7 C 72/2025-61 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení částky 112 194 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 12,75 % ročně za dobu od 1. 10. 2024 do 7. 11. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 112 194 Kč ve výši 12,75 % ročně za dobu od 1. 10. 2024 do zaplacení s tím žalobce byl zaměstnancem žalované, a to nejprve v době od 9. 12. 2020 do 31. 12. 2023 a poté na základě pracovní smlouvy s datem nástupu do zaměstnání 2. 4. 2024. Ke dni 28. 6. 2024 byla z důvodu organizačních změn ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „zákoník práce“ či „z. p.“) dána žalobci ze strany žalované výpověď s tím, že po uplynutí dvouměsíční výpovědní doby došlo 31. 8. 2024 ke skončení pracovního poměru. Žalobci bylo v rámci výpovědi v souladu s platnou právní úpravou přiznáno vyplacení odstupného ve výši trojnásobku průměrného platu, tento nárok byl žalobci společně se zbylými prvky mzdy započítán do výplatní pásky za poslední odpracovaný měsíc srpen 2024, k následnému vyplacení celkové částky ve výši 122 194 Kč však v rámci její splatnosti nedošlo. Žalovaná uhradila pouze částečně částku ve výši 10 000 Kč dne 7. 11. 2024. Žalobce nesouhlasil s tím, že by částka 2 000 Kč, kterou obdržel dne 26. 9. 2024, jako přeplatek mzdových nároků za měsíc červenec 2024 měla být započtena na žalovanou částku s tím, že tuto částku přijal v dobré víře a tuto částku chápal jako finanční vyrovnání za to, že žalovaná v minulosti žalobci hradila jeho nároky s prodlením.2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že sice žalobci vznikl nárok na výplatu odstupného ve výši trojnásobku průměrného platu, avšak výše tohoto odstupného nekoresponduje s údaji uvedenými ve výplatní pásce za měsíc srpen 2024 a výše tohoto odstupného tedy nečiní 109 210 Kč, ale má činit 97 059 Kč, když výše průměrného výdělku žalobce za předchozí kalendářní čtvrtletí, tj. měsíce duben, květen a červen 2024 činil 32 353 Kč. Dále žalovaná uvedla, že na požadovaný nárok žalobce již uhradila dne 26. 9. 2024 částku 2 000 Kč, když o tuto částku přeplatila mzdové nároky žalobce za měsíc červenec 2024.3. Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo řízení částečně co do požadavku žalobce na zaplacení částky 40 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 40 000 Kč za dobu od 1. 3. 2025 do zaplacení podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/ 1963 Sb. občanského soudního řádu ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „o. s. ř.“) zastaveno.4. Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo řízení částečně co do požadavku žalobce na zaplacení částky 15 716 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 716 Kč od 25. 2. 2025 do zaplacení, podle ustanovení § 96 odst. 1, 2 o.s.ř. zastaveno.5. Předmětem řízení tedy zůstal požadavek žalobce na zaplacení částky 56 478 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč za dobu od 1. 10. 2024 do 7. 11. 2024, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 112 194 Kč za dobu od 1. 10. 2024 do 24. 2. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 96 478 Kč za dobu od 25. 2. 2025 do 28. 2. 2025 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 56 478 Kč za dobu od 1. 3. 2025 do zaplacení.6. Účastníci učinili nesporným, že žalobce byl zaměstnancem žalované nejprve na základě pracovní smlouvy ze dne 9. 12. 2020 se dnem nástupu do práce dne, Anonymizováno, 9. 12. 2020, když tento pracovní poměr byl mezi účastníky rozvázán dohodou ze dne 20. 12. 2003, ke dni 31. 12. 2023. Dále byl žalobce zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy ze dne 20. 12. 2023 se dnem nástupu do práce dne 2. 4. 2024. Tento pracovní poměr byl ukončen výpovědí ze strany žalované z důvodu organizačních změn podle § 52 písm. c) zákoníku práce výpovědí ze dne 28. 6. 2024, kterou žalobce převzal dne 28. 6. 2024, s tím, že tento pracovní poměr skončil po uplynutí dvouměsíční výpovědní doby ke dni 31. 8. 2024 a v souvislosti s tímto ukončením pracovního poměru vznikl žalobci nárok na výplatu odstupného ve výši trojnásobku průměrného platu. Tyto skutečnosti též vyplynuly z předložených pracovních smluv, dohody o rozvázání pracovního poměru, výpovědi ze dne 28. 6. 2024.7. Dále účastníci učinili nesporným, a vyplynulo též z předložených výplatních pásek za měsíce duben, květen, červen a srpen 2024, že žalobce v měsíci dubnu 2024 odpracoval u žalované 160 hodin s hrubou mzdou 32 727 Kč a čerpal 8 hodin placeného volna se mzdou 1 656 Kč a tedy celková hrubá mzda žalobce za měsíc duben 2024 činila 34 383 Kč, za měsíc květen 2024 odpracoval žalobce pro žalovanou 112 hodin se mzdou 21 913 Kč, čerpal 8 hodin placeného volna v hodnotě 1 656 Kč, 48 hodin činila nemoc žalobce a 16 hodin svátek v hodnotě 3 130 Kč, tedy žalobce odpracoval v měsíci květnu 2024 celkem 128 hodin, svátek 16 hodin, placené volno 8 hodin, dosáhl hrubé mzdy 26 699 Kč. V měsíci červnu 2024 odpracoval žalobce pro žalovanou 160 hodin a dosáhl tak hrubé mzdy 36 000 Kč. V měsíci srpnu 2024 žalobce odpracoval pro žalované 96 hodin v hodnotě 19 636 Kč, čerpal dovolenou 80 hodin v hodnotě 1 745 Kč, nevybraná dovolená činila 1 hodinu v hodnotě 209 Kč.8. Účastníci učinili též nesporným, že dne 26. 9. 2024 obdržel žalobce přeplatek mzdy za měsíc červenec 2024 ve výši 2 000 Kč a dále obdržel žalobce od žalované dne 7. 11. 2024 10 000 Kč, dne 24. 2. 2025 15 716 Kč a dne 28. 2. 2025 40 000 Kč. Toto vyplynulo též z předložených platebních dokladů České spořitelny o zaúčtování uvedených částek v uvedených dnech.9. Z výplatní pásky za měsíc červenec 2024 vyplynulo, že za tento měsíc vznikl žalobci nárok na zaplacení mzdy 29 605 Kč čistého.10. Z potvrzení o zaúčtování České spořitelny za dne 25. 9. 2024 bylo zjištěno, že tohoto dne byla ze strany žalované ve prospěch účtu žalobce zaúčtována částka 11 605 Kč se zprávou „Kalivoda mzda 072024 část“. Ze zprávy o zaúčtování České spořitelny a. s. ze dne 26. 9. 2024 bylo zjištěno, že tohoto dne banka zaúčtovala z účtu žalované ve prospěch účtu žalobce částku 20 000 Kč s poznámkou „Kalivoda mzda 072025 část“.11. Z přípisu ze dne 20. 11. 2024 se podává, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě žalované částky.12. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 29. 1. 2025 se podává, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzýval žalovanou k úhradě žalované částky 112 194 Kč s příslušenstvím a nákladů právního zastoupení ve výši 14 689 Kč. Z doručenky datové zprávy ze dne 30. 1. 2025 bylo zjištěno, že předžalobní výzva k úhradě byla žalované doručena do datové schránky dne 30. 1. 2025.13. Podle § 67 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „zákoník práce“ či „z.p.“), zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméněa) jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,b) dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,c) trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,d) součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.Za dobu trvání pracovního poměru se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.14. Podle § 67 odst. 2 z.p. zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a zaměstnavatel se zcela zprostí své povinnosti podle § 270 odst. 1, odstupné podle věty druhé zaměstnanci nepřísluší.15. Podle § 67 odst. 3 z.p. pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek.16. Podle § 67 odst. 4 z.p. je odstupné zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějš