20 C 113/2026-27 – Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Návrhem včetně jeho doplnění se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky 244 986,56 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o , právnická osoba, č. , hodnota, uzavřené dne 11. 9. 2019, na jejímž základě, společnost , právnická osoba, . poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 397 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 9,99 % ročně, poplatkem za pojištění ve výši 378 Kč, případně dalšími poplatky dle smlouvy a obchodních podmínek, a to v pravidelných 120 měsíčních splátkách ve výši 5 623 Kč. Úvěruschopnost žalované byla před poskytnutím úvěru řádně zkoumána. Žalovaná svým smluvním povinnostem nedostála, když splátky na jistinu úvěru se sjednaným úrokem z jistiny a poplatkem za pojištění úvěru nesplácela řádně a včas. Z důvodu porušení smluvních povinností ze strany žalované, banka tak využila svého práva a úvěr ke dni 30. 6. 2025 zesplatnila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 11. 2025. Žalobkyně po žalované požaduje uhrazení celkové částky 244 986,56 Kč (představující součet dlužné jistiny ve výši 242 340,56 Kč a dlužných poplatků ve výši 2 646 Kč), spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 14 400,8 Kč za období od 20. 12. 2024 do 24. 6. 2025, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 845,81 Kč za období od 2. 12. 2024 do 24. 6. 2025, úrokem ve výši 9,99 % ročně z částky 242 340,56 Kč od 15. 11. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 242 340,56 Kč od 15. 11. 2025 do zaplacení. Před podáním žalobního návrhu byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalovaná je státním občanem Slovenské republiky, avšak má bydliště v České republice (dle informačního sytému základních registrů bydliště na adrese uvedené v záhlaví rozsudku), ve věci se jedná o závazek ze spotřebitelské smlouvy o úvěru, je tedy dána mezinárodní příslušnost soudů ČR rozhodnout o žalobě podle čl. 4, 11 a 18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I. bis).4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěné, že , právnická osoba, ., IČO: , IČO, a žalovaná uzavřely dne 11. 9. 2019 smlouvu o rychlé půjčce č. , hodnota, , na základě níž se banka zavázala poskytnout peněžní prostředky ve výši 397 000 Kč úročené sazbou ve výši 9,99 % ročně, peněžní prostředky byly poukázány na běžný účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala uhradit poskytnutý úvěr spolu se smluvním úrokem v pravidelných 120 měsíčních splátkách 5 245 Kč. Celkem měla žalovaná uhradit částku 632 979 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky, ceník, produktové podmínky pro osobní úvěry (návrh na uzavření smlouvy o rychlé půjčce, akceptace návrhu na uzavření smlouvy o půjčce, formulář pro standardní informace, všeobecné obchodní podmínky, ceníky, produktové podmínky pro osobní úvěry, občanský průkaz, údaje klienta).6. Při prověřování úvěruschopnosti žalovaná uvedla, že žije v pronajaté místnosti, je zaměstnaná jako administrativní pracovník v Magně, a to od října 2018 s příjmem ve výši 37 325 Kč s tím, že měsíčně nezbytné výdaje činí částku 5 000 Kč. Dále splácí měsíčně splátky ve výši 6 000 Kč. Výstupem z registru BRKI nebylo zjištěno negativních informací k prověřovanému subjektu (žalované). Příjmy a výdaje žalované byly ověřovány z běžného účtu žalované č. , č. účtu, (žádost o poskytnutí informací o úvěru, návrh na uzavření smlouvy o rychlé půjčce, výpis z BRKI, dopis Raiffeeisen Bank ze dne 2. 1. 2026, mimořádný výpis z účtu , č. účtu, za období od 21. 1. 2016 do 30. 11. 2025).7. Žalované byl dne 11. 9. 2019 poskytnut úvěr ve výši 397 000 Kč, žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas. K úhradě dlužných splátek byla vyzvána dopisem ze dne 27. 1. 2025. S ohledem na porušení smluvních povinností banka úvěr zesplatnila, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 30. 6. 2025 (výzva k úhradě dluhu ze dne 27. 1. 2025, prohlášení o okamžité splatnosti ze dne 30. 6. 2025, mimořádný výpis z účtu , č. účtu, za období od 21. 1. 2016 do 30. 11. 2025, souhrnný výpis pohybů na účtu , č. účtu, ).8. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 11. 2025, přičemž o postoupení byla žalovaná informována oznámením o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2025, odeslaným dne 6. 1. 2026. S oznámením o postoupení pohledávky byla žalovaná rovněž vyzvána k jejímu zaplacení. (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 26. 11. 2025, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 9. 12. 2025 včetně seznamu podacích čísel ze dne 6. 1. 2026, potvrzení o úplatě, Rámcová smlouva ze 15. 2. 2019).9. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne 14. 1. 2026, odeslanou téhož dne. Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila (předžalobní upomínka ze dne 14. 1. 2026 včetně seznamu podacích čísel ze dne 14. 1. 2026).10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.11. Použitelnost českého práva podle bydliště spotřebitele vyplývá z čl. 3 odst. 1 (volba práva), čl. 6 a čl. 12 bodu 1. písm. e) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Nařízení Řím I).12. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 věty prvé téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.14. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.17. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.18. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.20. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.21. Mezi