13 C 51/2024-37 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , s úrokem 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne , datum, uzavřel s , právnická osoba, , jednající , právnická osoba, prostřednictvím , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „původní věřitel“), Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem ve výši , částka, , který mohl čerpat až do maximálního úvěrového rámce , částka, . Žalovaný však načerpaný úvěr řádně nesplácel, proto původní věřitel využil svého oprávnění a úvěr na základě Odstoupení od úvěrové smlouvy prohlásil ke dni , datum, za splatný. Celkem žalovaný takto načerpal částku ve výši , částka, . Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinnosti ke dni , datum, . Žalobkyně dále požadovala po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, .2. Žaloba byla žalovanému doručena dne , datum, , žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobkyni zaplatil žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti.3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb č. , hodnota, soud zjistil, že žalovaný s původním věřitelem podepsal tuto smlouvu na poskytování různých bankovních služeb. Z žádosti/smlouvy o revolvingový úvěr č. , hodnota, ze dne , datum, , soud ověřil, že původní věřitel se zavázal žalovanému poskytnout revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým rámcem , částka, , přičemž aktuální úvěrový rámec činil částku , částka, . Výše RPSN bylo vypočteno na 29,69 %. K osobě žalovaného bylo uvedeno, že je svobodný, bydlí u rodičů, nemá vyživované děti, je v invalidním důchodu s čistým příjmem ve výši , částka, měsíčně, celkové náklady jeho domácnosti byly stanoveny na , právnická osoba, Kč. Součástí této úvěrové smlouvy byl Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru – Revolvingový úvěr. Uzavření úvěrové smlouvy původní věřitel žalovanému potvrdili přípisem ze dne , datum, . Původní věřitel dále žalovanému poskytnul dokument s názvem Předběžná žádost o úvěr obsahující základní informace o původním věřiteli a poskytovaných produktech. Z výpisu platební historie soud ověřil, že celkem žalovaný čerpal finanční prostředky ve výši , částka, .4. Původní věřitel od této smlouvy odstoupil dopisem nazvaným Odstoupení od úvěrové smlouvy č. , hodnota, , přičemž celý dluh žalovaného ve výši , částka, se stal splatný ke dni , datum, . Soudu nebylo doloženo doručení tohoto přípisu.5. Z výpisu obchodního rejstříku žalobkyně a původního věřitele soud ověřil jejich právní existenci.6. Z dokumentů Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy (kde žalovaný je uveden pod bodem , Anonymizováno, ), potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, soud ověřil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne , datum, (který byl dán k poštovní přepravě dne , datum, ) s tím, že dluh má zaplatit do , datum, . Soudu byla rovněž doložena předžalobní výzva ze dne , datum, . Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání soud zjistil, že pracovníci žalobkyně měli za žalovaným jet osobně dne , datum, , , datum, a , datum, , rovněž mu měli zasílat obyčejný dopis dne , datum, (jedná se o informaci o předání věci do advokátní kanceláře). Provedení těchto cest nebylo soudu nijak doloženo.7. Stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně soudu nad rámec výše uvedených dokumentů ničeho nedoložila, pouze v podání ze dne , datum, zdůraznila, že původní věřitel žalovaného prověřoval v příslušných registrech, k čemuž žalovaný uzavřením smlouvy dal souhlas.8. Z rozsudku Okresního soudu v Mostě č. j. , spisová značka, soud ověřil, že žalovaný již není omezen ve svéprávnosti.9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.10. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.11. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od , datum, ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst.2 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.15. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.16. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.17. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.18. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Po skutkové stránce má soud s ohledem na výše uvedené prokázané pouze tolik, že původní věřitel s žalovaným dne , datum, uzavřel revolvingovou úvěrovou smlouvu, avšak nemá za prokázané, že by mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena platná úvěrová smlouva. Soud se z moci úřední totiž musí předloženou úvěrovou smlouvou zabývat se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 , jméno FO, a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.20. Poskytovatel úvěru je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy