Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným podepsanému soudu domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel dne , datum, se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) pomocí webové stránky www.rerum.cz, na které se žalovaný zaregistroval a zřídil si uživatelský účet. Žalovaný na svém uživatelském účtu odsouhlasil znění úvěrové smlouvy a poskytl právní předchůdkyni žalobkyně své osobní údaje. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně ověřila v jí dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, BRKI. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě uzavřené smlouvy o úvěru převodem na účet č. , č. účtu, částku , částka, a žalovaný se tuto částku zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši ve výši 40 % měsíčně, a to v pravidelných měsíčních splátkách, a to nejpozději vždy k 23. dni příslušného měsíce. Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou. Pro případ prodlení se splacením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení. Žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ve lhůtě splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a na svůj dluh ničeho neuhradil, tudíž právní předchůdkyně využila svého práva a úvěr ke dni , datum, zesplatnila a vyzvala tak žalovaného k uhrazení dlužné částky. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek z , datum, na společnost , právnická osoba, ., která ji následně postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze , datum, na žalobkyni. Žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení celkové částky , částka, (představující součet dlužné jistiny ve výši , částka, a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, ), spolu se smluvní pokutou ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, a úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou dne , datum, . Pro případ, že by soud nárok žalobkyně ze smlouvy neuznal, žádala žalobkyně přiznání jistiny z důvodu bezdůvodného obohacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Přestože žaloba byla ve výroku II. rozsudku částečně zamítnuta, rozhodnutí věci bez nařízení jednání zamítavému výroku nebrání, je-li výsledkem pouhého právního posouzení skutkového stavu (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav.5. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se zavázala žalovanému poskytnout revolvingový úvěr s úvěrovým limitem až do výše , částka, , přičemž žalovaný měl čerpané peněžní prostředky splácet pravidelně v měsíčních splátkách se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně, v případě porušení smluvních povinností byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit dle č. , hodnota, smlouvy a dále požadovat uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byla žalovaný v prodlení dle čl. 4.2 písem c) smlouvy (smlouva o úvěru č. , hodnota, , všeobecné obchodní podmínky, občanský průkaz). Před poskytnutím úvěru žalovaný uvedl, že je svobodný, bydlí v družstevním bytě, je osobou samostatně výdělečně čilou s měsíčním příjem ve výši , částka, a měsíčními výdaji ve výši , částka, (žádost o spotřebitelský úvěr). Na účet žalovaného č. , č. účtu, byla platba ve výši , částka, provedena dne , datum, (potvrzení o provedení transakce, informace o vlastníkovi účtu, zpráva , právnická osoba, . ze dne , datum, ). Z důvodu porušení smluvních povinností ze strany žalovaného byl úvěr ke dni , datum, zesplatněn, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne , datum, (dopis o zesplatnění ze dne , datum, ). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně svoji pohledávku za žalovaným na společnost , právnická osoba, ., která ji následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postupovaných pohledávek), což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . K zaplacení dluhu do tří dnů byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne , datum, , odeslanými dne , datum, . (oznámení o postoupení pohledávky z , datum, a předžalobní upomínka ze dne , datum, včetně potvrzení o podání zásilky z , datum, ) Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil. Žalovaný nerozporoval, že žalobkyni či její právní předchůdkyni ničeho neuhradil.6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do , datum, (dále jen „ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení věty prvé poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.9. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Dle § 78 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.11. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.14. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.15. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se mimo jiné bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá matkový prospěch plněním bez právního důvodu.17. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku.18. Mezi žalobkyní a žalovaným měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému částku , částka, skutečně poskytla, při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr však nepostupovala s odbornou péčí, když vůbec neověřovala jeho příjmy ani výdaje. Úvěruschopnost právní předchůdkyně žalobkyně měla zkoumat pouze prostřednictvím lustrací žalovaného ve veřejně přístupných databázích. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala příjmy a výdaje žalovaného a neověřila, jak žalovaný se svými příjmy vychází, například výpisy z účtu žalovaného, nemohla znát finanční situaci žalovaného. Žalobkyně tak nemohla znát finanční situaci žalovaného, jak jí to ukládá § 86 ZoSÚ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, či rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18).19. Na podkladě uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně jako poskytovatelka úvěru nedostála odborné péči náležitě zjistit schopnost žalovaného splatit úvěr, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 o. z., neplatná. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez návrhu (§ 588 o. z.), neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (srov. rozsudek Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne , datum, ve věci C679/18: společnost OPR-, právnická osoba, . proti GK či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).20. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalovaném domáhat úhrady finanční částky, kterou mu prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalovaného vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Bezdůvodné obohacení žalovaného v posuzovaném případě představuje částka , částka, , tj. částka, kterou mu skutečně právní předchůdkyně žalobkyně poskytla, když žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni na svůj dluh nic neuhradil.21. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o úvěru nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků, žalovaný tak byl povinen dle § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelkou požádán, a od následujícího dne je tak v prodlení a je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, , odeslanou dne , datum, , uložil soud žalovanému uhradit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení z dlužné částky od , datum, , tj. ode dne následujícího po doručení předžalobní výzvy, která mu byla doručena třetí pracovní den po odeslání (, datum, ), se zohledněním § 607 o. z.22. Jelikož smlouva nebyla sjednána s ohledem na shora uvedené platně, soudu nezbylo než žalobu ve zbytku výrokem II. zamítnout.23. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnější byla v tomto řízení žalobkyně (o 11 % po odečtení jejího úspěchu od úspěchu žalovaného). Tyto náklady v souladu s § 137 o. s. ř. sestávají z /ze- zaplaceného soudního poplatku , částka, ,- dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve znění od , datum, odměna ve výši , částka, za tři úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu),- dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu ve znění od , datum, náhrada hotových výdajů ve výši , částka, za tři úkony právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) aPoměrná část nákladů ve výši 11 % z částky , částka, činí po zaokrouhlení částku , částka, .24. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b advokátního tarifu, neboť vzniklý nárok byl uplatňován ustáleným vzorem podaným opakovaně stejnou žalobkyní v právně i skutkově obdobných věcech (soudu známo z jeho úřední činnosti), předmět řízení nepřevyšuje částku , částka, a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Advokát žalobkyně používá základ obecného textu, kterému částečně přiřazuje konkrétní údaje týkající se žalovaných a vzniku a výše jejich dluhu.25. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.), když soud neshledal důvody pro její prodloužení; náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).