Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, ., uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou částku , částka, , tedy jistinu společně s úrokem ve výši , částka, , úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši , částka, , úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši , částka, a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši , částka, , a to v 14 měsíčních splátkách po , částka, . Splatnost poslední splátky měla nastat dne , datum, . Žalovaný ve lhůtě splatnosti neuhradil zcela všechny splátky a po poslední úhradě dne , datum, ve výši , částka, zůstal právní předchůdkyni žalobkyně dlužen na jistině , částka, , na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru , částka, , na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy , částka, , na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu , částka, a na úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště , částka, . Ode dne následujícího po splatnosti úvěru se jistina dále úročí úrokem ve výši 8 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný neuhradil na svůj dluh již ničeho a žalobkyně po něm krom výše uvedených částek požaduje i zaplacení smluvní pokuty ve výši , částka, , úrok za období od , datum, do , datum, z dlužné jistiny kapitalizovaný částkou , částka, , zákonný úrok z prodlení od prodlení do , datum, kapitalizovaný částkou , částka, , úrok ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a zákonný úrok ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny a částky úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný k zaplacení dlužné částky vyzván upomínkou odeslanou mu dne , datum, .2. Žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy o úvěru její právní předchůdkyně zjistila, že žalovaný je zaměstnán, jeho měsíční příjem činí , částka, a jeho měsíční výdaje činí , částka, . Žalovaný uvedl, že bydlí u bratra, je svobodný a nemá žádnou vyživovací povinnost. Právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala osobu žalovaného v registrech NRKI, BRKI, SOLUS a insolvenčním rejstříku.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.5. Provedeným dokazováním učinil soud následující skutková zjištění:6. Výpisem z obchodního rejstříku doložila žalobkyně svou procesní subjektivitu.7. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 4. č. , hodnota, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal peněžní prostředky v této výši právní předchůdkyni žalobkyně vrátit a zaplatit náklady úvěru ve výši 1é , částka, , které představoval úrok ve výši , částka, , úhrada za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , náklady na vyhodnocení úvěru ve výši , částka, a inkasní poplatek ve výši , částka, . Celkovou částku , částka, byl žalovaný povinen zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně v 14 měsíčních splátkách po , částka, . První splátka byla splatná do měsíce od uzavření smlouvy. Sazba úroku z úvěru byla sjednána ve výši 8 % ročně. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že obnos ve výši , částka, převzal od právní předchůdkyně v hotovosti v místě jeho bydliště (smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , předpis splátek).8. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy žalovaného seznámila s právy a povinnostmi plynoucími mu z uzavírané smlouvy (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).9. Žalovaný v žádosti o úvěr ke svým poměrům uvedl, že bydlí u bratra, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost a je zaměstnán na dobu určitou do , datum, Měsíční příjem žalovaného činil , částka, , z nějž hradil měsíční výdaje v celkové výši , částka, , z toho částka , částka, připadala na náklady související s bydlením, částka , částka, na dopravu a osobní náklady a částka , částka, na srážky ze mzdy a výživné. (žádost o úvěr).10. Žalovaný byl od , datum, zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., na dobu určitou do , datum, . Jeho průměrný čistý měsíční příjem činil za měsíce prosinec 2023 až únor 2024 částku , částka, , z něhož mu byly strhávány srážky ve výši , částka, až , částka, a výživné ve výši , částka, (pracovní smlouva a výplatní pásky žalovaného za prosinec 2023 až únor 2024).11. Žalovaný na splátky uhradil ve dnech , datum, a , datum, vždy částku , částka, (transakční historie).12. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k témuž dni na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, ).13. Před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do , datum, upomínkou ze dne , datum, odeslanou žalovanému téhož dne (předžalobní upomínka ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož dne).14. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující závěr o skutkovém stavu:15. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný vrátil právní předchůdkyni žalobkyně částku , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla před poskytnutím úvěru řádně kontrolu úvěruschopnosti žalovaného. Na žalobkyni byla platně postoupena pohledávka za žalovaným z titulu shora uvedené smlouvy. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení jeho dluhu.16. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ust. § 9 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.17. Dle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.19. Dle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.20. Dle § 86 odst. 2 věty první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.21. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.22. Podle § 78 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) z. s. ú. poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.23. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.24. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.25. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.26. Dle ust. § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.27. Dle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.28. Dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném od , datum, , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.29. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).30. V rozsudku č. j. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.31. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele – zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.32. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování a tvrzení žalobkyně vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dle smluvních ujednání částku , částka, , na níž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil částku , částka, . Žalobkyně nepředložila důkazy, kterými by prokázala, že její právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládalo v době uzavření smlouvy o úvěru platné a účinné ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne , datum, ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK. Povinnost právní předchůdkyně žalobkyně uchovat dokumenty, ze kterých při posouzení úvěruschopnosti žalované vycházela, jí byla stanovena § 78 odst. 1 z. s. ú. Právní předchůdkyně žalobkyně především řádně nezkoumala výdaje žalovaného, spokojila se pouze s jejich výší, jak jí žalovaný uvedl, kolik však žalovaný reálně na své životní náklady vydával neověřila, například výpisem z účtu žalovaného. Z výplatních pásek žalovaného nadto bylo zřejmé, že mu jsou exekučně sráženy ze mzdy částky až , částka, na úhradu jeho dluhů a dále výživné ve výši , částka, . Rozpor v tvrzení žalovaného, že nemá žádnou vyživovací povinnost, ale přesto mu je mzdy exekučně strháváno výživné, je zarážející. Zda právní předchůdkyně žalobkyně lustrovala žalovaného v dostupných registrech dlužníků, žalobkyně rovněž nedoložila. Právní předchůdkyně žalobkyně tak nemohla poznat dostatečně finanční situaci žalovaného, a nemohla proto posoudit, zda je v možnostech žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní co do řádného prověření úvěruschopnosti žalovaného, a tedy i co do platného sjednání smlouvy o úvěru. Břemeno důkazní nelze v civilním nalézacím řízení delegovat na soud, je pouze na účastníkovi samém, aby rozhodné skutečnosti tvrdil a prokázal, a tím byl ve věci úspěšný.33. Dále soud dodává, že se neztotožnil s argumentací žalobkyně s odkazem na rozsudek Krajského soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, , neboť tento řeší situaci za účinnost zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, . Soud tedy nemohl opomenout ustanovení § 86 a zejména § 78 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od , datum, , ve kterém je zakotvena povinnost evidovat doklady k prokázání úvěruschopnosti.34. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, Nejvyššího soudu České republiky).35. Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Soud proto v souladu s § 87 odst. 1 z. s. ú. shledal smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka , částka, , jako neplatnou. Převzal-li žalovaný peněžní prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje rozdíl jistiny , částka, , kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla, a částky , částka, , kterou žalovaný právní předchůdkyni na jistinu vrátil. , adresa, 800 Kč žalovaný dosud nevrátil. Aktivní legitimace žalobkyně byla dostatečně prokázána. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky , částka, a i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. od , datum, do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení byla přiznána v sazbě stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byla povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Žalobkyně vyzvala žalovaného upomínkou ze dne , datum, , aby dlužnou částku uhradil nejpozději do dne , datum, . Žalovaný však ničeho neuhradil proto se dnem následujícím, tj. , datum, dostal do prodlení.36. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.37. Jelikož, jak výše uvedeno, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně uzavřena smlouva o úvěru, soudu nezbylo než žalobu do zbytku žalované jistiny, smluvní pokuty, úroku a zákonného úroku z prodlení částečně zamítnout, jak je ve výroku II. uvedeno.38. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Procesně úspěšnějšímu žalovanému by náleželo vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v poměru jeho úspěchu a neúspěchu ve věci. Protože však byl žalovaný během řízení zcela nečinný, žádné náklady řízení mu nevznikly, a soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.39. Protože ve věci nebyl vydán platební rozkaz a soud pokračoval v řízení, je žalobkyni dle položky č. , hodnota, bod 2 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., doměřen poplatek za její návrh do výše dle položky č. , hodnota, bod 1 písm. b), tj. do výše 5 % z žalované částky. Žalobkyně, která na poplatku za podaný návrh doposud uhradila částku , částka, , je tak povinna zaplatit na poplatku za podaný návrh ve výši , částka, doplatek , částka, . Lhůta k zaplacení je stanovena dle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soudní poplatek je třeba uhradit na účet č. , č. účtu, vedený u České národní banky, variabilní symbol , var. symbol, .