10 C 298/2025-60 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru číslo , hodnota, . Ba základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč s vyplacením na jeho účet. Nominální úroková sazba byla dohodnuta na 109,95 % p.a. a splátky dluhu á 3 358 Kč po 9 měsíců, počínaje únorem 2021. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně žalovanému k jeho návrhu oznámila schválení úvěru oznámením o schválení úvěru, kde byly uvedeny základní parametry úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr, byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů, informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Úvěrová historie žalovaného byla ověřena v databázích SOLUS a NRKI. Žalobkyně tehdy dospěla k závěru, že je v možnostech žalovaného předmětný úvěr splácet. Žalovaný však do data zesplatnění uhradil však částky ve výši 8 934,09 Kč. V důsledku zesplatnění žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut podle smlouvy v celkové výši 1 497 Kč (3 x 499) a dále právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč (2 x 200). K zesplatnění pak došlo k datu , datum, a k tomuto datu pak měl žalovaný zaplatit dosud nezaplacenou jistinu úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, tedy nová jistina dluhu činila 21 287,91 Kč. Dále ve smlouvě byla dohodnuta smluvní pokuta, kterou by žalovaný musel zaplatit žalobkyni ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení. V daném případě, tedy ode dne , datum, až do úplného zaplacení. Žalovaný tak žalobkyni dluží částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 21 287,91 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 000 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to počínaje od , datum, do zaplacení, tedy smluvní pokutu ve výši 3 555,43 Kč a úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 16 131,08 Kč ode dne , datum, do zaplacení. Žalobkyně požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 109,95 %.2. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se dostavila právní zástupkyně, žalovaný však nikoliv, ač byl řádně obeslán, a proto bylo jednáno v jeho nepřítomnosti podle § 101 odstavec 3 o.s.ř.3. Soud provedl řadu listinných důkazů:4. Z listiny označené „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru“ bylo zjištěno, že o úvěr požádal žalovaný u žalobkyně, když celková výše úvěru měla být ve výši 20 000 Kč, celková částka ke splacení 30 222 Kč. Doba trvání úvěru pak 9 měsíců, když dluh měl být zaplacen v devíti splátkách á 3 358 Kč, jejichž součástí je i měsíční úhrada za pojištění. Splatnost byla do každého 15. dne kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba činila 109,94 % p.a. a byla dohodnuta jako pevná. RPSN pak bylo 186,32 %. Součástí smlouvy byly ještě i smluvní podmínky žalobkyně, kde byly rozvedeny otázky úroku, splácení úvěru, důsledky vyplývající z prodlení žalovaného, právo na odstoupení od smlouvy, otázka možnosti odkladu splátek, oznamování a doručení a další. Podpisy obou účastníků smlouvy jsou z , datum, .5. Žalobkyně pak oznámila schválení úvěru žalovanému písemně, včetně rozpisu splátek, které měly být placeny počínaje , datum, a s poslední splátkou , datum, .6. Z předžalobní upomínky a podacího archu bylo zjištěno, že upomínka byla odevzdána poštovní přepravě , datum, . V této upomínce byla lhůta splatnosti do 15 dnů od data odeslání.7. Dopisem ze dne , datum, byl žalovaný vyrozuměn o zesplatnění věru a povinnosti zaplatit celý dluh.8. Z výzev k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru bylo zjištěno, že žalovanému byly žalobkyní zaslány , datum, , , datum, a , datum, . Žalovanému byl také předán formulář do standardní informace o spotřebitelském úvěru, kde byly popsány parametry úvěru.9. Z listiny označené jako hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně u přezkoumání úvěruschopnosti vycházela z příjmu 24 000 Kč ze zaměstnání žalovaného, výdaje pak – životní minimum 3 860 Kč, splátky 2 000 Kč, bydlení 2 606 Kč, ostatní jako doprava, záliby atd. 100 Kč, celkem výdaje 8 566 Kč. Žalovaný v té době byl zaměstnán u konkrétně uvedeného zaměstnavatele na dobu neurčitou, ve společné domácnosti s nikým nežil a jeho vzdělání bylo středoškolské s maturitou.10. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc březen 2020 bylo zjištěno, že konečný zůstatek na účtu byl 2 786,69 Kč, příjem byl , datum, od zaměstnavatele žalovaného ve výši 20 460 Kč a 8 182 Kč, , datum, pak nemocenská z období od , datum, do , datum, ve výši 21 336 Kč a klientský vklad žalovaného 47 000 Kč. Další položky jsou pak již minusové, když se jednalo o tisícové výběry, případně okamžité úhrady (například 7 500 Kč, 9400 Kč), předčasná splátka úvěru , datum, činila 50 685 Kč a k tomu poplatek 500 Kč, dále větší množství plateb kartou do částky 250 Kč, ale i výběry hotovosti, například 10 000 Kč, 2 200 Kč, kdy tedy debetní obrat byl 106 160,91 Kč a kreditní obrat 108 538 Kč a konečný zůstatek u účtu 2 786,69 Kč.11. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že žalovanému na jeho úvěr byla , datum, připsána částka 20 000 Kč.12. Výpis z registru SOLUS byl negativní.13. Dne , datum, účastníci podepsali dodatek číslo , hodnota, k uzavřené smlouvě o úvěru, který se týkal procesu uzavření smlouvy, podmínek čerpání úvěru a předpokladů pro výpočet RPSN.14. Ze zprávy , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalovanému na jeho účet dne , datum, byla připsána platba 20 000 Kč od žalobkyně jako výplata půjčky.15. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.19. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.20. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.21. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.22. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.23. V projednávané věci žalobkyně sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje (k dispozici měla pouze výpis z účtu žalovaného a výpisy z registru SOLUS a NRKI), že by s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele, tj. žalovaného, splácet úvěr poskytnutý ve výši 20 000 Kč plus úroky, a to v devíti měsíčních splátkách á 3 358 Kč, tedy celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, bylo 30 222 Kč. V rámci hodnocení žalovaného ohledně jeho úvěruschopnosti pak žalobkyně vyšla ze životního minima 3 860 Kč, splátek dalších úvěrů 2 000 Kč, bydlení 2 606 Kč, doprava a podobně 100 Kč. Bylo vycházeno pouze z tvrzení žalovaného a statistických údajů. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy za delší období, výdaje, závazky apod. Žalobkyně dle shora citovaného zákonného ustanoven