11 C 125/2026-15 – Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku se žalovaným dne 29. 5. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému na jeho účet č. , č. účtu, dne 10. 7. 2024 částku 17 000 Kč a dne 29. 5. 2024 částku 17 040 Kč. S vrácením úvěru se žalovaný ocitl v prodlení, ačkoliv jej právní předchůdkyně žalobkyně o zaplacení opakovaně upomínala. Poslední upomínkou ze dne 14. 10. 2024 byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k jeho okamžité úhradě. Žalovaný uhradil pouze částku 17 040 Kč, s úhradou částky 17 000 Kč je od 15. 10. 2024 v prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 11. 2025 společnosti De Vries Invest, s.r.o., která ji smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 11. 2025 postoupila žalobkyni. Před podáním žaloby byla žalobkyní žalovanému dne 25. 11. 2025 zaslána předžalobní upomínka, přesto neuhradil již ničeho.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Soud učinil z žalobkyní předložených listinných důkazů následující skutková zjištění:4. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela dne 29. 5. 2024 s žalovaným úvěrovou smlouvou č. , hodnota, , kterou se zavázala poskytnout žalovanému úvěr s limitem 17 040 Kč s možností opakovaného čerpání. Žalovaný se smlouvou zavázal čerpané peněžní prostředky společně s úrokem splácet v měsíčních splátkách ve výši 10 % jistiny, nejméně však částkou 500 Kč se splatností každého 10. dne v měsíci. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, dle jejichž článku 5.2.4 byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna v případě prodlení žalovaného s platbou dle smlouvy delším než 60 dnů úvěr zesplatnit. Žalovaný čestně prohlásil, že jeho měsíční příjem ze zaměstnání činí 36 200 Kč, z nějž hradí nájemné ve výši 4 000 Kč a splátky jiných úvěrů ve výši 2 800 Kč (smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 29. 5. 2024).5. Totožnost žalovaného právní předchůdkyně ověřila z jeho občanského průkazu (občanský průkaz žalovaného).6. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla ze svého účtu na účet žalovaného č. , č. účtu, dne 10. 7. 2024 částku 17 000 Kč a dne 29. 5. 2024 částku 17 040 Kč. (potvrzení o provedené platbě ze dne 10. 7. 2024 a ze dne 29. 5. 2024).7. Dne 14. 10. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně požadovala po žalovaném z důvodu jeho prodlení s úhradou splátek delším 60 dnů zaplacení zesplatněného úvěru, jehož jistina činila 17 000 Kč (výzva k zaplacení).8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 11. 2025 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., která ji následně dne 4. 11. 2025 smlouvou o postoupení pohledávek postoupila na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek mezi společností , právnická osoba, ., a společností , právnická osoba, ., ze dne 3. 11. 2025 včetně její přílohy č. 1 a smlouva o postoupení pohledávek mezi společností , právnická osoba, ., a žalobkyní ze dne 4. 11. 2025 včetně seznamu postoupených pohledávek).9. Dopisy ze dne 21. 11. 2025 odeslanými 25. 11. 2025 žalobkyně žalovanému oznámila změnu v osobě věřitele pohledávky a vyzvala jej k zaplacení dlužné částky (oznámení o postoupení pohledávky a výzva k plnění ze dne 21. 11. 2025 včetně potvrzení o podání ze dne 25. 11. 2025).10. Na základě skutkových zjištění učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:11. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě jimi uzavřené smlouvy o úvěru částky 17 040 Kč a 17 000 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný právní předchůdkyně žalobkyni nevrátil částku 17 000 Kč, k jejímuž zaplacení byl právní předchůdkyní žalobkyně dne 14. 10. 2025 vyzván. Žalobkyně vlastnické právo k žalované pohledávce nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 4. 11. 2025 se společnosti , právnická osoba, ., která byla vlastníkem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 11. 2025 s původní věřitelkou, společností , právnická osoba, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení žalované částky.12. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:13. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty první ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.15. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).19. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.20. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu.21. Podle § 1969 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení, věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.22. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.23. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2014, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.24. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 ZoSÚ. Právní předchůdkyně žalobkyně v daném případě však nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, když nezjistila příjmy a výdaje žalovaného a omezila se pouze na jeho čestné prohlášení. Žalobkyně tak neunesla břem