9 C 455/2022-23 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené prostřednictvím webového portálu žalobkyně [webová adresa], na kterém si žalovaná nastavila požadovanou výši úvěru a dobu jeho trvání, vyplnila žádost o poskytnutí úvěru, zpřístupnila svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli a následně kódem zaslaným na její telefonní číslo potvrdila elektronicky smlouvu. Žalovaná uhradila na účet žalobkyně ověřovací poplatek ve výši 1 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč na účet žalované č. [bankovní účet] a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 720 Kč a poplatek ve výši 110 Kč za sjednanou volitelnou službu„ Klidné spaní“ a poplatek ve výši 29 Kč za sjednanou volitelnou službu„ informační SMS servis“ pravidelnými měsíčními splátkami nejpozději do [datum]. Žalovaná v souladu s čl. 2 sazebníku požádala o odklad splatnosti úvěru do [datum]. Žalovaná celkem uhradila částku 32 636 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky 23 SMS upomínkami, 35 emailovými upomínkami a 7 telefonáty. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě jejího dluhu upomínkou před podáním žaloby dne [datum], avšak žalovaná na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila. Žalobkyně má za to, že jí s ohledem na výše uvedené vznikl nárok na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 13 002,27 Kč a dále na úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 13 002,27 Kč od [datum] do zaplacení a na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 13 002,27 Kč od [datum] do [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním [číslo] ze dne [datum] a z občanského průkazu žalované soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou jako Dlužníkem. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky platné od [datum] a Sazebník platný od [datum]. Žalovaná byla ve smlouvě identifikována jménem, datem narození, číslem občanského průkazu, trvalou a doručovací adresou, e-mailem, telefonním číslem a číslem účtu. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout Dlužníkovi částku až do výše 28 000 Kč na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] a Dlužník se zavázal vrátit věřiteli tuto částku spolu s poplatkem za službu„ Klidné spaní“ ve výši 110 Kč, s poplatkem za službu„ informační SMS servis“ ve výši 29 Kč a poplatku ze sjednání Úvěru – při čerpání celého Úvěrového limitu ve výši 6 720 Kč. Výše úrokové sazby činila 0 %. Úvěr byl splatný dne [datum]. 5. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne [datum] poskytla žalobkyně na účet žalované č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč. 6. Z metodiky posuzování úvěruschopnosti společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že žalobkyně využívá obecně nastavenou metodiku pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] pak soud zjistil, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela z měsíčních výdajů žalované ve výši 5 000 Kč, z čistých příjmů žalované ve výši 15 000 Kč, a že žalobkyně uzavřela, že má žalovaná„ úspěšné“ posouzení úvěruschopnosti. 7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě jejího dluhu před podáním žaloby s tím, že na svůj dluh neuhradila ničeho. 8. Usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 12. 2022, č.j. 9 C 455/2022-16 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení usnesení doplnila svá tvrzení ohledně toho, jakým způsobem žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení doplnila tak, že odkázala soud na důkazy, které jsou již spisem. Žalobkyně dále uvedla, že ověřila, že žalovaná se nenachází v následujících registrech: centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, registr TelcoScore, [právnická osoba], registr PČR hledaných osob, registr politicky aktivních osob (registr [příjmení]), katastrální registr a registr„ sankční seznamy“. 9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná označená jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, telefonním číslem a e-mailovou adresou uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum] s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout téhož dne na její bankovní účet zápůjčku ve výši 28 000 Kč a žalovaná se jej zavázala vrátit spolu s poplatky za poskytnutí úvěru ve výši 6 720 Kč do [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně zaslala žalované na její bankovní účet dne [datum] částku ve výši 28 000 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná na svůj závazek celkem uhradila částku 32 636 Kč. 10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 11. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po [datum], je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. 12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 14. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 16. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 20. Zákon o sp