13 C 286/2025-59 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se se žalobou ze dne , datum, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr, který mu vyplatila dne , datum, a , datum, převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, , za což se žalovaný zavázal zaplatit smluvní úrok ve výši 40 % p.m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný se však dostal do prodlení, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalobkyně tvrdila, že schopnost žalovaného řádně uhradit úvěr byla prověřena na základě posouzení jeho příjmů, přičemž byl žalovaný lustrován v příslušných registrech.2. Žalovaný se k věci vyjádřil v podání ze dne , datum, , v němž uvedl, že žalobkyně jej trestá velmi vysokými úroky, tudíž nemůže věc vyřešit. Během jednání nařízeného na , datum, zástupkyně žalovaného k věci uvedla, že žalobkyně neprokázala uzavření předmětné úvěrové smlouvy, kterou žalovaný navíc nemá k dispozici. Odkaz na všeobecné obchodní podmínky proto nemůže být závazný. Žalovaný si ostatně není vědom, že by smlouvu s žalobkyní uzavíral; fakticky žije se synem, který má psychické potíže a mohl tak smlouvu uzavřít místo něj. V neposlední řadě zástupkyně žalovaného poukazovala na rozpor mezi textem žaloby a údajnou úvěrovou smlouvu, kdy není zřejmé, jaká je výše jistiny; úrok 40 % měsíčně považuje za lichvu. Nadto v mezidobí žalobkyni zaplatil částku , částka, , což doložil výpisem z bankovního účtu.3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:4. Z dokumentu s názvem Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně se dne , datum, snažila s osobou vystupující pod identitou žalovaného prostřednictvím komunikace na dálku uzavřít smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému měl být poskytnut úvěrový limit , částka, , za což měl žalovaný zaplatit úrok ve výši 40 % měsíčně, přičemž RPNS bylo vypočteno na 5 542,99 %. Smlouva nebyla žalovaným podepsána, pouze obsahovala předtištěnou doložku „za Úvěrovaného: , Jméno žalovaného, .“ K identitě žalovaného bylo v této smlouvě uvedeno rodné číslo, trvalý pobyt, číslo bankovního účtu , č. účtu, , kontaktní e-mail a telefon. Úvěr měl být dle této smlouvy zaslán na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . K této úvěrové smlouvě žalobkyně soudu předložila všeobecné obchodní podmínky, avšak text úvěrové smlouvy na ně výslovně neodkazuje.5. Z výpisu bankovního účtu , č. účtu, soud ověřil, že dne , datum, byla na bankovní účet č. , č. účtu, zaslána částka , částka, , VS , var. symbol, a dne , datum, částka , částka, , VS , var. symbol, .6. K identitě protistrany při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyně disponovala fotokopií přední a zadní strany občanského průkazu žalovaného a fotokopií přední strany řidičského průkazu žalovaného.7. Žalobkyně žalovanému upomínala v přípisu ze dne , datum, , v němž jej informovala o tom, že úvěr zesplatňuje ke dni , datum, . Doručení tohoto přípisu nebylo soudu doloženo. Žalobkyně rovněž soudu doložila předžalobní výzvu ze dne , datum, , v níž po žalovaném požadovala, aby dluh uhradil do 3 dnů; předžalobní výzva byla dána k poštovní přepravě dle poštovního podacího lístku dne , datum, .8. Stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila výplatní pásky žalovaného, podle kterých za květen , Anonymizováno, dosáhl celkového příjmu , částka, , v březnu , Anonymizováno, celkového příjmu , částka, , v dubnu , Anonymizováno, celkového příjmu , částka, . Dále žalobkyně disponovala tzv. Žádostí o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , podle kterého je žalovaný rozvedený, počet členů domácnosti 2, dosáhl středoškolského vzdělání s maturitní zkouškou, je zaměstnaný u , právnická osoba, ., má měsíční příjem , částka, , a měsíční výdaje , částka, . Žalovaný není hledanou osobou, politicky exponovanou osobou, na sankčním seznamu osob, v exekuci, v insolvenci. Neměly být rovněž zjištěny skutečnosti pro podání návrhu na insolvenci.9. Ze zprávy , právnická osoba, soud ověřil, že majitelem a disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, byl žalovaný s tím, že banka eviduje na tomto bankovním účtu příchozí platby od žalobkyně v červnu a červenci 2023 pod variabilním symbolem , var. symbol, v celkové výši , částka, .10. Z výpisu bankovního účtu č. , č. účtu, , majitele účtu , jméno FO, , soud zjistil, že tento zaplatil dne , datum, částku , částka, na účet č. , č. účtu, , VS , var. symbol, (tento bankovní účet a VS je přitom uveden v žalobě ze dne , datum, , přičemž na tento bankovní účet požaduje žalobkyně uhradit žalovanou částku).11. Z výpisu věcí žalovaného soud zjistil, že u zdejšího soudu jsou s žalovaným vedeny další 3 řízení o zaplacení částky , částka, , , částka, a , částka, .12. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.13. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.14. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.15. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku „K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.“16. Podle § 562 odst. 1 o. z., „Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.“ Podle § 562 odst. 2 o. z. „Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.“17. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS“), elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Podle odst. 2 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.18. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen „adaptační zákon“), k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.19. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od , datum, ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Podle