21 C 121/2023-58 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 35 932 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná byla u žalobkyně na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] ve znění dohody o změně pracovní smlouvy [číslo] ze dne [datum] a dohody o změně pracovní smlouvy [číslo] ze dne [datum] v pracovním poměru na dobu neurčitou. Okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne [datum] byl pracovní poměr ukončen ke dni [datum]. Žalovaná ve dnech od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], tj. 24 pracovních dnů, resp. 180 hodin na pracovišti, zmeškala práci a pozbyla v souladu s bodem [číslo] organizační normy č. [příjmení] [číslo] nárok na již vyplacenou náhradu mzdy za čerpanou dovolenou ve dnech [datum], [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], [datum] a od [datum] do [datum] v délce 143 hodin. Žalované byla žalobkyní vyplacena náhrada mzdy za čerpanou dovolenou za měsíc únor 2022 ve výši 5 022 Kč, za měsíc duben 2022 ve výši 1 564 Kč, za měsíc červenec 2022 ve výši 16 495 Kč a za měsíc srpen 2022 ve výši 15 509 Kč. Dále pak žalobkyně jako zaměstnavatel žalované odvedla za žalovanou zdravotní pojištění po dobu jejích neomluvených absencí ve výši 1 806 Kč. Celkovou částku 35 932 Kč žalovaná žalobkyni neuhradila ani přes její opakované výzvy, ani přes předžalobní upomínku zaslanou jí dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobnímu návrhu nevyjádřila. 3. Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) 4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav: 5. Žalovaná vykonávala pro žalobkyni na základě pracovní smlouvy ve znění dohod o změně pracovní smlouvy od [datum] práci jako operátor výroby. Pracovní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou (pracovní smlouva ze dne [datum], dohoda o změně pracovní smlouvy [číslo] ze dne [datum] a dohoda o změně pracovní smlouvy [číslo] ze dne [datum]). Žalovaná ve dnech [datum], [datum], 4. 7. až [datum], 25. 7. až [datum], 1. 8. až [datum], [datum] a 24. 8. až [datum], tj. v rozsahu 143 hodin čerpala řádnou dovolenou. Na náhradě mzdy za čerpanou dovolenou žalobkyně žalované vyplatila za měsíc únor 2022 částku 5 022 Kč, za měsíc duben 2022 částku 1 564 Kč, za měsíc červenec 2022 částku 16 495 Kč a za měsíc srpen 2022 částku 15 509 Kč (doklady o přítomnosti/nepřítomnosti za měsíce 2/ 2022, 4/ 2022, 7/ 2022 a 8/ 2022 a vyúčtování mzdy za měsíce 2/ 2022, 4/ 2022, 7/ 2022 a 8/ 2022). Žalovaná zmeškala směnu ve dnech 29. 8. až [datum], 1. 9. až [datum] a 19. 9. až [datum], tj. celkem 180 hodin (doklad o přítomnosti/nepřítomnosti za měsíce 8/ 2022 a 9/ 2022, zápisy z jednání o neomluveném zameškání práce ze dne [datum], [datum] a [datum]). Za měsíce srpen a září 2022 odvedla žalobkyně za žalovanou zdravotní pojištění za dny její neomluvené absence v celkové výši 1 806 Kč (vyúčtování mzdy za měsíce 8/ 2022 a 9/ 2022). Pro neomluvené zmeškání pracovní směny žalobkyně s žalovanou pracovní poměr dle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce č. 262/2006 Sb. ukončila okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne [datum] ke dni doručení okamžitého zrušení pracovního poměru (návrh na zrušení pracovního poměru ze dne [datum] a okamžité zrušení pracovního poměru ze dne [datum]). Z organizační normy č. [příjmení] [číslo] čl. 5 [číslo] soud ověřil, že zaměstnanci, který neomluveně zmeškal směnu se dovolená krátí o dva dny (Organizační norma č. [příjmení] [číslo]). Po započtení pohledávky žalované za žalobkyní zůstala žalovaná žalobkyni dlužna celkovou částku 35 932 Kč (vyúčtování mzdy za měsíc 10/ 2022). Před podáním žaloby byla žalovaná zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení žalované částky s lhůtou k plnění do [datum] (předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně vrácené zásilky od žalované). 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 7. Dle § 4a odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jako „zákoník práce“), nesmí být odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost, které stanoví tento zákon nebo kolektivní smlouva jako nejméně nebo nejvýše přípustné. 8. Dle § 222 odst. 4 zákoníku práce je zaměstnanec je povinen vrátit vyplacenou náhradu mzdy nebo platu za dovolenou nebo její část, na niž ztratil právo, popřípadě na niž mu právo nevzniklo. 9. Dle § 223 odst. 1 zákoníku práce může zaměstnavatel dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat. Podle odst. 2 tohoto ustanovení dovolená, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodu podle odstavce 1, který vznikl v tomto roce. 10. Dle § 348 odst. 3 zákoníku práce zda se jedná o neomluvené zameškání práce, určuje zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací. 11. Dle § 331 zákoníku práce vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty. 12. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou existoval pracovněprávní vztah založený pracovní smlouvou, na jejímž základě žalovaná po dobu od [datum] do okamžitého zrušení pracovního poměru vykonávala pro žalobkyni práci. Žalovaná čerpala ve dnech [datum], [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], [datum] a od [datum] do [datum] dovolenou, za což jí žalobkyně vyplatila náhradu mzdy celkem ve výši 38 590 Kč. Žalovaná však následně porušila svoji povinnost konat pro žalobkyni práci a v období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] zmeškala práci bez omluvy, následkem čehož jí byla krácena dovolená v souladu s vnitřním předpisem žalobkyně č. [příjmení] [číslo], který je v souladu s citovanými ustanoveními zákoníku práce, tj. o 2 dny dovolené za každou takto zameškanou směnu. Svým chováním tak žalovaná zapříčinila, že ztratila právo na jí vyplacenou náhradu mzdy za čerpanou dovolenou a byla povinna podle § 222 odst. 4 zákoníku práce tuto náhradu žalobkyni vrátit. 13. Žalobkyně dále odvedla v souladu s § 5 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ze mzdy za srpen 2022 a září 2022 za žalovanou podíl pojistného na zdravotní pojištění ve výši 1 806 Kč. Žalobkyně je podle tohoto zákona povinna odvést pojistné i za dobu neomluvené absence žalované. Jelikož však jde o situaci, kdy žalovaná žádné své pracovní povinnosti neplnila, došlo u ní k obohacení se na úkor žalobkyně a vznikla jí povinnost v souladu s § 331 zákoníku práce žalobkyni nahradit odvedenou částku pojistného. 14. Žalobkyni tak vůči žalované vzniklo právo na vrácení částky, která po započtení pohledávky žalované za žalobkyní činí 35 932 Kč. Žalobkyně prokázala právní titul i výši žalované částky, která nebyla v řízení nijak rozporována. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši sazby stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po dni splatnosti obsaženého v upomínce žalobkyně, když v tomto dni byla žalovaná s vrácením žalované částky již prokazatelně v prodlení. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve věci úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů ve výši 12 106,20 Kč Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 797 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměna ve výši 7 620 Kč za tři úkony právní služby po 2 540 Kč, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad ve výši 1 789,20 Kč. 16. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).