Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 18 660 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel dne 18. 11. 2024 se společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, pomocí webové stránky www.ofin.cz, na které se žalovaný zaregistroval a zřídil si uživatelský účet. Žalovaný na svém uživatelském účtu odsouhlasil znění úvěrové smlouvy a poskytl své osobní údaje. Úvěruschopnost žalovaného byla před poskytnutím úvěru řádně zkoumána. Na základě úvěrové smlouvy byl žalovanému poskytnut převodem na účet č. , č. účtu, dne 18. 11. 2024 úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž bude žalovaný v prodlení. Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas a na svůj dluh ničeho neuhradil, ačkoliv byl opakovaně upomínán. Z důvodu porušení smluvních povinností ze strany žalovaného se úvěr ke dni 20. 3. 2025 stal splatným. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z 10. 6. 2026 na žalobkyni. K úhradě dlužné částky byl žalovaný žalobkyní vyzván předžalobní výzvou zaslanou jí dne 29. 6. 2026. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení celkové částky 14 000 Kč (představující součet dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč a dlužného úroku ve výši 4 000 Kč) spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 21. 3. 2025 do zaplacení a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně za období od 21. 3. 2025 do 29. 6. 2026 ve výši 4 660 Kč. Pro případ, že by soud nárok žalobkyně ze smlouvy neuznal, žádala žalobkyně přiznání jistiny z důvodu bezdůvodného obohacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).4. Z listinných důkazů má soud za zjištěné, že společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 18. 11. 2024 se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 18. dni příslušného měsíce. Pro případ porušení smluvních povinností byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž by byl žalovaný v prodlení (smlouva o úvěru, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, občanský průkaz, všeobecné obchodní podmínky). Před poskytnutím úvěru žalovaný uvedl , že je zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, . s měsíčním příjmem ve výši 38 577 Kč, s tím, že ho měsíční výdaje činí částku 11 800 Kč (žádost o spotřebitelský úvěr). Na účet žalovaného č. , č. účtu, byla provedena dne 18. 11. 2024 platba ve výši 10 000 Kč (potvrzení o provedené platbě). Z důvodu porušení smluvních povinností byl úvěr ke dni 20. 3. 2025 zesplatněn, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 20. 3. 2025, kterým byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky (zesplatnění úvěru ze dne 20. 3. 2025). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2026 byla postoupena pohledávka za žalovaným na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2026 včetně seznamu postupovaných pohledávek), o postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne 25. 6. 2026. K zaplacení dluhu do tří dnů byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 25. 6. 2026, podanými k poštovní přepravě 29. 6. 2026 (oznámení o postoupení pohledávky z 25. 6. 2026 a předžalobní upomínka ze dne 25. 6. 2026 včetně potvrzení o podání zásilky z 29. 6. 2026). Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil. Žalovaný nerozporoval, že žalobkyni či její právní předchůdkyni ničeho neuhradil.5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění od 1. 1. 2024 (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.8. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.10. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.13. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.14. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.16. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.17. Mezi žalobkyní a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému částku 10 000 Kč skutečně poskytla, při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když vůbec neověřovala jeho faktické příjmy ani výdaje, resp. tuto skutečnost v řízení neprokázala. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, ta byla soudem vyzývána k doplnění tvrzení a k doložení důkazů, které by prokazovaly, že před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Soudu však do dne vyhlášení rozsudku nebyly ze strany žalobkyně označeny žádné důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala příjmy a výdaje žalovaného a neověřila, jak žalovaný se svými skutečnými příjmy vychází, nemohla znát finanční situaci žalovaného, jak jí to ukládá § 86 ZoSÚ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. , spisová značka, či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).18. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ právní předchůdkyně žalobkyně respektive žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).19. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, podle § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka 10 000 Kč, tj. částka, kterou mu skutečně právní předchůdkyně žalobkyně poskytla a žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni na svůj dluh nic neuhradil.20. Žalovaný je povinen vedle bezdůvodného obohacení též hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti úvěru tj. 21. 3. 2025, když úvěr se stal splatným ke dni 20. 3. 2025.21. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnější byla v tomto řízení žalobkyně (o 12 % po odečtení jejího úspěchu 56 % od úspěchu žalovaného 44 %). Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají z /ze- zaplaceného soudního poplatku 1 000 Kč,- dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění od 1. 1. 2025 odměna ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu),- dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu ve znění od 1. 1. 2025 náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) aPoměrná část nákladů ve výši 12 % z částky 2 500 Kč činí částku 300 Kč.23. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b advokátního tarifu, neboť vzniklý nárok byl uplatňován ustáleným vzorem podaným opakovaně stejnou žalobkyní v právně i skutkově obdobných věcech (soudu známo z jeho úřední činnosti), předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu. Náhradu nákladů je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně, který je advokátem (§149 odst. 1 o.s.ř.).24. Výrokem IV. soud rozhodl o uložení povinnosti žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč. Neboť soudní poplatek za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu byl zaplacen ve výši 800 Kč, avšak soudem elektronický platební rozkaz vydán nebyl. Dle položky 2 bodu 3 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, se vybere poplatek dle položky č. 1, v daném případě dle položky č. 1 písm. a) Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve výši 1 000 Kč. Poplatník - žalobkyně dosud zaplatila částku 800 Kč a zbývá ji tedy doplatit částku 200 Kč. Splatnost poplatku je dána dle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.25. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.