15 C 427/2023-126 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala zaplacení částky , částka, , resp. , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě tvrdila, že žalovaný je fyzickou osobou podnikající a žalobkyně je církví ve smyslu zákona o církvích a náboženských společnostech, dále že žalovaný jako zhotovitel a žalobkyně jako objednatel uzavřeli dne , datum, smlouvu o zhotovení projektové dokumentace, zajištění inženýrské činnosti a autorského dozoru pro , právnická osoba, půdních prostor , adresa, “, (dále je smlouva o dílo), jejímž předmětem je podle článku II. závazek žalovaného jako projektanta provést následující činnosti: zpracování architektonické studie půdní vestavby, zpracování dokumentace pro stavební povolení – pro sloučené stavební a územní řízení, projednání výše uvedené dokumentace a podání žádosti o společné stavební a územní rozhodnutí a zajištění vydání pravomocného rozhodnutí, zpracování dokumentace pro provedení stavby, včetně podrobného projektu jednotlivých řemesel, včetně příslušného výkazu výměr a položkového rozpočtu a autorský dozor. Každá z uvedených činností byla následně v článku IV. odstavce 2 ohodnocena samotnou částkou, která až na poslední položku „autorský dozor“ byla dle tvrzení žalovaného splněna a až na položku „projednání s DSP a DOSS“ a podání žádosti o společné územní a stavební povolení a zajištění vydání pravomocného rozhodnutí, která nebyla žalovaným účtována, po formální stránce byla žalovaným vyúčtovaná částka řádně a včas žalobkyní zaplacena. Podle smlouvy byla mezi žalobkyní jako objednatelem a žalovaným jako zhotovitelem vyúčtována částka , částka, a také byla v plné výši uhrazena. Žalovaný však byl následně písemně vyzván, aby žalobkyni uhradil v rámci smírného uspořádání vztahů částku ve výši , částka, do , datum, s tím, že v tomto smyslu byla ochotna uzavřít se žalovaným dohodu, zároveň byl upozorněn, že pokud by k uzavření dohody nedošlo, bude vymáhat nárok ve výši , částka, soudní cestou, žalovaný odmítl uzavření smírné dohody s vypořádáním a také úhradu částky , částka, a tvrdil, že „splnil vše, k čemu se na základě uzavřené smlouvy o dílo zavázal a s tím, že nadále bude činit kroky k naplnění“ výkonové fáze dle článku III. odstavec 1, bod 3, a to je projednání DSP a DOSS v podání žádosti o společné územní a stavební povolení. Dne , datum, vydal Magistrát hlavního města Prahy, odbor památkové péče, oddělení státní správy památkové péče, závazné stanovisko, kterým posoudil žádost žalobkyně podanou , tituly před jménem, , jméno FO, , IČO , IČO, , v zastoupení na základě plné moci ze dne , datum, o vydání závazného stanoviska ve věci stavebních úprav nemovitosti č. p. 567 v k. ú. , adresa, , ve kterém přípravu a provedení větší navrhovaných prací dle předložené projektové dokumentace pro územní a stavební řízení zpracoval , tituly před jménem, , jméno FO, , projekční kancelář PRECIS jsou z hlediska zájmu státní památkové péče nepřípustné. Dle žalobkyně dále žalovaný neměl a dosud nemá podnikatelské oprávnění k tomu, aby dílo řádně a v souladu s obecně závaznými právní předpisy zhotovil, byl nucen přibrat třetí osobu s řádnou autorizací, aby předmět smlouvy mohl být v souladu se zákonem splněn. Žalovaný tím měl porušit smlouvu, když měl provádět veškeré činnosti samostatně. Z jednoznačných ujednání v článku II. odstavec 1 smlouvy vyplývá, že žalovaný jako projektant provede činnosti uvedené ve smlouvě tak, že zpracuje architektonickou studii půdní vestavby, dokumentaci pro stavební povolení a projedná dokumentaci DSP a DOSS, podá žádost o společné stavební a územní rozhodnutí a zajistí vydání pravomocného rozhodnutí, jak už i zpracuje dokumentaci pro provedení stavby a provede autorský dozor. Tyto povinnosti dle žalobkyně však v rozporu se smlouvou delegoval na třetí osobu. I když lze z laického hlediska pochopit, že žalovaný nemá veškerá příslušná oprávnění k činnostem uvedeným ve smlouvě o dílo, mohl přinejmenším zajistit, aby jeho činnost a činnosti třetí osoby , tituly před jménem, , jméno FO, , které na něj v rozporu se smlouvou o dílo delegoval, byla dostatečně koordinována, čímž však podle názoru žalobkyně nedošlo k tak zásadnímu pochybení v procesu jejího plnění. Žalovaný jako vysokoškolský pedagog – odborný asistent na Fakultě architektury ČVUT však měl vykazovat takovou míru profesní odpovědnosti, která by předcházela zbytečným škodám a naprosto neúčelnému vynakládání nemalých finančních prostředků. Žalovaný jako podnikatel prezentující se jako odborník v oblasti architektury a stavebnictví a své služby nabízející za více než dobré finanční ohodnocení vystupovat jako profesionál, nikoliv jen po odborné a etické stránce, avšak i pro případ předcházení zbytečným škodám, kterou utrpěla díky jeho postupu i žalobkyně. Žalobkyně učinila dotaz na profesní komoru – Českou komoru architektů, jejíž stanovisko k celé záležitosti souzní s jejím názorem v tom, že jednání, které bylo komoře popsáno a předloženo k posouzení „zřejmě není v pořádku s uzavřenou smlouvu o dílo, občanským zákoníkem a dobrými mravy.“ Žalobkyně si je vědoma skutečnosti, že se jedná o obecný závěr profesní komory, ale předkládá je soudu jako podpůrný argument pro svá tvrzení. Žalobkyně tvrdí, že jednáním žalovaného došlo k poškození žalobkyně, neboť žalovaný vykonával zcela jednoznačně zbytečné a nekoordinované činnosti, které nevedly, ani vést nemohly k naplnění předmětu plnění dle smlouvy o dílo. Žalovaný se neřídil ani platnou právní úpravou a svou činností způsobil škodu v uplatňované výši, neboť kdyby postupoval s náležitou odbornou fundovaností a s respektem k zadání, tak by nemohlo dojít k tomu, že by zcela zbytečně přistoupil ke krokům, které nemají žádný reálný význam. S profesním přístupem a náležitou odbornou péčí a respektování zvyklostí v oboru by nemohlo dojít k tomu, že formálně by splnil zadání dle uzavřené smlouvy, za což obdržel odměnu ve smlouvě sjednanou, ale práci provedl bez ohledu na právní úpravu a profesní zvyklosti a v rozporu s tím, k čemu se ve smlouvě o dílo zavázal. Žalovaný se mimo jiné zavázal k odpovědnosti za vzájemnou návaznost a soulad jednotlivých výkonových fází, smluvní strany se dohodly, že následná výkonová fáze bude zpracována na základě poznatků získaných předchozími fázemi. Ke studii neobdržel žalovaný stanovisko k záměru od , právnická osoba, , pouze emailem jeho nesouhlas, prostřednictvím svého zástupce podal žádost na odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy o závazné stanovisko k úpravám a orgán dne , datum, vydal negativní závazné stanovisko. Přestože žalovaný neměl vyjádření ke studii od , právnická osoba, , ani neměl kladné stanovisko od OPP, vyfakturoval dne , datum, žalobkyni zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení, nikoliv pro společné povolení, dále žalovaný pochybil, neboť nebylo vydáno žádné rozhodnutí, které by opravňovala stavebníka realizovat stavbu, tedy žalovaný neměl ke zhotovení dokumentace pro provádění stavby žádné stavební povolení, aby mohl tuto dokumentaci zhotovit. Ve fakturách, které žalovaný vystavil, je uvedeno, že žalovaný faktury na základě smlouvy o dílo ze dne , datum, , což lze chápat jako ujištění, že dílo je v souladu s uzavřenou smlouvou zhotoveno. Žalobkyně jako laik nebyla schopna rozpoznat, zda v jednotlivých výkonových fázích jsou zohledněny podmínky předcházejících výkonových fází, za což v plném rozsahu odpovídá zhotovitel jako profesionál v daném oboru. Předmětu plnění, byť došlo formálně, ale v rozporu s právní úpravou ke splnění většiny povinností fakticky nevedlo, ani nemůže vést k naplnění smlouvy z důvodu žalobcem tvrzených porušení pravidel, obecných principů a postupů platných oborů, jakož i smluvních ujednáních uvedených ve smlouvě. Z těchto důvodů se žalobce domáhá zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.2. Žalobkyně se domáhala původně v žalobě uvedené částky , částka, , avšak v průběhu řízení upřesnila soudu, že se jedná o písařskou chybu a předmětem sporu je částka , částka, . Soud toto zcela akceptoval a zohlednil.3. Žalobkyně doplnila svá tvrzení, že je „vhodné posoudit“, zda žalobkyně jako objednatel nebyla uvedena v omyl, když smlouva za zhotovitele byla uzavřena osobou nemající oprávnění ke zhotovení veškerých smluvně ujednaných prací, o čemž nebyla žalobkyně informována. Byla-li sdělení žalovaného architektonická studie skutečně předběžně konzultována s orgánem památkové péče, tedy s Národním památkovým ústavem a zhotovitel obdržel nesouhlasné stanovisko, měla být tato skutečnost signálem, že takto zpracovaný návrh nebude zcela v souladu se zákonem o státní památkové péči a měly být provedeny takové úpravy, které by byly v souladu se zákonem o státní památkové péči. Žalobkyně se domnívá, že žalovaný jako zhotovitel nerespektoval soulad s platnou právní úpravou, pokud chtěl mít žalovaný jako zhotovitel skutečnou jistotu o správnosti svého postupu, mohl zažádat o řádné stanovisko příslušný orgán památkové péče již ke studii, což by byl