15 C 509/2022-23 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 6. 10. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 29. 4. 2021 uzavřené prostřednictvím webového portálu žalobkyně [webová adresa], na kterém si žalovaná nastavila požadovanou výši úvěru a dobu jeho trvání, vyplnila žádost o poskytnutí úvěru, prostřednictvím služby [právnická osoba] UAB (sídlem [adresa], Litva, registrované pod [číslo]) zpřístupnila svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli a následně kódem zaslaným na její telefonní číslo potvrdila elektronicky smlouvu. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v celkové výši 10 800 Kč na účet žalované č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 600 Kč a poplatek ve výši 110 Kč za sjednanou volitelnou službu„ Klidné spaní“ a poplatek ve výši 29 Kč za sjednanou volitelnou službu„ informační SMS servis“ pravidelnými měsíčními splátkami nejpozději do 29. 5. 2021. Žalovaná v souladu s čl. 2 sazebníku požádala o odklad splatnosti úvěru do 16. 12. 2021. Žalovaná celkem uhradila částku 17 788 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 31 SMS upomínkami, 35 emailovými upomínkami a 9 telefonáty. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě jejího dluhu upomínkou před podáním žaloby dne 25. 8. 2022, avšak žalovaná na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila. Žalobkyně má za to, že jí s ohledem na výše uvedené vznikl nárok na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 10 800 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 600 Kč, poplatku za službu Klidné spaní ve výši 440 Kč, poplatku za službu Informační SMS servis ve výši 116 Kč, náklady spojení s uplatněním pohledávky ve výši 980 Kč, na úrok z prodlení v zákonné výši 8,5 % ročně z částky 13 956 Kč od 17. 12. 2021 do zaplacení a na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 13 956 Kč od 17. 12. 2021 do 16. 3. 2022. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním [číslo] ze dne 29. 4. 2021 a z občanského průkazu žalované soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou jako Dlužníkem. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky platné od 1. 8. 2020 a Sazebník platný od 1. 9. 2020. Žalovaná byla ve smlouvě identifikována jménem, datem narození, rodným číslem, číslem občanského průkazu, trvalou adresou, e-mailem, telefonním číslem a číslem účtu. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout Dlužníkovi částku až do výše 10 800 Kč na její bankovní účet č. [bankovní účet] a Dlužník se zavázal vrátit věřiteli tuto částku spolu s poplatkem za službu„ Klidné spaní“ ve výši 110 Kč, s poplatkem za službu„ informační SMS servis“ ve výši 29 Kč a poplatku ze sjednání Úvěru – při čerpání celého Úvěrového limitu ve výši 2 600 Kč. Výše úrokové sazby činila 0 %. Úvěr byl splatný dne 29. 5. 2021. 5. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne 29. 4. 2021 poskytla žalobkyně na účet žalované č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 10 800 Kč. 6. Z metodiky posuzování úvěruschopnosti společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že žalobkyně využívá obecně nastavenou metodiku pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] pak soud zjistil, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela z pravidelných měsíčních výdajů žalované ve výši 5 000 Kč, z ověřených čistých příjmů žalované ve výši 23 000 Kč, z čistého příjmu uváděného žalovanou ve výši 23 125 Kč, z minimálním měsíčních výdajů ve výši 7 430 Kč, z disponibilního příjmu ve výši 15 500 Kč, a že žalobkyně uzavřela, že má žalovaná„ úspěšné“ posouzení úvěruschopnosti. 7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 25. 8. 2022 a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě jejího dluhu před podáním žaloby s tím, že na svůj dluh neuhradila ničeho. 8. Usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 12. 2022, č.j. 15 C 509/2022-16 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení usnesení doplnila svá tvrzení ohledně toho, jakým způsobem žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení nedoplnila. 9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná označená jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, telefonním číslem a e-mailovou adresou uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 29. 4. 2021 s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout téhož dne na její bankovní účet úvěr ve výši 10 800 Kč a žalovaná se jej zavázal vrátit spolu s poplatky za poskytnutí úvěru ve výši 2 600 Kč do 29. 5. 2021. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně zaslala žalované na její bankovní účet dne 29. 4. 2021 částku ve výši 10 800 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná na svůj závazek celkem uhradila částku 17 788 Kč. 10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 11. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. 12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 14. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 16. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění