16 C 291/2021-28 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 31. 8. 2021 domáhá na žalované zaplacení částek uvedených v záhlaví z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou měla uzavřít se žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] credit s.r.o., [IČO], dne 14. 6. 2019. Žalobkyně tvrdí následující: Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované dne 14. 6. 2019 úvěr ve výši 15 000 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo žalovaná uvedla ve smlouvě o úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, žalovaná se seznámila s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně, k uzavření smlouvy došlo podle smluvních podmínek okamžikem, kdy žalovaná připojila na smlouvu o úvěru jedinečný autorizační kód, který jí právní předchůdkyně žalobkyně přidělila na základě její žádosti o úvěru a zaslala SMS zprávou na mobilní telefon, která uvedla žalovaná. Žalovaná se zavázala vrátit právní předchůdkyni žalobkyně úvěr spolu s poplatkem ve výši 6 589 Kč nejpozději do dne 14. 7. 2019. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dne 9. 4. 2021 svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to s účinností ke dni 12. 4. 2021. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne 3. 5. 2021. Žalovaná na úvěr zaplatila postupně celkem částku 13 500 Kč (původní věřitelce 5 500 Kč a žalobkyni 8 000 Kč ve třech splátkách). Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 10. 8. 2021. K dohodě o splátkách žalobkyně uvedla, že pouze doporučila žalované, aby se snažila splácet co největší částky. žalované však nebylo sděleno, že pokud bude pravidelně měsíčně na pohledávku splácet, vyhne se soudnímu řízení. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že byla se žalobkyní (s panem [příjmení]) dohodnutá na úhradě dluhu ve splátkách, telefonicky se dohodli, že bude posílat, co nejvíce může. Žalovaná pak dne 14. 6. 2021 uhradila žalobkyni částku 4 000 Kč, dne 12. 7. 2021 částku 2 000 Kč a dne 12. 8. 2021 částku 2 000 Kč. Zároveň žalovaná uvedla, že nemůže uhradit celou částku naráz, neboť je samoživitelka, stará se o dvě dospívající děti a platí sama nájem. 3. Podáním ze dne 12. 11. 2021 žalobkyně vzala žalobu částečně zpět, a to co do částky 13 500 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 500 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 572,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 009,55 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 497,26 Kč od 12. 4. 2021 do 12. 8. 2021, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a co do částky 235,07 Kč. Žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazními prostředky, kterými by mohla v řízení prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně prověřila schopnost žalované splácet úvěr – proto vzala žalobu částečně zpět. Soud postupoval podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a řízení v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil. V souladu s § 96 odst. 4 o. s. ř. soud souhlas žalované s částečným zpětvzetím žaloby nevyžadoval. 4. Soud rozhodl v souladu § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Žalobkyně výslovně souhlasila s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání, již v žalobě. Souhlas žalované s rozhodnutím bez nařízení jednání se podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládá, neboť nereagovala na výzvu k vyjádření k tomuto postupu, ačkoliv jí byla řádně doručena (náhradním doručením - § 49 odst. 4 o. s. ř.) na adresu pro doručování (tedy na adresu trvalého pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř.). Ve věci bylo možné rozhodnout na základě listin předložených účastníky. 5. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř.). Účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo. V řízení byl prokázán následující skutkový stav: 6. Žalovaná uzavřela dne 14. 6. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] credit s.r.o., smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] [číslo]. Podle ní měla původní věřitelka poskytnout žalované bezúčelový úvěr ve výši 15 000 Kč, který žalovaná měla splatit v jedné splátce ve výši 19 745,45 Kč spolu s poplatkem ve výši 4 301,61 Kč, a to do 14. 7. 2019 (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 6. 2019 a formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazními prostředky o tom, že původní věřitelka dostatečně prověřila schopnost žalované úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] dne 14. 6. 2019 (prokázáno potvrzením o provedené platbě ze dne 14. 6. 2019). Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 5 500 Kč a žalobkyni částku celkem 8 000 Kč (žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala, že by uhradila více). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 4. 2021 s účinností ke dni 12. 4. 2021. Změna v osobě věřitele byla žalovaného oznámena dopisem ze dne 3. 5. 2021 a 21. 5. 2021 (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 4. 2021, potvrzením o zaplacení úplaty, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 3. 5. 2021 a 21. 5. 2021a podacím archem ze dne 4. 5. 2021). K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 10. 8. 2021 (prokázáno výzvou před podáním žaloby ze dne 10. 8. 2021 a podacím archem ze dne 12. 8. 2021). 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.) prostřednictvím elektronických prostředků (§ 561 odst. 1 o. z., § 7 zákona č. 297/2016 Sb. a § 562 odst. 1 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalované jako spotřebitelky úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaná uplatnila námitku neplatnosti smlouvy (srov. rozsudek soudního dvora Evropské unie – druhého senátu, ze dne 5. 3. 2020 ve věci OPR- [právnická osoba] proti GK, C [číslo]). 9. Žalobkyně uvedla, že nedisponuje důkazními prostředky o tom, že by původní věřitelka zkoumala úvěruschopnost žalované. Vzhledem k uvedenému soud věc posoudil tak, že ke zkoumání schopnosti žalované splácet úvěr před uzavřením smlouvy o úvěru nedošlo. 10. Soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., žalovaná je proto povinna uhradit částku 1 500 Kč (částka 15 000 Kč, která jí byla poskytnuta na základě neplatné smlouvy, ponížená o částečné úhrady ve výši celkem 13 500 Kč). 11. Žalované bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky ([číslo] odst. 1 o. z.), žalovaná je tedy povinna plnit svůj dluh žalobkyni (§ 1879 o. z.). 12. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti (po předžalobní výzvě žalobkyně dle § 1958 odst. 2 o. z.), dostala se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení z dlužné částky podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení. 13. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni poskytnutou jistinu úvěru ve výši 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 500 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení. 14. Lhůtu k plnění soud určil jako patnáctidenní podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaná v řízení ke svým majetkovým poměrům uvedla, že není schopná splatit celou původně (před zpětvzetím) požadovanou částku naráz, hradila však v měsíčních splátkách po 4 000 Kč nebo později 2 000 Kč Částku 1 500 Kč s úrokem z prodlení by proto měla být schopná uhradit. Není však zřejmé, zda bude schopná tuto částku uhradit v poměrně krátké lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. Vzhledem k okolnostem případu proto soud stanovil lhůtu delší, než třídenní, neboť i žalobkyně připustila, že byla se žalovanou dohodnutá, že žalovaná bude platit postupně v co největších platbách. 15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně zavinila (ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř.) částečné zastavení řízení. Žalobkyně podala žalobu, kterou se domáhala zaplacení vyšší částky, ohledně které posléze brala žalobu zpět, neboť nedisponovala doklady k prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy (tj. k částečnému zpětvzetí došlo z důvodů na straně žalobkyně). Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náh