19 C 226/2021-27 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 29. 4. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 498 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 386,76 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 16 736,14 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 800 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 18 800 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. V této žalobě uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela dne 6. 7. 2014 s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření této smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně vedle této částky i částku ve výši 16 721 Kč (dále jen„ poplatek“), jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 554 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 3 801 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 366 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 613 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na 30. 8. 2015. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušnou splátku uhradil dne 28. 7. 2014 Celkem uhradil pouze částku ve výši 1 232 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 18 800 Kč a na dlužném poplatku částku 16 689 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně měla současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky do zaplacení a dále právo na úhradu úroku ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně na dlužnou částku s příslušenstvím ničeho neuhradil. 2. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy na základě informací získaných od žalovaného, kdy takto získané informace právní předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti dokladům, které jí poskytl žalovaný. Následně získané a ověřené informace zanesla do tzv. zákaznické karty. Žalovaný úplnost a pravdivost poskytnutých informací stvrdil svým podpisem. Právní předchůdkyně žalobkyně poté informace odborně posoudila a uzavřela, že žalovaný je schopen žádaný spotřebitelský úvěr splatit. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Ve věci bylo nařízeno první ústní jednání na den 10. 11. 2021, účastníci byli k tomu jednání řádně a včas obesláni a zároveň poučeni o následcích nedostavení se k jednání, přesto se však žalovaný bez omluvy k jednání nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila s tím, že souhlasí s jednáním a rozhodnutím ve své nepřítomnosti, zároveň však uvedla, že pokud soud shledá žalobní tvrzení či předložené důkazy za nedostatečné pro vyhovění žalobě, žádá žalobkyně o vyzvání k jejich doplnění a o odročení jednání. Vzhledem k tomu, že toto podání žalobkyně bylo podmíněné, soud k němu ve smyslu § 41a odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), nepřihlížel a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených listinných důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 5. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 6. 7. 2014 smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce a na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku spolu s poplatkem (zahrnujícím kapitalizovaný úrok, poplatek za administrativní činnost a poplatek za hotovostní inkaso splátek) ve výši 16 721 Kč, celkem tedy částku 36 721 Kč, v 60 týdenních splátkách – 59 splátek po 613 Kč, poslední ve výši 534 Kč s tím, že první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Výpůjční úroková sazba byla ujednána ve výši 19,98 % ročně (prokázáno citovanou smlouvou o zápůjčce a citovanými smluvními podmínkami). Žalovaný však dlužnou částku ve lhůtě její splatnosti neuhradil. Celkem uhradil pouze částku ve výši 1 232 Kč (prokázáno tabulkou umoření ze dne 27. 1. 2020). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 došlo k postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným na žalobkyni (prokázáno citovanou smlouvou o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020, v němž byl zároveň žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 35 489 Kč (prokázáno dopisem nazvaným oznámení o postoupení pohledávky a podacím archem). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě této výzvy. Právní zástupce žalobkyně proto žalovanému zaslal předžalobní upomínku a vyzval jej k úhradě dlužné částky nejpozději do 30. 4. 2020 (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 23. 4. 2020 a podacím archem). 6. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, soud ze shora uvedené smlouvy zjistil, že žalovaný podpisem této smlouvy stvrdil, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila jeho úvěruschopnost, a to na základě informací od něj získaných, které byly zaneseny do jeho zákaznické karty. Ze smluvních podmínek, které jsou nedílnou součástí shora uvedené smlouvy o zápůjčce, soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že právní předchůdkyni žalobkyně poskytl úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku, zároveň žalovaný prohlásil, že je schopen splatit celkovou dlužnou částku podle předmětné smlouvy. 7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 12. Podle § 1 věty druhé zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ z. s. ú.“), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 13. Podle § 3 písm. b) z. s. ú. se pro účely tohoto zákona věřitelem rozumí osoba nabízející nebo poskytující spotřebitelský úvěr v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 14. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve