9 C 146/2022-69 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne 24. 7. 2020, postoupeným Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi dne 8. 4. 2022, domáhala na žalovaném zaplacení částky 74 137,07 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 31. 10. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 70 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách alespoň ve výši minimální splátky stanovené jako 5 % z čerpaného úvěru, přičemž výše měsíční splátky byla žalovanému vždy oznámena v měsíčním výpisu z úvěrového účtu. Součástí každé splátky byla i úhrada úroků a poplatků včetně případné smluvní pokuty. Výše úroku byla dána úrokovým lístkem. Poplatky i výše smluvní pokuty byly dány sazebníkem. Nedílnou součástí smlouvy byly produktové podmínky revolvingového úvěru. Žalobkyně na základě uzavřené smlouvy otevřela úvěrový účet č. [bankovní účet] a vydala žalovanému kreditní kartu. Žalovaný v období od října 2018 do června 2019 čerpal z úvěrového rámce peněžní prostředky o celkovém objemu 100 875 Kč. Žalovaný úvěr včas a řádně nesplácel, když na úvěrových splátkách uhradil pouze částku 44 500 Kč, pročež žalobkyně v souladu se smlouvou a produktovými podmínkami prohlásila dopisem ze dne 31. 12. 2019 úvěr za okamžitě splatný. Ke dni podání žaloby dlužil žalovaný žalobkyni na jistině 69 839,07 Kč, na úroku, který byl žalovaný povinen zaplatit v měsíčních splátkách do dne splatnosti úvěru, částku 7 395,07 Kč, na smluvních poplatcích 2 498 Kč, na smluvní pokutě 1 800 Kč, na úroku z prodlení kapitalizovaném ke dni 30. 6. 2020 částku 3 532,05 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 77 234,14 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní vyzván k zaplacení žalované částky. 2. Podáním doručeným soudu dne 19. 4. 2022 vzala žalobkyně podanou žalobu částečně zpět pro částku 30 550 Kč s odůvodněním, že žalovaný tuto částku žalobkyni po podání žaloby ve splátkách v období od 9. 3. 2021 do 7. 3. 2022 uhradil a žalobkyně tuto částku započetla na zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny za období od 1. 7. 2020 do 7. 3. 2022 ve výši 12 972,18 Kč, na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 532,05 Kč, na dlužné poplatky ve výši 4 298 Kč a ve zbytku ve výši 9 747,77 Kč na jistinu. 3. Pro částečné zpětvzetí žaloby soud výrokem I. řízení dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) zastavil v rozsahu částečného zpětvzetí, tj. pro částku 14 045,77 Kč, kapitalizovaný úrok 3 532,05 Kč a zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný za období od 1. 7. 2020 do 7. 3. 2022 částkou 12 972,18 Kč. Souhlas žalovaného s částečným zpětvzetím dle § 96 odst. 3 o.s.ř. nebyl v souladu s § 96 odst. 4 o.s.ř. vyžadován, neboť žalobkyně vzala podanou žalobu částečně zpět dříve, než soud zahájil jednání ve věci samé. Předmětem řízení nadále zůstala povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni částku 60 091,30 Kč s kapitalizovaným úrokem 7 395,07 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 67 486,37 Kč od 8. 3. 2022 do zaplacení. 4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 5. Dle § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařídil jednání, rozhodoval na základě obsahu spisu účastníků v této věci a v řízení provedených listinných důkazů i přes to, že došlo k částečnému zamítnutí žaloby. Zamítavý výrok je pouze důsledkem právního hodnocení těchto důkazů soudem (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). 6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu: 7. Z žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty ze dne 31. 10. 2018 a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že účastníci k žádosti žalovaného uzavřeli dne 31. 10. 2018 smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr formou úvěrového rámce s limitem 70 000 Kč, a žalovaný se zavázal peněžní prostředky čerpané z úvěrového rámce žalobkyni splácet v měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z čerpaných peněžních prostředků. Součástí každé splátky měla být i úhrada úroku z úvěru a poplatků. Žalovaný v žádosti o smlouvu uvedl ke svým poměrům, že žije u rodičů, pracovní poměr má uzavřený na dobu neurčitou a že žádá o poskytnutí úvěru 70 000 Kč. 8. Z potvrzení o výši příjmu a přehledu o dosavadních splátkách u žalobkyně soud zjistil, že žalovaný žalobkyni doložil výši svého měsíčního příjmu za poslední 3 měsíce 37 421 Kč a za posledních 12 měsíců 27 047 Kč. Ke dni žádosti o úvěr splácel žalovaný žalobkyni na své dosavadní dluhy u žalobkyně celkově 9 877,73 Kč. 9. Všeobecné produktové podmínky účinné od 31. 12. 2013, produktové podmínky spotřebitelského úvěru pro revolvingové úvěry a kreditní kartu MoneyCard [příjmení] účinné od 1. 1. 2018 obsahovaly bližší úpravu práv a povinností účastníků ze smlouvy o úvěru. Sazebník poplatků stanovoval výši poplatků a smluvních pokut, které mohly být žalovanému v průběhu smluvního vztahu účtovány. Úrokový lístek stanovoval výši úroku z úvěru. 10. Z výpisů ke kreditní kartě za období listopad 2018 až prosinec 2019 a platební historie má soud za zjištěné, že žalovaný úvěr ode dne 31. 10. 2018 čerpal. Celkově mu byly žalobkyní poskytnuty peněžní prostředky ve výši 100 875 Kč a žalovaný žalobkyni vrátil celkovou částku 44 500 Kč. 11. Z upomínky – rozhodnutí o zesplatnění a žádosti o splacení dluhů a úvěru ze dne 1. 1. 2020 včetně podacího archu ze dne 3. 1. 2020 má soud za zjištěné, že z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobkyně smluvní vztah ukončila a úvěr zesplatnila. 12. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 7. 2020 včetně podacího archu ze dne 2. 7. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzval k zaplacení žalované částky. 13. Provedeným dokazováním dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené úvěrové smlouvy peněžní prostředky o objemu 100 875 Kč. Na čerpané peněžní prostředky žalovaný do podání žaloby uhradil částku 44 500 Kč a po podání žaloby částku 30 550 Kč. 14. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: <i>15. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>16. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>17. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>18. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>19. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>20. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>21. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>22. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>23. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, po