10 C 370/2022-40 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 %, úrok 86 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] s tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu o poskytnutí úvěru. Před jejím uzavřením byla zkoumána schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, když věřitel vycházel mimo jiné z informací získaných z nebankovních registrů například [příjmení] atd., včetně i insolvenčního rejstříku, dále z informací od žalované a kontroly správnosti a pravdivosti dokumentů předložených žalovanou a dále z demografických a behaviorálních dat. Hodnotil též rozhodné výdaje žalované, když byly posuzovány jednak výdaje sdělené a doložené žalovanou, ale tyto konfrontoval také s právními instituty z oblasti státní sociální politiky (například životní minimum). Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta bezhotovostní půjčka ve výši [částka]. Za poskytnutí a spravování půjčky se žalovaná zavázala zaplatit poplatek v částce [částka], který se skládá ze zápůjční úrokové sazby výši 86 % v pevném stanovení, částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení a za administrativní činnost a komfortní splácení. Celková částka půjčky, kterou tedy žalovaná měla vrátit, byla [částka], a to v 78 týdenních splátkách, á [částka] Poslední týdenní splátka činila [částka]. Žalovaná pak na pohledávku uhradila celkem [částka], a to [částka] [datum] a [částka] [datum] Tyto platby byly započteny na jistinu i poplatky. Dne [datum] uzavřel věřitel se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou předmětnou pohledávku žalobci postoupil. Jednalo se o částku [částka], která se skládala z jistiny [částka], poplatků [částka], kapitalizované smluvní pokuty ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] a sankčních poplatků ve výši [částka]. Žalovaná pak byla vyrozuměna jednak o postoupení pohledávky a stejnou zásilkou jí byla zaslána předžalobní upomínka s tím, že má uhradit dluh nejpozději do [datum]. Jako příslušenství pohledávky žalobce uplatňuje smluvní úrok ve výši 86 % z jistiny [částka], jdoucí ode dne [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % z téže částky za stejné období. 2. Elektronický platební rozkaz ve věci vydán nebyl a bylo nařízeno jednání. K jednání se dostavila zástupkyně žalobce, žalovaná však nikoliv, a proto bylo jednáno v její nepřítomnosti podle § 101 odstavec 3 o.s.ř. 3. Soud v daném případě se nejprve zaměřil na platnost smlouvy o úvěru, a to zejména z hlediska zkoumání úvěruschopnosti žalované. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena [datum] mezi firmou [právnická osoba] a žalovanou na částku [částka]. Dále se žalovaná zavázala zaplatit ještě poplatek [částka], který se skládá z úroku [částka], [částka] za zpracování spotřebitelského úvěru, za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení [částka]. Celý dluh ve výši [částka] měla zaplatit v 78 týdenních splátkách á [částka]. Ve smlouvě byla uvedena RPSN 15684 % Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. 5. Ze standardní informace o spotřebitelském úvěru byly zjištěny stejné skutečnosti jako ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. 6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávek a dále jí byla zaslána předžalobní upomínka, a to dne [datum] a dále pak [datum]. Oznámení postoupení pohledávek vycházelo ze smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobcem. 7. Soud dále ze Zákaznické karty - žádost o spotřebitelský úvěr podepsaný žalovanou [datum] zjistil, že žalovaná uvedla informace týkající se úvěruschopnosti a to, že je nájemník se základním vzděláním, svobodná, počet vyživovaných osob uvedla 2 s tím, že nevlastní automobil. Dále uvedla, že je na mateřské dovolené, kterou jí vyplácí Úřad práce [obec]. Dále uvedla čistý příjem [částka], jako další příjem domácnosti [částka] a běžné měsíční výdaje, interní splátky pf [částka] a odhadované měsíční výdaje [částka] s tím, že nemá kreditní kartu a ani zápůjčku u jiné společnosti. Dále bylo z listiny zjištěno, že údaje uvedené žalovanou byly ověřovány ze dvou výplatních pásek a výměru dávky. 8. Z přehledu splátek bylo zjištěno, že žalovaná uhradila [částka]. <i>9. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>10. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>12. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>13. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>14. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>15. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>16. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 17. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 18. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje (pouze viděl výplatní pásky a potvrzení o dávce), že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalované splácet úvěr poskytnutý ve výši [částka] a k tomu ještě souhrnný poplatek ve výši [částka], tedy celkem částku [částka] v 78 týdenních splátkách po [částka]. V odhadovaných měsíčních výdajích je pak uvedena pouze kolonka interní splátky [částka] a odhadované měsíční výdaje [částka] bez jakéhokoliv doložení listin. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalované, výdaje, závazky, apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Zde je nutno ještě podoktnout, že frekvence splácení je týdenní, nikoliv měsíční, když za měsíc je to splátka [částka] ačkoliv žalobce vychází z měsíčního příjmu žalované a jejích použitelných příjmů právě na měsíc. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podíl