19 C 285/2021-36 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 16 320 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 561,01 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 661,35 Kč, úrokem ve výši 20,11 % ročně z částky 13 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 13 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Uvedeného se domáhala z titulu neuhrazené zápůjčky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“), kterou žalovaný uzavřel dne 14. 9. 2014 se společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně). 2. Na základě smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku právní předchůdkyni žalobkyni vrátit společně s částkou 3 320 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků a odměnu za administrativní zpracování zápůjčky, do 26. 7. 2015. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 45 týdenních splátkách po 363 Kč. Svou povinnost však žalovaný nesplnil, když zápůjčku v plné výši do uvedeného data řádně a včas nevrátil. V důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost uhradit též zákonné úroky z prodlení. Žalovaný na svůj dluh neplnil ničeho, a to ani na základě předžalobní výzvy právní předchůdkyně žalobkyně. Dne 14. 6. 2018 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávky. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena téhož dne dopisem. Ke dni postoupení pohledávky tak činila výše pohledávky bez příslušenství částku 16 320 Kč. 3. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy na základě informací získaných od žalovaného, kdy takto získané informace právní předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti dokladům, které jí poskytl žalovaný (pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní smlouva). Následně získané a ověřené informace zanesla do tzv. zákaznické karty. Žalovaný úplnost a pravdivost poskytnutých informací stvrdil svým podpisem. Teprve po vyhodnocení těchto informací právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela předmětnou smlouvu. Skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě dostatečných informací od něj získaných, rovněž žalovaný stvrdil svým podpisem. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), není k projednání věci samé třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, současně se i z jednání omluvila s tím, že souhlasí s jednáním a rozhodnutím ve své nepřítomnosti, zároveň však uvedla, že pokud soud na jednání shledá, že nemůže žalobě v plném rozsahu vyhovět, žádá žalobkyně o to, aby byla vyzvána k doplnění žalobních tvrzení a důkazních návrhů. Vzhledem k tomu, že toto podání žalobkyně bylo podmíněné, soud k němu ve smyslu § 41a odst. 2 o. s. ř. nepřihlížel a věc projednal a následně rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených listinných důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Žalovaný se k tomuto procesnímu postupu nevyjádřil, ačkoli mu výzva k vyjádření byla řádně doručena, soud tedy předpokládá, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a proto rozhodl bez nařízení jednání. 6. Listinnými důkazy bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 14. 9. 2014 smlouvu o zápůjčce č. 581215996, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku spolu s poplatkem (zahrnujícím úrok a odměnu za administrativní činnost) ve výši 3 320 Kč, celkem tedy částku 16 320 Kč, v 45 týdenních splátkách – 44 splátek po 363 Kč, poslední ve výši 348 Kč. Výpůjční úroková sazba byla ujednána ve výši 20,11 % ročně (prokázáno citovanou smlouvou o zápůjčce). Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně neuhradil do sjednaného dne splatnosti ničeho (prokázáno tabulkou umoření ze dne 1. 7. 2018). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 došlo k postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným ze shora uvedené smlouvy na žalobkyni (prokázáno citovanou smlouvou o postoupení pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2018, v němž byl zároveň žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 16 320 Kč do 10 dnů od doručení (prokázáno citovaným dopisem nazvaným oznámení o postoupení pohledávky a podacím lístkem). Žalovaný dlužnou částky neuhradil ani na základě této výzvy. Právní zástupce žalobkyně proto žalovanému zaslal předžalobní upomínku a vyzval jej k úhradě dlužné částky nejpozději do 23. 1. 2019 (prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 16. 1. 2019 a podacím lístkem). 7. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda předmětná smlouva byly mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřeny platně, a to s ohledem na to, zda byla před uzavřením této smlouvy zkoumána schopnost žalovaného sjednávanou zápůjčku splácet (úvěruschopnost), a to v souladu s § 9 odst. 1 z. s. ú., neboť soud nepochyboval o tom, že citovaná smlouva jsou smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu z. s. ú., kdy na straně jedné vystupuje právní předchůdkyně žalobkyně coby věřitel a na straně druhé žalovaný coby spotřebitel. 8. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, soud ze shora uvedené smlouvy zjistil, že žalovaný podpisem této smlouvy stvrdil, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila jeho úvěruschopnost, a to na základě informací od něj získaných, které byly zaneseny do jeho zákaznické karty. Dále svým podpisem stvrdil, že před uzavřením smlouvy poskytl právní předchůdkyni žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení úvěruschopnosti. Ze zákaznické karty ze dne 14. 9. 2014 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že žije s rodiči, vlastní auto, má 1 nezaopatřené dítě a pracuje jako dělník masné výroby na plný pracovní úvazek. Žalovaný dále uvedl, že jeho měsíční příjem je 23 000 Kč (mzda) a výdaje 7 866 Kč (spoření, telefon, výživné, výdaje na domácnost). Jeho použitelný příjem byl vyčíslen částkou ve výši 15 134 Kč. V zákaznické kartě je dále uvedeno, že žalovaný předložil pracovní smlouvu, občanský průkaz a výplatní pásky. 9. V posuzované věci bylo pouze prokázáno, že sám žalovaný při uzavření předmětné smlouvy stvrdil, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně posoudila jeho úvěruschopnost, a to na základě informací od něj získaných, které byly zaneseny do jeho zákaznické karty, současně také stvrdil, že právní předchůdkyni žalobkyně za tím účelem poskytl úplné, přesné a pravdivé údaje a dále prohlásil, že je schopen poskytnutou zápůjčku splatit. K tomu je třeba uvést, že pouhé doplnění čísel do formuláře bez náležitého ověřování příjmové a výdajové stránky rozpočtu spotřebitele k náležitému posouzení jeho úvěruschopnosti nepostačuje (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2021, č. j. 22 Co 23/2021-149). Poskytovatel úvěru nedostojí povinnosti stanovené mu v § 9 odst. 1 z. s. ú., tudíž nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru podle uvedeného ustanovení je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39). Žalobkyně dále tvrdila, že získané informace právní předchůdkyně žalobkyně ověřila oproti dokladům, které jí poskytl žalovaný. Žádné z těchto dokumentů však žalobkyně nepředložila. Soud musí konstatovat, že pokud údaje o majetkové situaci žalovaného nebyly řádně zjištěny, ani ověřeny, nemohly být právní předchůdkyní žalobkyně, event. jejím informačním systémem ani řádně vyhodnoceny. Neúplné a neověřené údaje nemohly podat pravdivý obraz o majetkové situaci žalovaného a o jeho schopnosti úvěr splácet. Pouhé prohlášení žalovaného o tom, že je schopen předmětnou zápůjčku splatit, je proto pro řádné zjištění a posouzení jeho majetkových poměrů zcela nedostačující. Závěr o tom, že ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného způsobem shora uvedeným skutečně došlo, nelze učinit