Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částek uvedených ve výroku I. a II. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela dne 4. 10. 2024 se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, pomocí webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které se žalovaná zaregistrovala a zřídila si uživatelský účet. Žalovaná na svém uživatelském účtu odsouhlasila znění úvěrové smlouvy a poskytla své osobní údaje. Úvěruschopnost žalované byla před poskytnutím úvěru řádně zkoumána. Na základě úvěrové smlouvy byl žalované poskytnut převodem na účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaná se tuto částku zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně. Pro případ prodlení se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž by byla žalovaná v prodlení. Žalovaná však poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas a na svůj dluh ničeho neuhradila, ačkoliv byla opakovaně upomínána. Z důvodu porušení smluvních povinností ze strany žalované se úvěr ke dni 3. 2. 2025 stal splatným. Pohledávka za žalovanou byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z 12. 6. 2026 na žalobkyni. K úhradě dlužné částky byla žalovaná žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou zaslanou jí dne 29. 6. 2026. Žalobkyně po žalované požaduje uhrazení celkové částky 42 000 Kč (představující součet dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč a dlužného úroku ve výši 12 000 Kč) spolu s úrokem z prodlení z částky 42 000 Kč ve výši 12 % ročně od 4. 2. 2025 do zaplacení a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně za období od 4. 2. 2025 do 29. 6. 2026 ve výši 15 330 Kč. Pro případ, že by soud nárok žalobkyně ze smlouvy neuznal, žádala žalobkyně přiznání jistiny z důvodu bezdůvodného obohacení.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).4. Z listinných důkazů má soud za zjištěné, že společnost , právnická osoba, IČO: , IČO, uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 4. 10. 2024 se žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit spolu s úrokem ve výši 40 % měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 3. dni příslušného měsíce. Pro případ porušení smluvních povinností byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž by byla žalovaná v prodlení (smlouva o úvěru, občanský průkaz). Před poskytnutím úvěru žalovaný uvedla, že je zaměstnána ve společnosti , právnická osoba, s měsíčním příjmem ve výši 22 422 Kč, s tím, že její měsíční výdaje činí částku 10 000 Kč (žádost o spotřebitelský úvěr). Příjmy a výdaje žalované byly ověřovány z běžného účtu žalované č. , IBAN, za období od 16. 4. 2024 do 8. 9. 2024 a spořícího účtu žalované , IBAN, za období od 6. 5. 2024 do 4. 9. 2024, s tím, že bylo zjištěno, že tomuto úvěru předcházelo již 6 půjček, dále výdaje žalované převyšovaly její příjmy (výpis z běžného účtu žalované č. , IBAN, za období od 16. 4. 2024 do 8. 9. 2024 a spořícího účtu žalované č. , IBAN, za období od 6. 5. 2024 do 4. 9. 2024). Na účet žalované č. , č. účtu, byla provedena dne 4. 10. 2024 platba ve výši 30 000 Kč (potvrzení o provedené platbě). Z důvodu porušení smluvních povinností byl úvěr ke dni 3. 2. 2025 zesplatněn, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 3. 2. 2025, kterým byla zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky (zesplatnění úvěru ze dne 3. 2. 2025). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2026 byla postoupena pohledávka za žalovanou na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2026 včetně seznamu postupovaných pohledávek), o postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem ze dne 25. 6. 2026. K zaplacení dluhu do tří dnů byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 25. 6. 2026, podanými k poštovní přepravě 29. 6. 2026 (oznámení o postoupení pohledávky z 25. 6. 2026 a předžalobní upomínka ze dne 25. 6. 2026 včetně potvrzení o podání zásilky z 29. 6. 2026). Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a ničeho nezaplatila. Žalovaná nerozporovala, že žalobkyni či její právní předchůdkyni ničeho neuhradila.5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění od 1. 1. 2024 (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.8. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.10. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.13. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.14. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.16. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.17. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že dle smluvního ujednání byla žalované skutečně poskytnuta částka 30 000 Kč, při posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr však úvěrující nepostupovala s odbornou péčí. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, ta byla soudem vyzývána k doplnění tvrzení a k doložení důkazů, které by prokazovaly, že před poskytnutím úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalované. Soudu však do dne vyhlášení rozsudku nebyly ze strany žalobkyně označeny žádné další důkazy k prokázání zkoumání úvěruschopnosti. Z předloženého výpisu z účtu žalované je zřejmé, že výdaje žalované převyšovaly její příjmy, navíc již před poskytnutím tohoto úvěru byly poskytnuty půjčky v řádech tisíců korun. Je tedy otázkou, jakým způsobem byla žalovaná schopna splácet předchozí poskytnuté půjčky. S ohledem na výše uvedené má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala řádně úvěruschopnost žalované, jak jí to ukládá § 86 ZoSÚ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. , spisová značka, či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).18. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalované splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ právní předchůdkyně žalobkyně respektive žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne 25. 7. 2018).19. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, podle § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalované v posuzovaném případě představuje částka 30 000 Kč, tj. částka, kterou jí skutečně právní předchůdkyně žalobkyně poskytla a žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni na svůj dluh nic neuhradila.20. Žalovaný je povinen vedle bezdůvodného obohacení též hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti úvěru tj. 4. 2. 2025, když úvěr se stal splatným ke dni 3. 2. 2025.21. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně v řízení uspěla jen částečně.23. Výrokem IV. soud rozhodl o uložení povinnosti žalobkyni zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 573 Kč. Neboť soudní poplatek za podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu byl zaplacen ve výši 2 294 Kč, avšak soudem elektronický platební rozkaz vydán nebyl. Dle položky 2 bodu 3 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, se vybere poplatek dle položky č. , hodnota, , v daném případě dle položky č. , hodnota, písm. b) Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve výši 5 % z peněžitého plnění, které je předmětem návrhu, tj. ve výši 2 867 Kč. Poplatník - žalobkyně dosud zaplatila částku 2 294 Kč a zbývá ji tedy doplatit částku 573 Kč. Splatnost poplatku je dána dle § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.24. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.