výši 23,76 % ročně a RPSN ve výši 31,65 % ročně. Banka s odbornou péčí prověřovala tvrzení žalované ohledně příjmů a výdajů, a to v interní a externí databázi třetích subjektů, dále v registru SOLUS. Žalovaná pak porušila svoji povinnost a pravidelně a včas měsíční splátky nesplácela. Žalovaná uhradila věřiteli částku 87 600 Kč. Banka pak využila svého práva odstoupit od smlouvy a úvěr prohlásila ke dni [datum] za splatný. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak věřitel postoupil tuto pohledávku na žalobce. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 35 372 Kč a skládala se ze splacené jistiny ve výši 30 716,62 Kč, z nesplaceného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 3 115,40 Kč, který byl vypočítán z nesplacené jistiny úvěru ve výši 30 716,62 Kč v sazbě 23,76 % ročně, kdy postoupená výše smluvního úroku byla vypočítána za období od [datum] do [datum], to je do data, ke kterému byl vytvořen seznam postupovaných pohledávek ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum], dále pak se pohledávka skládala z nesplacených měsíčních poplatků za sjednané pojištění schopnosti splácet úvěr ve výši 639,20 Kč, z nesplacené smluvní pokuty ve výši 300,80 Kč, z nesplacených poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši 600 Kč dle smlouvy. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno pevnou částkou, je v žalobním návrhu uplatněno jako kapitalizovaný úrok v částce 4 354,60 Kč, který je tvořen součtem z nesplaceného smluvního úroku ve výši 3 115,40 Kč, z nesplacených měsíčních poplatků za sjednané pojištění schopnosti splácet ve výši 639,20 Kč a nesplacených poplatků za odeslání písemných upomínek žalované ve výši 600 Kč, zákonný úrok z prodlení je pak požadován od prvního dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, to je od [datum] do zaplacení a to z postoupené jistiny ve výši 30 716,62 Kč. Dále žalobce uplatňuje i náklady mimosoudního vymáhání ve výši 256 Kč. Pokud jde o nárok na smluvní pokutu, tento vznikl věřiteli ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, když požadována je pouze z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 30 716,62 Kč, a to za období od [datum] do [datum], celkem ve výši 300,8 Kč. Vzhledem k tomu, že přes předžalobní upomínku žalovaná na dluh ničeho neuhradila, žalobci nezbylo než se obrátit na soud. 2. Soud ve věci pod [číslo jednací], ze dne 3. 5. 2023 vydal elektronický platební rozkaz, tento se žalované nepodařilo doručit do vlastních rukou, a proto bylo ve věci nařízeno jednání. 3. K jednání se ani jeden z účastníků nedostavil, a proto bylo jednáno v jejich nepřítomnosti podle § 101 odstavec 3 o. s. ř. 4. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů. 5. Ze žádosti, respektive smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] bylo zjištěno že ji věřitel se žalovanou uzavřeli [datum]. Úvěrový rámec byl poskytnut ve výši 35 000 Kč, splácení měsíční ke každému 17. dni v měsíci, RPSN 31,65 %, roční úroková sazba 23,76 %, měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů 69 Kč, měsíční úhrada za pojištění 5,99 % z měsíční splátky úvěru a žalované byla vydána karta. Žalovaná pak ve své žádosti uvedla čistý příjem 15 000 Kč, celkový příjem domácnosti 25 000 Kč, ostatní příjmy 4 300 Kč, náklady na bydlení 5 000 Kč, finanční závazky 3 300 Kč a ostatní pravidelné výdaje 1 000 Kč, smlouva dále obsahovala i právo banky odstoupit od smlouvy, pokud žalovaná nebude splácet řádně a včas. Dále byla sjednána smluvní pokuta za prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně z částky splátky z prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním splatného závazku 600 Kč, zákonný úrok z prodlení a poplatek za odeslání upomínky ve výši 100 Kč. 6. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že byla žalobcem žalované zaslána [datum], což dokládá i doruční list. 7. Z odstoupení od úvěrové smlouvy věřitele adresované žalované bylo zjištěno, že o tom byla vyrozuměna [datum]. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a jejich seznamu ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětná pohledávka byla z věřitele postoupena na žalobce. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované zasláno [datum], a to doporučeně s výzvou před podáním žaloby. <i>9. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>10. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen [příjmení]) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>12. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>13. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>14. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 15. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 16. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje, že by původní věřitel s odbornou péči posuzoval schopnost spotřebitele, to je žalované splácet kontokorentní úvěr 35 000 s možností čerpání až 500 000 Kč, s dalšími poplatky a to v měsíčních splátkách.Z dokumentů, které žalobce soudu předložil vyplývá, že tvrzení ohledně příjmů a výdajů žalované vychází pouze z jejího tvrzení, tedy ze žádosti o úvěr. Snad prostřednictvím registru SOLUS a dalších registrů byla prověřena její bezdlužnost. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalované, její příjmy za delší období, výdaje, závazky, apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, ža