10 C 332/2025-27 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se ve své žalobě domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by jí soud proti žalovanému přiřkl částku a) částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, b) částku ve výši , částka, s tím, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru dne , datum, částku ve výši , částka, a tutéž částku dne , datum, , a to na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, . Před uzavřením smlouvy pak žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, když vycházela z bankovního účtu a případně výplatních listů a dále z databází ISIR, CEE, CRKI a BRKI. Nedošlo k žádným důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného, a proto mu úvěr byl udělen. Žalovaný se ve smlouvě zavázal žalobkyni platit smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 10. dni v měsíci, úrok přirostly za uplynulé období. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou, o čemž byl upomínán. V poslední upomínce ze dne , datum, byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru k , datum, a vyzván k jeho úhradě. Do prodlení se tak žalovaný s úhradou celého úvěru dostal dnem , datum, . Vzhledem k tomu, že ani přes předžalobní upomínku ze dne , datum, žalovaný ničeho na dluh nezaplatil, nezbylo žalobkyni než se obrátit na soud. Předmětem pohledávky je částka , částka, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši , částka, a ze smluvního úroku ve výši 40 % p.m., z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši , částka, , nejpozději splatných dne , datum, spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Dále ještě žalobkyně požadovala po žalovaném smluvní pokutu dle smlouvy ve výši 0,1 % p.d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Tato pokuta je počítána z jistiny za každý kalendářní den v období od data , datum, do data odeslání předžalobní výzvy, tedy , datum, . Kapitalizovaná výše smluvní pokuty činí , částka, .2. Soud ve věci pod č.j. EPR , č. účtu, –, Anonymizováno, vydal elektronický platební rozkaz. Tento se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. Jednání se konalo bez přítomnosti žalobkyně, neboť ta se k jednání omluvila (§ 101 odstavec 3 o.s.ř.).3. Žalobkyně v mezidobí vzala žalobu částečně zpět, když po podání žaloby dne , datum, žalovaný uhradil částku ve výši , částka, , která byla započtena na jistinu a žádá tedy uhradit po žalovaném částku , částka, s úrokem z prodlení v zákonné výši p.a. a z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný na daný úvěr před podáním žaloby uhradil celkem částku ve výši , částka, , přičemž z toho byla částka ve výši , částka, započtena na smluvní pokutu a částka ve výši , částka, na smluvní úrok.4. Žalovaný se k tomu vyjádřil tak, že měl více úvěrů, tento si přesně nepamatuje, v té době v podstatě vytloukal klín klínem. Bylo to problematické i s jeho výplatou, protože sice pracuje jako živnostník, ale pracoval pro firmu, která řemeslníky nevyplácela pravidelně. V současné době již od ledna pracuje pod jinou firmou, příjmy jsou již pravidelné a mohl by tedy dluh splácet, jako se snaží všechny ostatní. Ke své osobě uvedl, že je svobodný, vyživovací povinnost má k synovi , Jméno žalovaného, , kterému je , Anonymizováno, let a platí na něj výživné , částka, měsíčně. Žije u babičky v domku a měsíčně jí dává , částka, na bydlení a energie. Požádal o splátky , částka, měsíčně.5. Soud provedl listinné důkazy:6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, bylo zjištěno, že se jednalo o peněžní prostředky revolvingového úvěru. Byla domluvena úhrada účelně vynaložených nákladů v souvislosti s prodlením, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s níž by úvěrovaný byl v prodlení.7. Z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, a , datum, bylo zjištěno, že žalovanému na jeho účet byla poukázána částka á , částka, , když tyto skutečnosti stvrdilo i potvrzení banky žalovaného.8. Z výpisu z účtu žalovaného měsíce za listopad, říjen, září a srpen 2023 bylo zjištěno, že v měsíci dostával od , adresa, (zaměstnavatel) různé částky, jako například , částka, , , částka, , a podobně. Z výpisů je zřejmé, že žalovaný splácel ještě různé půjčky. Na jeho účet chodily i drobnější částky od fyzických osob a bylo z něj sázeno v různých sázkařských firmách (žalovaný toto vysvětloval tím, že svůj účet poskytl k sázení dvěma kamarádům).9. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.13. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.14. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.15. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C-449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.17. V projednávané věci žalobkyně pouze prokázala, že měla k dispozici minimum osobních údajů žalovaného a dále výpisy za čtyři měsíce z účtu žalovaného. V těchto výpisech však figuruje mnoho sázek a též řada dalších půjček. Je tedy zřejmé, že žalobkyně řádně nezkoumala a nehodnotila úvěruschopnost žalovaného. Již skutečnost, že na účtech probíhaly různé transakce se sázkovými kancelářemi, nevede zrovna k závěru o dobrém hospodaření s financemi, když byly zjištěny i další půjčky žalovaného. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy za delší období, výdaje, závazky apod. Žalobkyně dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkr