13 C 76/2024-32 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, , zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , úrok 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , částku , částka, a zákonný úrok z prodlení ve výši z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná dne , datum, uzavřela se společností , Anonymizováno, , právnická osoba, , jednající v České republice prostřednictvím , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitel“) prostřednictvím komunikace na dálku Smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalované vydána platební karta s možností čerpání finančních prostředků až do výše , částka, , přičemž maximální úvěrový rámec byl ve výši , částka, . Celkem žalovaná vyčerpala prostředky ve výši , částka, , přičemž uhradila částku ve výši , částka, . Protože žalovaná své povinnosti řádně neplnila, původní věřitel prohlásil úvěr za splatný k , datum, . Následně byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně po žalované požadovala nejen zaplacení smluvních nároků ze smlouvy o úvěru, ale i smluvní pokutu a náklady mimosoudního vymáhání v podobě osobní návštěvy.2. Žaloba byla žalované doručena dne , datum, , žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaná neprokázala, že žalobkyni zaplatila žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti.3. Z listinných důkazů byl po provedením jednání v dané věci zjištěn následující skutkový stav: Z dokumentu s názvem Rámcová smlouva o poskytování bankovních produktu a služeb č. , hodnota, ze dne , datum, soud ověřil, že původní věřitel se snažil s osobou vystupující pod identitou žalované uzavřít tuto rámcovou smlouvu na poskytování bankovních produktů dle její aktuální nabídky. Tento dokument nebyl žalovanou podepsán, pouze na jeho závěru bylo uvedeno, že tato listina byla podepsána „elektronicky s nutností ověření v elektronickém dokumentu“. Z Žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že osoba vystupující pod identitou žalované prostřednictvím zprostředkovatele , právnická osoba, . žádala o poskytnutí revolvingového úvěru s maximálním úvěrovým rámcem ve výši , částka, . K osobě žalované bylo v tomto dokumentu uvedeno její rodné číslo, číslo občanského průkazu, mobilní telefon; že bydlí „u rodičů, dětí“; že je zaměstnána jako specialista u , právnická osoba, . od 6/2020 s čistým měsíčním příjmem , částka, , přičemž má celkové náklady na bydlení ve výši , částka, a finanční závazky , částka, . Rovněž tento dokument byl podepsán elektronicky, přičemž u žalované došlo u její podpisové doložko k naskenování a připojení obrázku obsahující podpis. K podmínkám úvěru v této smlouvě bylo uvedeno, že základní roční úroková sazba (pohyblivá) činí 23,76 %, RPSN bylo vypočteno na 31 %. Z přípisu ze dne , datum, pak soud ověřil, že původní věřitel oznamoval žalované, že jí otevřel úvěr, z něhož může průběžně čerpat, přičemž úvěrové rámec činil , částka, – jako roční úroková sazba byla v tomto dokumentu uvedena hodnota , hodnota, %; RPSN bylo vypočteno na 29,87 %. Součástí výše popsané úvěrové smlouvy měly být Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z dokumentu s názvem platební historie soud ověřil, že mělo postupně docházet k čerpání tohoto úvěru. Původní věřitel přitom od této úvěrové smlouvy odstoupil dle přípisu ze dne , datum, s odůvodněním, že žalovaná neplní své povinnosti dle této smlouvy.4. Z výpisu obchodního rejstříku žalobkyně a původního věřitele soud ověřil jejich právní existenci.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přílohy této smlouvy a potvrzení o provedení transakce ze dne , datum, soud ověřil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni; žalovaná byla uvedena pod bodem 62 přílohy. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno přípisem ze dne , datum, , který byl dán poštovní přepravě dne , datum, , s výzvou k plnění do , datum, .6. Žalobkyně pak žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, s lhůtou plnění do , datum, ; tato výzva byla dána k poštovní přepravě dne , datum, .7. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání soud zjistil, že žalobkyně měla při vymáhání předmětné pohledávky provést jednu cesty za žalovanou.8. Stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně soudu nad rámec výše uvedených důkazních prostředků v podání ze dne , datum, uvedla, že původní věřitel úvěruschopnost žalované prověřoval v interních a externích databázích a v insolvenčním rejstříku.9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.10. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.11. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku „K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.“13. Podle § 562 odst. 1 o. z., „Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.“ Podle § 562 odst. 2 o. z. „Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.“14. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS“), elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Podle odst. 2 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.15. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen „adaptační zákon“), k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.16. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od , datum, ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 8