13 C 345/2025-27 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, coby smluvní pokuty. V žalobě uvedla, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr až do , částka, s možností postupného čerpání. Smlouva byla uzavřena distančním způsobem na adrese www., Anonymizováno, .cz. V průběhu trvání smluvního vztahu však žalovaný načerpal částku ve výši , částka, . Protože žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně dále po žalovaném požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši , částka, . Žalobkyně tvrdila, že schopnost žalovaného řádně uhradit úvěr byla prověřena na základě posouzení jeho příjmů a ověřením jeho situace v příslušných bankovních a nebankovních registrech. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný před podáním žaloby celkem uhradil , částka, .2. Žaloba byla žalovanému doručena dne , datum, , žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:4. Z dokumentu s názvem Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že žalobkyně se dne , datum, snažila s osobou vystupující pod identitou žalovaného prostřednictvím komunikace na dálku uzavřít smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě mu měl být poskytnut úvěrový limit až do , částka, , za což měl žalovaný zaplatit úrok ve výši 0,883 % denně, přičemž RPNS bylo vypočteno na 3 553,58 %. Smlouva měla být podepsána žalovaným prostřednictvím doložky „Tímto podepisuji dne , Anonymizováno, “. K identitě žalovaného bylo v této smlouvě uvedeno rodné číslo, trvalý pobyt, e-mail, telefon, číslo účtu , číslo, . Úvěr měl být dle této smlouvy zaslán na bankovní účet č. , číslo, . K této smlouvě byl vypracován Předpis denních splátek. Dále měla žalobkyně vypracovat pro žalovaného Informace pro spotřebitele a Údaje o Poskytovateli spotřebitelského úvěru obsahující popis úvěru a údaje o žalobkyni. Součástí této dokumentace dále měl být Souhlas se zpracováním osobních údajů. Smlouva v neposlední řadě odkazovala na všeobecné obchodní podmínky žalobkyně platné od , datum, .5. Z přehledu bankovních transakcí soud ověřil, že žalobkyně zaslala na bankovní účet , č. účtu, dne , datum, částku , částka, a , částka, ; dne , datum, částku , částka, ; dne , datum, částku , částka, a , částka, ; dne , datum, částku , částka, ; dne , datum, částku , částka, . Všechny platby byly učiněny pod VS , var. symbol, .6. K identitě protistrany při uzavírání smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru žalobkyně disponovala dokumentem s názvem Autorizace ověření totožnosti, podle něhož byla totožnost ověřena prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet (AISP) s tím, že k tomuto mělo dojít dne , datum, , k čemuž doložila BankID výpis obsahující strojově čitelné údaje a identifikační údaje o žalovaném.7. Žalobkyně žalovanému upomínala v přípisu ze dne , datum, , v němž jej informovala o tom, že je v prodlení v délce 93 dnů; zaslání této upomínky nebylo soudu doloženo. Žalobkyně rovněž soudu doložila předžalobní výzvu ze dne , datum, , v níž po žalovaném požadovala, aby dluh uhradil do 3 dnů; předžalobní výzva byla dána k poštovní přepravě dle poštovního podacího lístku dne , datum, .8. Stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila dokument obsahující popis principů posuzování a filozofie společnosti. Z dokumentu s názvem identifikované příjmy vyplývá, že žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný má čistý měsíční příjem , částka, ; tento dokument měl dle jeho obsahu vzniknout na základě bankovního výpisu účtu klienta, avšak samotný výpis bankovního účtu nebyl soudu předložen.9. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že žalovaný má ve své domácnosti žít sám. Výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky je , částka, , měsíční výdaje na bydlení , částka, , další nezbytné výdaje činí , částka, a ostatní zbytné výdaje tak činí , částka, . Výše ověřeného čistého příjmu má být podle žalobkyně , částka, , avšak žalovaný měl sám uvést, že jeho příjem je , částka, . Jako rezerva byla stanovena částka , částka, a vypočítané minimální výdaje dosáhly , částka, . Disponibilní příjem žalovaného byl vypočten na , částka, .10. Ze zprávy , právnická osoba, soud ověřil, že majitelem a disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, byl žalovaný s tím, že banka eviduje na tomto bankovním účtu příchozí platby od žalobkyně pod variabilním symbolem , var. symbol, v celkové výši , částka, .11. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.12. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.13. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku „K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.“15. Podle § 562 odst. 1 o. z., „Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.“ Podle § 562 odst. 2 o. z. „Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.“16. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS“), elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Podle odst. 2 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.17. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen „adaptační zákon“), k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.18. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od , datum, ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.19. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.21. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je