9 C 487/2022-26 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené prostřednictvím webového portálu žalobkyně [webová adresa], na kterém si žalovaný nastavil požadovanou výši úvěru a dobu jeho trvání, vyplnil žádost o poskytnutí úvěru, prostřednictvím služby [právnická osoba] UAB (sídlem [adresa], Litva, registrované pod [číslo]) zpřístupnil svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli a následně kódem zaslaným na jeho telefonní číslo potvrdil elektronicky smlouvu. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a sazebník. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 600 Kč a poplatek ve výši 165 Kč za sjednanou volitelnou službu„ Presto“ pravidelnými měsíčními splátkami nejpozději do [datum]. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 29 SMS upomínkami, 36 emailovými upomínkami a 9 telefonáty. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu upomínkou před podáním žaloby dne [datum], avšak žalovaný na výzvu nijak nereagoval a rovněž ničeho nezaplatil. Žalobkyně má za to, že jí s ohledem na výše uvedené vznikl nárok na zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 600 Kč, poplatku za službu„ Presto“ ve výši 165 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 4 025 Kč a dále na úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 18 765 Kč od [datum] do zaplacení a na smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 18 765 Kč od [datum] do [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním [číslo] ze dne [datum] a z občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným jako Dlužníkem. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky platné od [datum] a Sazebník platný od [datum]. Žalovaný byl ve smlouvě identifikován jménem, datem narození, číslem občanského průkazu, trvalou a doručovací adresou, e-mailem, telefonním číslem a číslem účtu. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout Dlužníkovi částku až do výše 15 000 Kč na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] a Dlužník se zavázal vrátit věřiteli tuto částku spolu s poplatkem za službu„ Presto“ ve výši 165 Kč a poplatku ze sjednání Úvěru – při čerpání celého Úvěrového limitu ve výši 3 600 Kč. Výše úrokové sazby činila 0 %. Úvěr byl splatný dne [datum]. 5. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne [datum] poskytla žalobkyně na účet žalovaného č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. 6. Z metodiky posuzování úvěruschopnosti společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že žalobkyně využívá obecně nastavenou metodiku pro posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba] pak soud zjistil, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela z měsíčních výdajů žalovaného ve výši 5 000 Kč, z čistých příjmů žalovaného ve výši 20 300 Kč, a že žalobkyně uzavřela, že má žalovaný„ úspěšné“ posouzení úvěruschopnosti. 7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl řádně vyzván k úhradě jejího dluhu před podáním žaloby s tím, že na svůj dluh neuhradil ničeho. 8. Usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 1. 2023, č.j. 9 C 487/2022-17 byla žalobkyně opakovaně soudem vyzvána, aby do 10 dní od doručení usnesení doplnila svá tvrzení ohledně toho, jakým způsobem žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě uvedla, že nejprve zjistila od žalovaného informace týkající se celkového počtu členů společně hospodařících s žalovaným, jeho pravidelné měsíční výdaje, čisté měsíční příjmy a jiné ověřené čisté měsíční příjmy. Dále žalobkyně ověřila, že se žalovaný nenachází v těchto registrech: centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, registr TelcoScore, [právnická osoba], registr PČR hledaných osob, registr politicky aktivních osob (registr [příjmení]), katastrální registr a registr„ sankční seznamy“. 9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaný označený jménem a příjmením, rodným číslem, adresou, telefonním číslem a e-mailovou adresou uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum] s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout téhož dne na jeho bankovní účet zápůjčku ve výši 15 000 Kč a žalovaný se jej zavázala vrátit spolu s poplatky za poskytnutí úvěru ve výši 3 600 Kč do [datum]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet dne [datum] částku ve výši 15 000 Kč. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný na svůj závazek neuhradil ničeho. 10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 11. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po [datum], je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi žalobkyní a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. 12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 14. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 16. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 17. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, b