21 C 102/2022-34 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 12 603,37 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který žalobkyně poskytla žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] kterou uzavřely prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku na internetových stránkách žalobkyně [webová adresa]. Žalobkyně poskytla dne [datum] žalované po ověření její identity částku ve výši 9 500 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se sjednanou úrokovou sazbou 0,9 % denně z vypůjčené částky, a to nejpozději dne [datum] Celkem měla žalovaná zaplatit částku 15 010,78 Kč. Žalovaná uhradila dne [datum] částku ve výši 5 038,91 Kč, poté již neuhradila ničeho, a to ani přes výzvu k zaplacení zaslanou právním zástupcem žalobkyně. Žalobkyni proto vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně se tedy kromě zaplacení částky 9 971,87 Kč domáhala též zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 631,5 Kč (ve výši 0,1 % z jistiny dluhu účtované od [datum] do [datum]) a zákonného úroku z prodlení z jistiny 9 500 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila totožnost žalované (prokázáno kopií občanského průkazu žalované a fotografií žalované). Žalovaná v dotazníku sdělila, že je zaměstnaná s příjmy 22 000 Kč měsíčně a výdaji 2 000 Kč měsíčně, nemá žádnou vyživovací povinnost (prokázáno dotazníkem se záznamem z databáze [příjmení]). V lednu 2021 si žalovaná vydělala částku 20 296 Kč a v únoru 2021 částku 23 997 Kč (prokázáno výplatními páskami žalované). Žalobkyni měla k dispozici výpis z bankovního účtu žalované č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum], přičemž ke dni [datum] byl na účtu žalované zůstatek 637,76 Kč (prokázáno [příjmení] statement data skrz aplikaci [anonymizováno]). Žalobkyně a žalovaná následně uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to na internetových stránkách žalobkyně [webová adresa], na které se žalovaná registrovala. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaná byla ve smlouvě identifikována rodným číslem, trvalou adresou, telefonním číslem, e-mailovou adresou a číslem účtu. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 9 500 Kč s úrokovou sazbou 0,9 % z vypůjčené částky denně. Žalovaná se zavázala tento úvěr vrátit ve třech splátkách do 90 dnů od odeslání finančních prostředků žalované. Žalovaná se pro případ prodlení se splacením úvěru dále zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] výpisem z účtu žalobkyně, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a všeobecnými obchodními podmínkami ke smlouvám o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně poskytla dne [datum] ze svého účtu částku 9 500 Kč na účet žalované č. [bankovní účet] a vystavila žalované fakturu na částku 15 010,78 Kč s tím, že jí má žalovaná uhradit ve třech splátkách, přičemž první dvě splátky činily 5 038,91 Kč a třetí splátka činila 4 932,96 Kč (prokázáno přehledem pohybů na bankovním účtu [číslo] a fakturou ke smlouvě o spotřebitelském úvěru [číslo]). Žalovaná uhradila celkem částku 5 038,91 Kč (tvrzení žalobkyně, které nikdo nerozporoval). Žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou dne [datum] k úhradě jistiny ve výši 9 500 Kč, úroku z úvěru ve výši 471,87 Kč, smluvní pokuty ve výši 2 631,50 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 608,39 Kč s tím, ať tak učiní nejpozději do 7 dnů od odeslání upomínky. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána téhož dne (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] a potvrzením o odeslání písemnosti držitelem poštovní licence prostřednictvím Hybridní pošty). 4. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení usnesení doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem posuzovala před poskytnutím úvěru žalované její schopnost splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení doplnila tak, že úvěruschopnost žalované řádně zkoumala, když mj. posuzovala dotazník vyplněný žalovanou, ze kterého jsou patrné její měsíční příjmy a náklady. Příjem ze zaměstnání byl doložen dvěma výplatními páskami a ověřen skrz aplikaci [anonymizováno]. Žalobkyně dále lustrovala žalovanou v registru [příjmení] a v insolvenčním rejstříku. 5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně dne [datum] zaslala na bankovní účet žalované částku ve výši 9 500 Kč, a žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit částku ve výši 15 010,78 Kč ve třech splátkách do 90 dnů od poskytnutí finančních prostředků, tj. do [datum]. Žalovaná na poskytnutý úvěr před podáním žaloby uhradila částku 5 038,91 Kč, poté již neuhradila ničeho. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum], která jí byla zástupcem žalobkyně odeslána téhož dne. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 8. Závazkový právní vztah uzavřely žalovaná s žalobkyní dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákon